Ve většině měst zbývají poslední dny na zaplacení komunálního odpadu. Toho za poslední rok přibylo. V souvislosti s tím mnoho měst poplatek zvýšilo, někde i o sto procent. Najdou se ale i taková města, kde lidé neplatí nic.
Někde zdarma, jinde za tisíce. Poplatky za odvoz komunálního odpadu se napříč městy výrazně liší
V popelnicích na tříděný odpad poslední rok výrazně přibylo obalových materiálů. „Stanoviště na tříděný odpad bývají hodně přeplněná, takže jsme museli zvýšit frekvence svozu. Máme více posádek, jezdíme častěji. Na některá stanoviště zajíždíme dokonce každý den,“ popsala obchodní náměstkyně SAKO Brno Iveta Jurenová.
Víc odpadu ovšem vede k dražšímu zpracování, a tím pádem často také k dražším poplatkům. Brno zůstává na 670 korunách, mnohá města v regionu ale přistoupila ke zdražování (především ta, kde odpad končí na skládkách).
V Kyjově zdražili dokonce na dvojnásobek, ze dvou set padesáti korun na pět set. „I nadále budeme doplácet, nicméně ta propast už nebude taková. Loni jsme měli ve výdajích 7,5 milionu a v příjmech asi 3,8 milionu,“ spočítal mluvčí Městského úřadu Kyjov Filip Zdražil.
Ve Šlapanicích bez poplatku letos naposledy
Jsou ale i města, kde radnice svoz dotuje. Například Frýdlant nad Ostravicí nebo Šlapanice poplatek za svoz odpadu nevybírají. Ve Šlapanicích je to ale letos prý naposledy. „Každý si za svůj odpad zodpovídá sám a měl by nést nějaké náklady na jeho likvidaci,“ podotkl místostarosta Šlapanic Michal Klaška (nestr.). Poplatky by měly začínat na pětistovce a odvíjet se od velikosti nádoby.
Poplatky za komunální odpad 2021
Mezi města s nejvyšším poplatkem naopak patří Jablonec nad Nisou. Rozhoduje tam ale velikost nádoby a frekvence svozu. Pokud u domu stojí 120litrová popelnice a domácnost si ji chce nechat vyvážet jednou týdně, vyjde ji to na víc než tři tisíce.
Projekt adresného třídění v Břeclavi neuspěl
Motivovat občany k zodpovědnějšímu zacházení s tříděným odpadem, konkrétně s papíry a plasty, měl břeclavský projekt adresného třídění. Radnice s ním ale končí, zapojilo se totiž méně lidí, než očekávala. Město muselo doplácet miliony korun. Lidé, kteří se do městského systému třídění zapojili, získali slevu na poplatku sto deset korun. Bylo jich ale nakonec jen necelých osm tisíc.
Myšlenka neuspěla u většiny Břeclavanů, nelíbila se ani opozičním zastupitelům. Kritiku systém sklidil i kvůli dělení slevy u bytových domů. K jednomu sběrnému místu se přihlašovalo více lidí a slevu dostávali všichni bez ohledu na to, jestli třídili, nebo ne. Měsíčně stál svozový systém 135 tisíc korun. Namísto něj teď město na příští rok chystá otevření nového sběrného dvoru, soustředit se chce především na bioodpad.
