Komunální odpad

Plzeňská teplárna je o krok blíž dekarbonizaci. Dlouho plánovaný úplný odklon od hnědého uhlí umožní i nově modernizovaná turbína. Cenový odhad ale vzrostl z původních čtyř miliard na sedm. Opoziční zastupitelé si stěžují, že vedení města není schopné zdražení vysvětlit. Podle generálního ředitele je projekt transparentní a projde veřejnou soutěží.

Podle dat Českého statistického úřadu vyprodukují Češi stále více komunálního odpadu. Loni to bylo pět a půl milionu tun. Někteří hromadí velké množství nepotřebných věcí i odpadků na svých pozemcích, kde tak vznikají privátní skládky. Ty vadí zbytku obyvatel obce, zejména sousedům. Problém se ale radnicím nedaří řešit.

Češi vyprodukovali předloni téměř šest milionů tun komunálního odpadu. Tedy přes půl tuny na obyvatele, jak spočítalo ministerstvo životního prostředí. Jde o patnáct procent veškerého odpadu, oproti roku předtím ho bylo o něco méně. Nejčastěji – z 45 procent – končil odpad stále na skládkách, i když tento podíl postupně klesá. Jednačtyřicet procent se podařilo recyklovat, což je naopak nárůst. Vzhledem k množství připravovaných spaloven zřejmě do budoucna poroste význam využití komunálního odpadu k výrobě energie. Předloni se ho takto využilo dvanáct procent.

Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko k záměru stavby spalovny komunálního odpadu u Opatovic nad Labem. Uvedlo, že v řízení nebyl zjištěn natolik významný faktor, který by byl důvodem k vydání nesouhlasného stanoviska. Pro fáze přípravy, stavby a provozu ministerstvo ale stanovilo investorovi řadu podmínek. Proti spalovně za několik miliard korun se v minulosti postavili obyvatelé okolních obcí i ekologové.

Některá města od nového roku zvýší poplatky za svoz odpadu. Na řadě míst to bude o několik set korun. A někde je zavedou úplně poprvé – například ve Hřensku, které jimi hodlá vyrovnat ztráty z turistického ruchu. V Mostě poplatek obnovili po šestnácti letech.

Senát schválil česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci. Podpořilo ji 66 ze 72 přítomných členů horní komory. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že dohoda je v bezpečnostním zájmu Česka a nedává americkým vojákům automaticky právo pobývat na českém území, jak tvrdí její kritici. Přijetí úmluvy podporuje i opoziční ANO a její kritici z SPD nemají v Senátu zastoupení. Souhlas s dohodou musí dát také sněmovna, která o tom má rozhodovat ve středu 19. července. Horní komora také hlasovala o evropských pravidlech pro boj s korupcí nebo diskutované změně drážního zákona.

S koncem roku 2022 skončilo také šestiměsíční české předsednictví v Radě Evropské unie, které v Událostech, komentářích předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) i ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) zhodnotili jako úspěšné. „Z pozice hráče na druhé housle jsme se dostali do extraligy,“ prohlásila Pekarová Adamová. S tím však nesouhlasí místopředseda ANO Karel Havlíček ani místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Havlíček jej zhodnotil jako „předsednictví promarněných příležitostí“. Opoziční politici zkritizovali zejména rozšíření trhu s emisními povolenkami.

V České republice přibývá lidí, kteří třídí rostlinný odpad. Například v Praze se zájem o třídění zvýšil až dvojnásobně. Obyvatelé si tam za hnědé popelnice od ledna nemusí nic připlácet. Zájem se ale zvedl ve všech městech, která ČT oslovila. Podle odpadových hospodářů za to může bezplatné dodání nádob a vidina nižších poplatků za odpady.

V uherskohradišťské teplárně v místní části Mařatice se po její modernizaci bude spalovat zemní plyn a komunální odpad. Zastupitelé to v pondělí schválili patnácti hlasy z 26 přítomných. Počítají s výstavbou tří kotlů a dvou kogeneračních jednotek na zemní plyn a energetické využití komunálního odpadu s kapacitou 15 tisíc tun odpadu ročně. Nyní se v teplárně provozované společností CTZ, ve které má město menšinový podíl, spaluje hnědouhelný prach.

Až šest tisíc kontejnerů na tříděný odpad v Praze dostane senzory, které budou sledovat zaplněnost nádob v ulicích, a popelářské vozy pak podle toho upraví svoz. Město očekává, že díky tomu i u méně zaplněných míst ušetří. Přesto od začátku roku zřejmě podraží poplatek za komunální odpad, ten už letos vzrostl o třicet procent.

Krajský úřad ve Zlíně vydal souhlasné stanovisko k posouzení vlivů záměru na životní prostředí EIA v případě spalovny komunálního odpadu ve Vsetíně. Informovala o tom mluvčí vsetínské radnice Jana Raszková. Společnost Zásobování teplem Vsetín (ZTV) chtěla vybudovat zařízení pro energetické využívání odpadu (ZEVO) v části Ohrada. Proti výstavbě byla část veřejnosti, proti záměru vznikla i petice. V roce 2019 zamítli stavbu i zastupitelé Vsetína. Společnost ZTV poté uvedla, že od záměru odstupuje, proces EIA však chce dokončit.

