Poté, co Sovětský svaz prohrál pomyslný závod se Spojenými státy o vyslání člověka na Měsíc, soustředil se jeho vesmírný program hlavně na dlouhodobý pobyt člověka v kosmu a na vyslání orbitální stanice. První takové zařízení na světě Saljut 1 vypustil na oběžnou dráhu v dubnu 1971, jeho fungování ale dopadlo tragicky. Úvodní a jediná posádka, která stanici obývala, zahynula 30. června 1971 při návratu do atmosféry.
Před půlstoletím skončil návrat Sojuzu 11 tragédií, zemřeli tři kosmonauti
Studio 6: 50 let od tragického přistání lodi Sojuz 11 (zdroj: ČT24)
Neslavně přitom dopadl už první pokus o obydlení stanice, založené na vojenském projektu Almaz vyvíjeném od poloviny 60. let. Loď Sojuz 10 s tříčlennou posádkou odstartovala z Bajkonuru 23. dubna 1971 a zpočátku šlo všechno podle plánu. Loď se druhý den letu spojila se stanicí, kroužící ve výšce dvě stě kilometrů nad Zemí. Posádka však do ní kvůli závadě na spojovacím zařízení nemohla přejít. Mise tak byla po necelých dvou dnech zrušena a Sojuz 10 poté bezpečně přistál.
Lépe se při plnění úkolů na oběžné dráze vedlo následující trojici kosmonautů v Sojuzu 11, kteří do vesmíru odstartovali 6. června 1971. Tým ve složení Georgij Dobrovolskij, Vladislav Volkov a Viktor Pacajev se o den později připojil k Saljutu, který se tak stal první kosmickou stanicí s posádkou v dějinách. Stanice byla vybavena bohatou vědeckou aparaturou, mimo jiné astrofyzikální observatoří nebo speciálním skleníkem pro zkoumání chování rostlin v beztížném stavu.
Tragédie sovětské kosmonautiky
Předposlední červnový den kosmonauti přestoupila zpátky do své lodi, která zahájila návrat k Zemi. Po přistání Sojuzu 11 ale záchranáři našli uvnitř trojici mužů bez známek života. Vyšetřování ukázalo, že exploze, jež oddělila orbitální úsek od návratové kabiny, způsobila otevření jednoho z ventilů, které měly sloužit k vyrovnání tlaku během sestupu atmosférou ve výšce pěti kilometrů. Stalo se tak 150 kilometrů nad Zemí – a kosmonauti neměli šanci přežít.