Když cenovka končí na 99, nejspíš je předražená, píše WSJ

Při toulkách mezi nákupními regály v letošní předvánoční sezoně pravděpodobně mnozí narazí na mnoho devítek na cenovkách. Trik je tak častý, že se nad ním už málokdo zamýšlí, a pokud ano, jen lituje ty, kteří si neuvědomují, že 99,99 je v podstatě to samé jako 100. Několik výzkumníků však došlo k překvapivým závěrům; nejde o to, že by věc za 99 korun nebyla stejně dobrý kup jako věc za 100, ale že ceny končící na 99 jsou často nevýhodnější, píše list The Wall Street Journal.

Ze studie publikované v roce 2021 v časopise Asociace pro spotřebitelský výzkum, která je postavená na datech sbíraných několik let v amerických supermarketech, vyplývá, že položky s cenou končící na devítky jsou v průměru o 18 procent dražší než tytéž položky s cenou končící na jiná čísla. Studie se zaměřila na řadu produktů jako sýry, chipsy, džusy, přípravky na mytí nádobí, cigarety, toaletní papír, prášky na bolest nebo šampony.

Důvod, proč jsou ceny končící devítkami nevýhodnější, je intuitivní. Jaká je šance, že nejnižší cena, za kterou vám může prodejce prodat televizi, a stále na ní vydělat, bude právě 9999? Mnohem pravděpodobnější je, že prodejce nejnižší rozumnou cenu povýší tak, aby končila devítkami.

Šarmantní cena

Strategie, která se nazývá oceňování „těsně pod“, psychologické oceňování nebo „šarmantní“ oceňování, je všudypřítomná už tak dlouho, že si nikdo není úplně jistý, odkud se vzala. Jedna teorie ji spojuje s vynálezem kasy na peníze, která měla původně zabránit prodavačům v okrádání majitele obchodu. Ceny končící na devítky přinutily prodavače otevřít kasu a vrátit zákazníkovi drobné. Otevřením kasy se zaevidoval prodej a pro prodavače bylo obtížnější ukrást peníze, které právě obdržel.

Vůči této teorii je však skeptický profesor marketingu z americké obchodní univerzity Rutgers School of Business v Camdenu Robert Schindler. Odkazuje se na novinové reklamy amerického obchodního domu Macy's z 80. let 19. století, které už tehdy uváděly ceny jako 99 centů nebo dolar a 99 centů za nabízené produkty. U reklam byl nápis, že jde o „mimořádně výhodnou koupi, kterou nepřekoná žádný jiný obchod“. Účelem „šarmantního“ oceňování byl podle Schindlera vždy psychologický efekt; spotřebitelé si ceny končící na devítky spojují se slevou.

Právě to je podle WSJ jedno ze tří vysvětlení, proč obchodníci tuto strategii stále využívají, i když spotřebitelé vědí, že věc za 99 korun je prakticky stejně drahá jako věc za 100 korun. Druhým vysvětlením, opět psychologickým, je fakt, že lidé (ve většině zemí na světě) čtou zleva doprava a ceny tak působí, že jsou nižší.

Třetí pohled nabízí studie kolektivu výzkumníků z Otevřené univerzity v Izraeli a americké Kentucké univerzity. Když obchody zdražují, zvolí raději psychologické ocenění produktu, aby zmírnily negativní efekt zdražení. Při zavádění slev mají naopak jiné metody, jak je dát najevo, například oranžovým či žlutým zvýrazněním ceny. Cena zlevněného produktu pak často neklesne na další nižší „devítku“, ale na běžné číslo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropa je připravena na odvetu za Trumpova cla, míní Kupka

Pro české výrobce by to tak zásadní zásah být nemusel, ale pro dodavatelský řetězec už to může být závažnější, připouští ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v souvislosti s pětadvacetiprocentními cly, která chce americký prezident Donald Trump od dubna uvalit na dovoz aut a později i na automobilové díly. Evropa podle Kupky jedná a je připravena i na odvetné kroky, což je „řeč, na kterou je Donald Trump zvyklý,“ řekl v Interview ČT24.
před 2 hhodinami

