Sleva

Slevu na pojistném za zkrácené úvazky uplatnilo za loňský rok přes jedenadvacet tisíc zaměstnavatelů na víc než osmdesát tisíc svých zaměstnanců pracujících v tomto režimu. Nejčastěji na zkrácený pracovní úvazek od osmi do třiceti hodin týdně pracují lidé starší pětapadesáti let, lidé do jedenadvaceti let a také rodiče malých dětí.

Výrobci aut si slibují od nového roku větší zájem o elektromobily nebo vozidla na vodík. Pomoci tomu mají nové dotace, jimiž chce stát podpořit firmy při jejich nákupu. U vozů na čistě elektrický pohon bude sleva ve výši dvou set tisíc korun, u těch na vodík pak tři sta tisíc.

Na Černý pátek – Black Friday – nabízí slevy většina tuzemských obchodníků. Nejčastější inzerované slevy jsou okolo třiceti procent. Cenovky mají zákazníkům napovědět, kolik ušetří, ne každý jim ale rozumí. Důležité je podle odborníků znát konkrétní podmínky dané akce či porovnávat vybrané produkty s konkurencí.

O daňovou slevu na nepracující manželku či manžela nakonec zřejmě přijdou i domácnosti, kde jeden z partnerů chodí do zaměstnání a druhý pečuje o těžce nemocného člena rodiny. Počítá s tím vládní úsporný balíček. Některé koaliční strany chtěly tuto slevu zachovat.

Lidé nad 55 let a ti, kdo pečují o dítě, nejvíce využívají zkrácené úvazky. Uvedl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), když hodnotil půlrok fungování slev na sociálních odvodech pro lidi se zkrácenými úvazky. Pojistné se zaměstnavatelům, kteří nabídli zkrácené úvazky, snižuje z 24,8 procenta o pět procentních bodů.

Ministerstvo dopravy má hotovou analýzu, která má určit další nastavení slev na jízdném pro studenty a seniory. Potvrdil to šéf resortu Martin Kupka (ODS). Rád by zachoval současnou slevu padesát procent, hlavní ale podle něj bude rozhodnutí vlády.

Stát začal nově přispívat lidem s nízkými příjmy na telefonování nebo připojení k internetu. Dvousetkorunový příspěvek sice již stát poskytoval, ale pouze lidem se zdravotním postižením. Nově na něj dosáhnou například samoživitelé, které trápí nedostatek peněz.

Domácnosti a podniky ve Velké Británii dostaly slevy za to, že dva dny v týdnu snížily v době odpolední špičky spotřebu elektřiny. Provozovatel elektrické soustavy doufal, že se tak sníží zatížení sítě. K účasti na programu se přihlásilo více než milion domácností a podniků.

Konec umělého navyšování cen před slevovými akcemi slibuje novela zákona o ochraně spotřebitele. Platit začne v pátek. Mění i pravidla reklamací a omezit chce také falešné recenze na internetu.

Při toulkách mezi nákupními regály v letošní předvánoční sezoně pravděpodobně mnozí narazí na mnoho devítek na cenovkách. Trik je tak častý, že se nad ním už málokdo zamýšlí, a pokud ano, jen lituje ty, kteří si neuvědomují, že 99,99 je v podstatě to samé jako 100. Několik výzkumníků však došlo k překvapivým závěrům; nejde o to, že by věc za 99 korun nebyla stejně dobrý kup jako věc za 100, ale že ceny končící na 99 jsou často nevýhodnější, píše list The Wall Street Journal.

Vodáci zřejmě nebudou od příští sezony pokutováni za plavbu pod mírným vlivem alkoholu na vybraných úsecích tuzemských řek. Novelu ve čtvrtek schválil Senát beze změn. Změnu ještě čeká podpis prezidenta. Horní komora také schválila zákon, který při zakázkách zvýhodní nízkoemisní vozidla. Naopak zamítla návrh na zavedení místní příslušnosti exekutorů podle krajů. Senátoři zároveň souhlasili se zvýšením příspěvku na mobilitu pro lidi se zdravotním postižením.

Tomáš Baťa vyvolal svojí prodejní akci „Baťa drtí drahotu“ první nákupní horečku v Československu. Od 1. září 1922 snížil cenu svých bot o padesát procent. Riskantní krok, jemuž se ostatní obchodníci zpočátku smáli, zlínskému obuvníkovi vyšel. Firma Baťa díky němu přežila krizové období a stala se jedničkou na trhu, které ostatní obuvnické firmy nedokázaly konkurovat.

