Evropský soud pro lidská práva

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dal za pravdu skupině starších Švýcarek, které žalovaly svou vládu kvůli tomu, že nedělá dost v boji proti globálnímu oteplování. Je to poprvé, co štrasburský soud odsoudil nějaký stát kvůli nedostatečnému úsilí proti klimatické změně, uvedla agentura AFP. Další dvě podobné stížnosti soud zamítl, včetně té kvůli neplnění klimatických závazků. Ta mířila proti více než třiceti zemím včetně Česka.

Ústavní soud (ÚS) ponechal vládní nařízení o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací beze změn. Návrh skupiny 23 senátorů částečně zamítl a odmítl kvůli jeho nesprávné formulaci. Senátorům vadilo zvýšení hygienických limitů hluku ze silniční a železniční dopravy v nejbližším okolí obytných i dalších budov. Také uváděli, že vláda při tvorbě nařízení překročila své zákonné zmocnění. Právní úpravu celkově považují za chaotickou a nevyváženou.

Oběť opakovaného znásilňování, za které její otčím dostal podmíněný trest, se obrátila na Ústavní soud (ÚS). Stížnost podala z pozice poškozené, domáhá se například práva na účinné vyšetřování, poukazuje na zásah do práva na ochranu lidské důstojnosti nebo práva na účast v řízení. Informovala o tom mluvčí ÚS Kamila Abbasi. Rozsudek v minulých měsících vzbudil kritiku a protesty. Zmocněnec oběti avizoval, že stížnost podá.

Sovětský svaz před 75 lety zahájil deportace obyvatel Pobaltí do Ruska. Nucené vystěhování občanů Estonska, Lotyšska a Litvy mířilo proti odpůrcům násilné kolektivizace a dalším nepřátelům režimu. Během pouhých čtyř dní Sověti deportovali 94 tisíc lidí. O zrůdnosti operace svědčí fakt, že přes 44 procent tvořily ženy a téměř 30 procent děti. Víc než čtyři tisíce z nich zahynuly během prvního roku ve vyhnanství.

Robert Tempel, který byl po dvacetiletém vězení zproštěn obžaloby z dvojnásobné vraždy, ve čtvrtek u Obvodního soudu pro Prahu 2 řekl, že po propuštění z vězení vyhledává samotu. Podle svých slov trpí posttraumatickou stresovou poruchou, dochází na psychiatrii. Tempel po státu požaduje za nezákonné stíhání, dobu strávenou ve vězení a další nároky zhruba 86 milionů korun. Jednání bude pokračovat na konci února.

Ústavní soud (ÚS) dal novou šanci na odškodnění muži, kterého v roce 2016 napadla a neoprávněně zadržela policejní hlídka. Policisté za to byli odsouzeni, stát mu ale nevyplatil žádnou náhradu újmy, a to s poukazem na promlčení nároku. Soudci vyhověli mužově stížnosti, sporem se bude znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 7.

Britský nejvyšší soud ve středu rozhodl, že vládní plán deportací žadatelů o azyl do Rwandy není v souladu se zákonem. Soudci v jednomyslně schváleném verdiktu došli k závěru, že africkou zemi nelze považovat za bezpečnou a že migrantům tam hrozí špatné zacházení. Rozsudek je porážkou pro konzervativní kabinet premiéra Rishiho Sunaka, jenž deportace prosazoval ve snaze snížit počet migrantů, kteří do Británie nelegálně připlouvají přes Lamanšský průliv. Sunak se ale plánu nevzdává a chce lety do Afriky zahájit na jaře 2024.

Češi jsou v posledních letech v oblasti práv a svobod nejdál od vzniku samostatného Československa před 105 lety. V Událostech, komentářích to řekl ústavní právník Marek Antoš. Jeho slova potvrdila i socioložka z Akademie věd Paulína Tabery, podle které si ale řada lidí pod pojmem svoboda slova představuje něco jiného. Ředitel odboru výzkumu a vzdělávání z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Hlaváček potvrdil, že ve společnosti je z dějin samostatné republiky nejpozitivněji vnímán rok 1989.