Plzeňský kraj vyzval všechny obce v regionu, aby dětem zastavily exekuční řízení. V celém Česku je jich stále aktivních více než 2200, z čehož v Plzeňském kraji skoro sedm set. To je nejvíc ze všech regionů. V oblasti jde o dlouholetý problém, kdy se dětské dluhy, zejména u tamního dopravního podniku, přeprodávaly soukromým firmám. Často se dluh týká i svozu a likvidace komunálního odpadu.

Osmadvacet pražských škol se zapojilo do sběru kuchyňských zbytků ze školních jídelen. Od nového projektu si Praha slibuje navýšení objemu tříděného odpadu. Množství, které musí obce vytřídit, je od začátku roku 2021 stanoveno v novém zákoně o odpadech. ČT to řekl pražský náměstek pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček (STAN). Oslovené školy si službu doposud zajišťovaly samy.

Ve většině měst zbývají poslední dny na zaplacení komunálního odpadu. Toho za poslední rok přibylo. V souvislosti s tím mnoho měst poplatek zvýšilo, někde i o sto procent. Najdou se ale i taková města, kde lidé neplatí nic.

Lidé si letos za vodu na většině míst Česka připlatí víc, než se čekalo. Spotřeba v posledním roce klesá, podle vodárenských společností ale není možné zastavit plánované investice do infrastruktury. Velký růst cen tak lze čekat třeba v Praze, kde se snížila spotřeba vody skoro o desetinu. Víc si leckde lidé připlatí i za odpad, protože je ho víc.

Lidé v Česku loni vyprodukovali 5,9 milionu tun komunálního odpadu, což je o 1,6 procenta víc než v roce 2018. Celková produkce odpadu mírně klesla na 37,4 milionu tun, předloni to bylo 37,8 milionu tun. Stále se však příliš ukládalo na skládky, vyplývá z dat, o kterých informovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Sněmovna na své středeční schůzi odmítla jakékoli zpochybňování práva Izraele na existenci a obranu. Schválila také novelu zákona o bankách, která má zlepšit informovanost klientů, a zákon, který má pomoci řešit daňové spory v Evropské unii. Poslanci v prvním čtení podpořili i novelu, která má usnadnit sdílení informací mezi úřady, a návrh, který má hasičům ulevit od papírování. V odpoledním pokračování zvolili všech devět členů dočasné sněmovní komise, která má hodnotit účinnost vládní pomoci poskytnuté kvůli pandemii koronaviru. K večeru pak k vládní předloze pravidel nakládání s odpady předložili desítky úprav.

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila novelu, která má konec skládkování odpadu odložit z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030 spolu s razantním zvýšením poplatku za ukládání odpadu. Novelou se budou nyní zabývat výbory pro životní prostředí, hospodářství a pro veřejnou správu. Dostaly na to 80 dní, tedy o dvacet víc, než je běžné.

Poslanci se v lednu začnou zabývat novou odpadovou legislativou, která by měla platit od roku 2021. Čtyři zákony regulují mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Diskuse se dlouhodobě vede nad otázkou celoplošného zálohování PET lahví, se kterou návrh zákona nepočítá. Povinnost vykupovat zálohované PET lahve funguje třeba ve velkých obchodech v Německu.

Vláda schválila odpadové zákony, které mají mimo jiné motivovat k recyklaci. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) by se v Česku také měly nejpozději od května 2021 přestat používat některé druhy jednorázových plastových výrobků, jako příbory či brčka. Kabinet rozhodl i o nárůstu minimální mzdy od příštího roku o 1250 korun na 14 600 korun měsíčně. Ministři kývli také na zvýšení platů hasičů a policistů i odměn pro komunální politiky.

Babišův kabinet měl v úterý projednávat čtveřici zákonů, které řeší mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Tento bod ale podle tiskového odboru přerušil, vláda by se k němu měla vrátit na konci listopadu. Nová odpadová legislativa má začít platit od roku 2021 a má za cíl motivovat k většímu třídění odpadu a recyklaci. Zákony však mají své kritiky, například ekologové nesouhlasí s odložením konce skládkování z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030.

Olomoucká radnice plánuje příští rok zvýšit poplatek za komunální odpad z nynějších 660 korun na 816 korun. Návrh městské vyhlášky by měla ještě na podzim projednat městská rada a v prosinci zastupitelstvo. Olomouc naposledy poplatek zvýšila v roce 2013 po devíti letech, kdy roční poplatek činil 492 korun. V Přerově se bude na toto téma ještě jednat, lidé tam zatím platí 700 korun ročně. Prostějov zdražování nechystá.

Konec skládkování v Česku se sice odkládá, ale svoz komunálního odpadu v dalších letech zdraží. Ušetří ti, kdo budou třídit, vyplývá z připravovaného nového balíku zákonů věnovaných odpadům a nakládání s nimi. Legislativu v současnosti připravuje ministerstvo životního prostředí a její zrod je bolestivý. Ministerstvo vypracovalo již druhou verzi, dostalo k ní tři tisíce připomínek a nakonec ji k dopracování vrátila legislativní rada vlády.

O třicet procent podraží svoz komunálního odpadu v hlavním městě. Změnu znění vyhlášky v pondělí schválili pražští radní. Důvodem je snaha snížit částku, kterou musí město za svoz každoročně doplácet. Zvýšení poplatku přinese do městské pokladny ročně asi 220 milionů korun navíc. Naopak město nově zavede svoz bioodpadu, který by měl občany vyjít na polovinu současné částky.