Komunální odpad strana 2 z 2

O třicet procent podraží svoz komunálního odpadu v hlavním městě. Změnu znění vyhlášky v pondělí schválili pražští radní. Důvodem je snaha snížit částku, kterou musí město za svoz každoročně doplácet. Zvýšení poplatku přinese do městské pokladny ročně asi 220 milionů korun navíc. Naopak město nově zavede svoz bioodpadu, který by měl občany vyjít na polovinu současné částky.

Podle fyzické analýzy odpadu, kterou ve městech a obcích provádí Institut cirkulární ekonomiky, lidé stále třídí málo. Z pytlů nebo popelnic se směsným odpadem se podle průzkumu dá vytřídit ještě sedmdesát procent obsahu. V Ratiboři na Vsetínsku našli například biologický materiál, kov nebo papír.

Česko je podle Eurostatu v rámci EU zemí s třetím nejmenším množstvím komunálního odpadu na člověka. Zatímco dvě třetiny států ale produkci odpadu snižují, v tuzemsku je to rok od roku naopak a země zaostává i v jeho dalším zpracování. A to i přesto, že se v současnosti recykluje zhruba pětkrát víc materiálu než před deseti lety.

Radnici v Chocni na Orlickoústecku došla trpělivost s lidmi, kteří netřídí komunální odpad. Začala proto s namátkovými kontrolami. Výsledky jsou alarmující: polovina lidí hází do popelnic také plasty, papír nebo třeba kov. Teď dostali varovnou nálepku a od září nebude město nádoby, jejichž obsah by se dal recyklovat, vyvážet vůbec.

Skládky se nejspíše budou tyčit nad českou a moravskou krajinou až do konce příštího desetiletí. Zatím sice platí, že nebude možné skládkovat od roku 2024, ministerstvo životního prostředí ale připouští posun na rok 2030. Pro odklad jsou obce, podle kterých by jinak bylo málo času na přípravu a musely by zdražit poplatky za odpad. Ekologičtí aktivisté s tím však nesouhlasí.