Prezident Petr Pavel navrhl Senátu na ústavní soudce advokátku Lucii Dolanskou Bányaiovou a soudce Nejvyššího správního soudu Zdeňka Kühna. U Ústavního soudu (ÚS) je nyní jedno místo z patnácti prázdné, neboť Senátem neprošel předchozí Pavlův nominant, soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon. Přesně za měsíc pak skončí mandát Radovanu Suchánkovi. Senát musí o nominacích rozhodnout do šedesáti dnů, nynější návrhy tak posoudí do Vánoc.

Majetek na Břeclavsku, mimo jiné zámky v Lednici a ve Valticích, stát a další instituce nemusí rodu Lichtenštejnů vracet. Krajský soud v Brně ve čtvrtek potvrdil rozhodnutí soudu v Břeclavi, který zamítl žalobu Nadace knížete z Lichtenštejna požadující vydání majetku od státu, jenž podle ní užívá neoprávněně. Lichtenštejnové přišli o tento majetek v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Právní zástupce nadace Aleš Linhart novinářům po jednání řekl, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu.

Evropské volby, které se uskuteční příští rok, budou příležitostí i výzvou pro demokracii. V projevu v Evropském parlamentu to prohlásil český prezident Petr Pavel. Zdůraznil, že klíčem k míru a prosperitě v Evropě jsou její jednota a rozmanitost. Prezident zároveň ostře odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině. Hlava státu se při návštěvě Štrasburku setkala také s předsedkyní EP Robertou Metsolaovou, hovořili spolu především o Ruskem napadené Ukrajině, evropských hodnotách, dezinformacích a populismu.

Zastánci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (takzvané Istanbulské úmluvy) nedokázali prosadit, aby senátní ústavní komise doporučila ratifikaci tohoto dokumentu. Hlasování znemožnili odpůrci úmluvy, většina před rozhodováním opustila jednací místnost. Zamítnutí ratifikace ani jeden z nich komisi nenavrhoval. Do návrhu programu schůze 18. října organizační výbor horní parlamentní komory úmluvu nezařadil.

Slovenský nejvyšší soud potvrdil dřívější verdikt bratislavského krajského soudu, že předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš v kauze evidence u československé tajné policie StB žaloval nesprávnou instituci, a to slovenský Ústav paměti národa (ÚPN). Agentuře ČTK to ve středu sdělil Babiš.

Odvolací soud uložil bývalé ředitelce pražského pozemkového úřadu Evě Benešové znovu tříletý podmíněný trest v kauze restitucí takzvaného Bečvářova statku v miliardové hodnotě. Vinnou z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby byla žena uznána už dřív, podmíněný trest ale zrušil Nejvyšší soud. Nesouhlasil s mimořádným snížením trestu pod pětiletou spodní hranici trestní sazby. Podle rozhodnutí odvolacího senátu se změnily okolnosti. Žena je ve špatném zdravotním stavu a stará se o nemocnou matku.

Společnost Imex Group s konečnou platností nevysoudila odškodnění za výroky bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) po explozích muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku. Dovolání odmítl Nejvyšší soud, řekla Marcela Pröllerová, mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2, který se sporem zabýval jako první instance. Nejvyšší soud rozhodoval neveřejně, plné odůvodnění zatím nezpřístupnil. Firma žádala kvůli Babišovým výrokům patnáct milionů korun od státu. Právník firmy Radek Ondruš řekl, že ve sporu budou pokračovat.

Případ úmrtí Roma během policejního zásahu v červnu 2021 míří k Evropskému soudu pro lidská práva, uvedl server Romea.cz. Kvůli jeho smrti podali k tomuto soudu žalobu na Českou republiku právníci Evropského centra pro práva Romů (ERRC) a Fóra pro lidská práva (FORUM). Ústavní soud stížnost organizací v dubnu 2023 zamítl. Vyšetřování případu uzavřela loni Generální inspekce bezpečnostních sborů s tím, že policisté nespáchali trestný čin, příčinou smrti muže bylo podle znaleckého posudku selhání srdce při intoxikaci pervitinem.