Veřejné peníze se utrácejí bez ohledu na cíle, kritizuje NKÚ

Systém dotací v Česku čelí zásadním problémům a stát se často zaměřuje na maximální vyčerpání peněz spíše než na podporu projektů, které mohou mít skutečný přínos, vyplývá z výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za loňský rok. Ani v minulém roce se pak státu podle úřadu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Zadlužování pokračovalo rychlým tempem a tento trend představuje významnou hrozbu pro stabilitu veřejných financí.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Zákazníci opět kupují plynové kotle

Na energetickém trhu došlo k dalšímu veletoči. Zatímco poptávka po plynových a elektrických kotlech v době vysokých cen ochladla, nyní znovu sílí. Z analýz navíc vyplývá, že plynové kotle se momentálně mohou vyplatit. Opačným vývojem prošel zájem o tepelná čerpadla. Po nedávném boomu následoval pokles zájmu.
včera v 08:00

O Trumpových clech natáčela ČT mezi podnikateli v texaském Austinu

Americký prezident Donald Trump roztočil vůči světu divokou celní ruletu. Prošla již několika zvraty, nabrala několik různých matoucích podob. O tom, jak ji zatím vnímají drobní američtí podnikatelé, natáčel zpravodaj ČT Bohumil Vostal v Austinu. Hlavním městě státu, který Trumpa jednoznačně podpořil v listopadových prezidentských volbách.
včera v 07:30

Velmi se zlobím na Putina, řekl Trump. Pohrozil také Íránu bombardováním

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že je velmi rozzloben na ruského vůdce Vladimira Putina za jeho slova o ukrajinské hlavě státu Volodymyru Zelenském. Rusku pohrozil tvrdými opatřeními týkajícími se ropy, pokud se nezastaví krveprolití na Ukrajině.
30. 3. 2025Aktualizováno30. 3. 2025

Dopad amerických cel na Evropu bude trvalejší, soudí Jonáš. Unie má však své trumfy, věří Singer

Nová americká cla vůči dovozu z Kanady a Mexika budou mít spíše přechodný charakter, zatímco vůči Evropě mohou mít trvalejší platnost, odhadl investiční bankéř Ondřej Jonáš v pořadu Otázky Václava Moravce. Bývalý guvernér ČNB a hlavní ekonom Generali CEE Holding Miroslav Singer s tímto závěrem ohledně sousedů Spojených států souhlasil, naopak Evropa má podle něj trumfy pro jednání s administrativou Donalda Trumpa o výši cel.
30. 3. 2025

Zvýšení výdajů na obranu jsme schopni vyřešit v rámci rozpočtu, řekl Hladík

Vláda je schopná vyřešit zvýšení výdajů na obranu v letošním roce na dvě procenta HDP ve stávajícím rozpočtu, nebude potřeba zvýšit schodek či měnit zákon o státním rozpočtu. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle informací ČT by bylo třeba v tomto roce najít v rozpočtu osm miliard korun. Hnutí ANO i SPD se pokusí vyvolat další jednání ve sněmovně na téma obranyschopnosti země, a to navrhováním mimořádných bodů programu. Zástupci SPD pak nevylučují, že budou iniciovat svolání další mimořádné schůze.
30. 3. 2025

Obranný rozpočet by se příští rok mohl přehoupnout přes 200 miliard

Tuzemský obranný rozpočet by nakonec mohl příští rok přesáhnout hranici 200 miliard korun. Oproti letošku jde o nárůst o přibližně 40 miliard. To je víc, než doteď vláda plánovala. ODS chce totiž nově prosadit výdaje na obranu ve výši 2,3 procenta HDP. Záměr má podporu koaličních partnerů.
30. 3. 2025
Načítání...