Komunální odpad strana 2 z 2

Poslanci se v lednu začnou zabývat novou odpadovou legislativou, která by měla platit od roku 2021. Čtyři zákony regulují mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Diskuse se dlouhodobě vede nad otázkou celoplošného zálohování PET lahví, se kterou návrh zákona nepočítá. Povinnost vykupovat zálohované PET lahve funguje třeba ve velkých obchodech v Německu.

Vláda schválila odpadové zákony, které mají mimo jiné motivovat k recyklaci. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) by se v Česku také měly nejpozději od května 2021 přestat používat některé druhy jednorázových plastových výrobků, jako příbory či brčka. Kabinet rozhodl i o nárůstu minimální mzdy od příštího roku o 1250 korun na 14 600 korun měsíčně. Ministři kývli také na zvýšení platů hasičů a policistů i odměn pro komunální politiky.

Babišův kabinet měl v úterý projednávat čtveřici zákonů, které řeší mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Tento bod ale podle tiskového odboru přerušil, vláda by se k němu měla vrátit na konci listopadu. Nová odpadová legislativa má začít platit od roku 2021 a má za cíl motivovat k většímu třídění odpadu a recyklaci. Zákony však mají své kritiky, například ekologové nesouhlasí s odložením konce skládkování z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030.

Olomoucká radnice plánuje příští rok zvýšit poplatek za komunální odpad z nynějších 660 korun na 816 korun. Návrh městské vyhlášky by měla ještě na podzim projednat městská rada a v prosinci zastupitelstvo. Olomouc naposledy poplatek zvýšila v roce 2013 po devíti letech, kdy roční poplatek činil 492 korun. V Přerově se bude na toto téma ještě jednat, lidé tam zatím platí 700 korun ročně. Prostějov zdražování nechystá.

Konec skládkování v Česku se sice odkládá, ale svoz komunálního odpadu v dalších letech zdraží. Ušetří ti, kdo budou třídit, vyplývá z připravovaného nového balíku zákonů věnovaných odpadům a nakládání s nimi. Legislativu v současnosti připravuje ministerstvo životního prostředí a její zrod je bolestivý. Ministerstvo vypracovalo již druhou verzi, dostalo k ní tři tisíce připomínek a nakonec ji k dopracování vrátila legislativní rada vlády.

O třicet procent podraží svoz komunálního odpadu v hlavním městě. Změnu znění vyhlášky v pondělí schválili pražští radní. Důvodem je snaha snížit částku, kterou musí město za svoz každoročně doplácet. Zvýšení poplatku přinese do městské pokladny ročně asi 220 milionů korun navíc. Naopak město nově zavede svoz bioodpadu, který by měl občany vyjít na polovinu současné částky.

Podle fyzické analýzy odpadu, kterou ve městech a obcích provádí Institut cirkulární ekonomiky, lidé stále třídí málo. Z pytlů nebo popelnic se směsným odpadem se podle průzkumu dá vytřídit ještě sedmdesát procent obsahu. V Ratiboři na Vsetínsku našli například biologický materiál, kov nebo papír.

Česko je podle Eurostatu v rámci EU zemí s třetím nejmenším množstvím komunálního odpadu na člověka. Zatímco dvě třetiny států ale produkci odpadu snižují, v tuzemsku je to rok od roku naopak a země zaostává i v jeho dalším zpracování. A to i přesto, že se v současnosti recykluje zhruba pětkrát víc materiálu než před deseti lety.

Radnici v Chocni na Orlickoústecku došla trpělivost s lidmi, kteří netřídí komunální odpad. Začala proto s namátkovými kontrolami. Výsledky jsou alarmující: polovina lidí hází do popelnic také plasty, papír nebo třeba kov. Teď dostali varovnou nálepku a od září nebude město nádoby, jejichž obsah by se dal recyklovat, vyvážet vůbec.

Skládky se nejspíše budou tyčit nad českou a moravskou krajinou až do konce příštího desetiletí. Zatím sice platí, že nebude možné skládkovat od roku 2024, ministerstvo životního prostředí ale připouští posun na rok 2030. Pro odklad jsou obce, podle kterých by jinak bylo málo času na přípravu a musely by zdražit poplatky za odpad. Ekologičtí aktivisté s tím však nesouhlasí.