K Mezinárodní vesmírné stanici odletěla nová posádka. Platila mimořádná opatření kvůli covidu

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ve středu úspěšně podle plánu v 7:45 SELČ odstartovala nosná raketa Sojuz 2.1a s lodí Sojuz MS-17, na jejíž palubě byli tři noví členové posádky Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Internetový přenos ze startu vysílala ruská kosmická agentura Roskosmos. Let k orbitálnímu komplexu trval rekordně krátkou dobu, přes tři hodiny.

Novou polovinu posádky ISS budou tvořit americká astronautka Kathleen Rubinsová a ruští kosmonauti Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Svěrčkov.

Takhle pozorovali start rakety z kosmu:

Trojice před odletem kvůli covidové pandemii setrvala přibližně měsíc v karanténě a byla několikrát testována na koronavirus, řekla před odletem podle agentury DPA mikrobioložka Rubinsová, která se na ISS vydává už podruhé. „Mezinárodní vesmírná stanice je pravděpodobně nejbezpečnějším místem,“ poznamenal Ryžikov s poukazem na pandemii.

Loď se kolem 11 hodiny připojila k servisnímu modulu Rossvet. Let Sojuzu MS-17 tak trval jen tři hodiny. Dosavadní letový rekord drží loď Sojuz MS-06, která v září 2017 vzdálenost Bajkonur-ISS urazila za pět hodin a 38 minut.

Lodě Sojuz začaly od roku 2013 létat s posádkami v rychlejším, šestihodinovém režimu místo dřívějšího způsobu, při kterém cesta trvala dva dny. Od roku 2018 byl superrychlý tříhodinový režim úspěšně otestován na pěti nákladních lodích Progress.

Během pobytu na ISS budou účastníci mise provádět vědecké experimenty v biologii, biotechnologii či fyzice. Na nové kolegy na oběžné dráze ve výšce kolem 400 kilometrů nad povrchem Země čekají ruští kosmonauti Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner a americký astronaut Christopher Cassidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 14 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...