K Mezinárodní vesmírné stanici odletěla nová posádka. Platila mimořádná opatření kvůli covidu

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ve středu úspěšně podle plánu v 7:45 SELČ odstartovala nosná raketa Sojuz 2.1a s lodí Sojuz MS-17, na jejíž palubě byli tři noví členové posádky Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Internetový přenos ze startu vysílala ruská kosmická agentura Roskosmos. Let k orbitálnímu komplexu trval rekordně krátkou dobu, přes tři hodiny.

Novou polovinu posádky ISS budou tvořit americká astronautka Kathleen Rubinsová a ruští kosmonauti Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Svěrčkov.

Takhle pozorovali start rakety z kosmu:

Trojice před odletem kvůli covidové pandemii setrvala přibližně měsíc v karanténě a byla několikrát testována na koronavirus, řekla před odletem podle agentury DPA mikrobioložka Rubinsová, která se na ISS vydává už podruhé. „Mezinárodní vesmírná stanice je pravděpodobně nejbezpečnějším místem,“ poznamenal Ryžikov s poukazem na pandemii.

Loď se kolem 11 hodiny připojila k servisnímu modulu Rossvet. Let Sojuzu MS-17 tak trval jen tři hodiny. Dosavadní letový rekord drží loď Sojuz MS-06, která v září 2017 vzdálenost Bajkonur-ISS urazila za pět hodin a 38 minut.

Lodě Sojuz začaly od roku 2013 létat s posádkami v rychlejším, šestihodinovém režimu místo dřívějšího způsobu, při kterém cesta trvala dva dny. Od roku 2018 byl superrychlý tříhodinový režim úspěšně otestován na pěti nákladních lodích Progress.

Během pobytu na ISS budou účastníci mise provádět vědecké experimenty v biologii, biotechnologii či fyzice. Na nové kolegy na oběžné dráze ve výšce kolem 400 kilometrů nad povrchem Země čekají ruští kosmonauti Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner a americký astronaut Christopher Cassidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 12 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 14 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 17 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...