Dvě miliardy korun proplatil v prvním pololetí stát dopravcům za nařízené slevy na jízdném pro děti, studenty či seniory. České televizi to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Oproti minulému roku – poznamenanému pandemií covidu-19 a omezením volného pohybu – je to více než dvojnásobek. I když zájem o slevy po jejich dubnovém snížení ze 75 na 50 procent poklesl, brzy se projevil nárůst počtu cestujících ve veřejné dopravě oproti minulým rokům.

Česko dosud udělilo celkem více než 295 600 speciálních víz pro uprchlíky z Ukrajiny. O Velikonočním pondělí jich přibylo 772, výrazně méně než před týdnem. Kraje Ústřednímu krizovému štábu sdělí, kolik ubytovacích kapacit bude potřeba v létě nahradit. V Česku je podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přibližně 300 tisíc Ukrajinců, kteří uprchli před ruskou invazí. Většinou jsou to ženy a děti. Praha žádá, aby stát poskytl pro uprchlíky další ubytovací kapacity.

Studenti a senioři si od dubna za jízdenky ve veřejné dopravě připlatí. Začíná platit nové nastavení státních slev ve výši 50 procent z ceny jízdného místo dosavadních 75 procent. Nové slevy by podle odhadů státu měly přinést ročně úsporu přes 1,8 miliardy korun. Dosud stát za slevy vyplatil dopravcům kompenzace za více než 14 miliard korun.

Ministři financí Evropské unie se dohodli na subvencování cen pohonných hmot pro domácnosti a na podpoře podniků, které zasáhl růst cen energie v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. V úterý to uvedl podle agentury Reuters francouzský ministr financí Bruno Le Maire.

Místo čtvrtiny běžného jízdného zaplatí děti, studenti a senioři za cestu veřejnou dopravou polovinu. Po jednání vlády to oznámil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Slevy se ze 75 na 50 procent sníží od 1. dubna. Zavedla je Babišova vláda od září 2018. Stát dopravcům za zlevněné jízdné doplácí, v roce 2019 jej slevy stály přes pět miliard korun.

V pondělí byl poslední den, kdy se mohli podnikatelé přihlásit k placení paušální daně. Koncem loňského roku ji využívalo téměř sedmdesát tisíc poplatníků a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) očekává, že číslo se letos zvýší. Daň má podnikatelům ušetřit administrativu, protože v jedné platbě zahrnuje odvod na sociální i zdravotní pojištění a daň z příjmů. Prozatím tento režim mohou využít podnikatelé s příjmy do milionu korun, kteří nejsou plátci DPH. Nová vláda v programovém prohlášení slibuje, že limit pro plátce DPH i paušální daň zvýší.

Lázenští hosté mohou od ledna zatím do března opět využít slevové poukazy na léčebný pobyt. Vouchery mají hodnotu 2000 korun. Nový program tentokrát nečerpá peníze z Evropské unie, slevu nabízejí samotní provozovatelé lázní. Projekt, který iniciovaly Svazy léčebných lázní a Sdružení lázeňský míst, navazuje na dotační titul ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Covid – lázně. Ten měl lázeňským zařízením v Česku v předchozím roce a půl pomoci překonat komplikace spojené s koronavirovou epidemií.

Za slevy na jízdném studentům a seniorům zaplatil stát za první půlrok 800 milionů korun. Kvůli epidemii je to výrazně méně než loni. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) tvrdí, že program vedle podpory cestování pomáhá i dopravcům. Část opozice trvá na tom, že slevy jsou nesystémové a populistické.

Družstvo Svatopluk, které sdružuje část obyvatel bytů po H-Systemu v Horoměřicích, zpochybňuje stanovenou cenu, za kterou by si obyvatelé měli své domovy odkoupit. Věřitelský výbor jim nabízí patnáctiprocentní slevu oproti tržním cenám, podle Svatopluku by ale měla být sleva 85procentní. Družstvo navíc tvrdí, že je vlastníkem inženýrských sítí.

V roce 2019 stály slevy jízdného pro studenty a důchodce 5,78 miliardy korun. Naposledy v prosinci dopravci za poskytnuté slevy dostali téměř 461 milionů korun, což je meziročně asi o 11 procent více.

Účet za státní slevy v dopravě pro studenty a důchodce byl v září rekordně vysoký. Stát dopravcům vyplatil více než 578 milionů korun. Proti loňskému září je to o 115 milionů korun více, sdělila mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková. Podle úřadu je navýšení ovlivněno začátkem školního roku.

Daňová sleva na nepracující manželku či manžela by měla být jen na ty, kteří pečují o děti, starší příbuzné či postižené. Úpravu navrhuje ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle šéfky resortu práce by stát díky změně získal dvě miliardy korun ročně, z nichž by se část dala využít na zálohované výživné.