Za znásilnění nebude možné uložit samostatné peněžité tresty a sexuální trestný čin proti dětem do dvanácti let bude vždy znásilněním. Na těchto změnách původního legislativního návrhu, který připravilo ministerstvo spravedlnosti, se ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v úterý shodl se zástupci poslaneckých klubů. Strany přistoupily na kompromis, že takzvaná souhlasná varianta znásilnění předložena nebude.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) jednomyslně rozhodl, že Česko neporušilo práva soudců, když v letech 2011 až 2014 zasáhlo do jejich platů. Na verdikt ve čtvrtek upozornilo ministerstvo spravedlnosti. Šestice českých soudců si ve Štrasburku stěžovala na porušení práva na spravedlivé řízení, vlastnického práva a zákazu diskriminace. Rozsudek není konečný. Stěžovatelé mohou do tří měsíců požádat o postoupení věci velkému senátu soudu.

Třicet let se rod Colloredo-Mannsfeldů soudil se státem o zámek Opočno, který mu nejdříve sebrali nacisté a posléze i komunisté. V komplikovaném sporu soudy už před lety rozhodly, že zámek zůstane ve vlastnictví státu. Nyní ale přišel nový verdikt. Rodině se vrátí významná část cenných opočenských sbírek v hodnotě půl miliardy. Na jedné z nejnavštěvovanějších českých památek tak nastává paradoxní situace. Zatímco budova patří státu, její unikátní vybavení původním vlastníkům. Pro Reportéry ČT natáčel David Vondráček.

Podnikatel Karel Janeček se znovu obrátil na Ústavní soud (ÚS) v souvislosti s volbou prezidenta republiky, kterou vyhrál Petr Pavel. Janeček chtěl sám kandidovat, vnitro jej ale kvůli nedostatku platných podpůrných podpisů do volebního klání nepustilo. Už před hlasováním se neúspěšně domáhal registrace u soudů, včetně ústavního. Podnět k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) podal i po volbách, ale neuspěl. A právě proti stručnému usnesení NSS směřuje další ústavní stížnost. Janeček ji podal začátkem dubna. V pondělí se záznam objevil v přehledu plenárních věcí na webu ÚS.

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) uložil píseckému soudnímu exekutorovi Stanislavu Pazderkovi pokutu 50 tisíc korun. Podle ministerstva spravedlnosti v osmnácti případech neučinil nezbytné kroky k okamžitému zastavení exekuce po pravomocném osvobození povinného od placení pohledávek. Prodlení při zastavování exekučních řízení trvalo od devíti do 63 měsíců. Uložený postih odpovídá návrhu ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).

Rasistická vyjádření politiků jsou nepřijatelná a dělit děti podle příslušnosti k menšině je nepřípustné, sdělila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Reagovala tak na vyjádření senátorky Jany Zwyrtek Hamplové o segregaci romských školáků. Podle zmocněnkyně je senátorčina rétorika otevřeně rasistická a je v příkrém rozporu s lidskými právy a demokratickými hodnotami, na kterých česká společnost stojí.

K úřední změně pohlaví by v Česku v budoucnu už nemuselo být nutné podstoupit kastraci. Předkládal by se odborný posudek specializovaného lékaře a osobní prohlášení na matrice. Počítají s tím připravované novely občanského zákoníku, zákona o specifických zdravotních službách a normy o matrikách. Záměr ve čtvrtek přestavili vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.

Ústavní soud obnovil řízení o výši odškodnění za vyvlastněné pozemky kvůli stavbě rychlostní silnice mezi Olomoucí a Břeclaví. Rozhodl tak na základě rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého české úřady při vyčíslení náhrady za vyvlastněné nemovitosti poškodily práva majitelů. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu, které má Česká televize k dispozici. Majitelé pozemků se o výši odškodnění soudili od roku 2005. Jejich ústavní stížnost soud zamítl na podzim roku 2012.