Organismus

Na rostlinách je možné zkoumat takzvanou opakovanou adaptaci, která je důležitá pro pochopení a následné předvídání toho, jak se budou organismy přizpůsobovat svému okolí v budoucnosti, popisuje evoluční genetička Magdalena Bohutínská. V současné době pracuje na výzkumu na univerzitě v Bernu, kde opakovanou adaptaci zkoumá na vysokohorských rostlinách.

Vláda ve středu rozhodne, zda zařadí HHC na seznam zakázaných návykových látek. Zatím není jasné, odkdy by zákaz platil, protože ho ještě musí notifikovat Evropská komise. Podle vedoucího oddělení Inspektorátu omamných a psychotropních látek na ministerstvu zdravotnictví Petra Nováka by to mohlo být rychle, dokonce v řádu dní. Předseda správní rady Pacientského spolku pro léčbu konopím Pavel Kubů míní, že zařazení HHC na seznam není správným krokem. Dostupnost látky by se podle něj měla spíš regulovat.

Zničení přehrady Kachovka na jihu Ukrajiny mělo za následek nejen rozsáhlé záplavy a humanitární krizi, ale také řadu závažných dopadů na životní prostředí, které vyvolávají velké obavy. Protržení této klíčové přehrady narušilo ekologickou rovnováhu oblasti, což vedlo ke kontaminaci, zničení biotopů a dlouhodobým důsledkům pro celou oblast.

Půda je druhově nejbohatší prostředí na světě, žije v ní devadesát procent hub, pětaosmdesát procent rostlin a více než padesát procent bakterií. Popsal to mezinárodní vědecký tým ve studii, podle které je na půdě závislých zřejmě celkem přes polovinu organismů.

Evropu trápí světelný smog. Noci, které by měly být tmavé, už zdaleka tak tmavé nejsou. Může za to umělé osvětlení. Až 99 procent obyvatel Evropy žije pod osvětlenou oblohou. Situaci zhoršuje i trend posledních let, kdy obce a města ve snaze ušetřit za energie instalují LED osvětlení. Kvůli tomu se ale na řadě míst svítí příliš, a to i tam, kde to není potřeba. Navíc se často svítí nevhodným bílým světlem, což ruší biologické rytmy člověka a ohrožuje druhovou rozmanitost.

Ve vysokých teplotách, které Českou republiku zasáhnou tento víkend, hrozí lidem i zvířatům dehydratace. Pokud se rychle nedoplní tekutiny, může být následkem i kolaps organismu. Ohroženi jsou zejména senioři, kteří hůř vnímají, že jim voda chybí.

Ukrajina po zničení Kachovské přehrady ztratí pokolení organismů a ryb, upozorňuje biolog z oděského Ústavu mořské biologie Jurij Kvač. Největší problém pro ekosystém Černého moře jsou podle něj kvůli ekologické katastrofě uniklá hnojiva a pokles salinity v moři. Teď je doba tření ryb a jikry uhynou, řekl Kvač v rozhovoru s ČTK. Současná ekologická katastrofa je podle něj největší týkající se Černého moře.

Lidské ucho se nevyvinulo tak, aby slyšelo zvuky, které vydávají rostliny, když trpí stresem. Řada jiných organismů se jimi ale může řídit – podle nové studie se totiž tento „zelený křik“ nese až na vzdálenost jednoho metru.

Vědci z Mendelovy univerzity společně se studentským týmem YSpace z VUT v Brně pracují na misi, jejímž cílem je vyslat na oběžnou dráhu první český studentský satelit. Mise s názvem CIMER má umožnit zkoumání buněk ve vesmíru.

Přírodovědci v současné době stále častěji přicházejí s tím, že za mnoha procesy v živém světě stojí nečekaní hráči: prvoci. Teď to potvrdila studie publikovaná týmem českých vědců. Podle ní hraje klíčovou roli málo známá skupina prvoků, jimž se říká diplonema.

Čeští biologové objevili výjimečného parazita, který žije na našem území. Má tak chaotickou genetickou strukturu, že ji nedokáží napadnout ani viry. A to by se dalo velmi dobře využít.

Velryby jsou krásné a inteligentní. Podle nových zjištění pomáhají chránit planetu před změnami klimatu. A svou smrtí vytvářejí zcela unikátní ekosystémy, v nichž vzniká fascinující život.

Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně zkoumají, jak využít sinice požírající plasty k vyčištění oceánu zamořeného odpadkovými skvrnami, uvedl Ondřej Pěnčík z Ústavu chemie a biochemie této fakulty.

Francouzští vědci v pondělí oznámili, že na Marsu v jeho dávné minulosti mohlo existovat prostředí, které bylo schopné vytvářet podzemní světy plné mikroskopických organismů. Pokud by ale tyto jednoduché formy života na Rudé planetě opravdu vznikly, změnily by atmosféru tak zásadně, že by vyvolaly marťanskou dobu ledovou a zanikly, tvrdí autoři studie.

Evoluce umí být velmi rychlá, když je to nutné. Ukazuje to výzkum rosniček, který probíhal v těch nejradioaktivnějších oblastech černobylské elektrárny. I když se zkoumání zaměřilo na žáby, lidem by mohly poznatky z něj v budoucnu posloužit například při zkoumání vesmíru nebo nakládání s radioaktivním odpadem.

Prudce jedovatý plyn sirovodík, správněji sulfan, ostře páchnoucí po zkažených vejcích, chrání spermie savců, včetně člověka, před vážným poškozením. Zjistili to vědci z Biomedicínského centra plzeňské Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Na výzkumu role sulfanu v plodnosti samců spolupracují se španělskými odborníky z Universidad de Castilla-La Mancha.

Lidské tělo si za normálních podmínek udržuje teplotu přibližně kolem 35,8 až 37 stupňů Celsia. Podle vědců je tedy pro lehce oblečeného člověka v klidových podmínkách ideální teplota vzduchu osmadvacet stupňů. Pokud je ale teplota vzduchu vyšší, jako se tomu děje v současné vlně veder, stoupá i tělesná teplota. A to má pak dopady na zdraví člověka.

Nový Zéland se potýká s nejrozsáhlejším bělením mořských hub v historii, informoval deník The Guardian s odvoláním na vědce. Poté, co se oceány extrémně oteplily, zbělaly miliony těchto mořských tvorů.

Vědecká výprava do Atakamského příkopu, který leží u chilského a peruánského pobřeží, objevila nové organismy a bakterie. Objevy vzbuzují nové otázky, řekl agentuře AFP šéf vědecké mise Osvaldo Ulloa. Vědci chtějí do příkopu nainstalovat senzory, které by pomáhaly sledovat seizmickou činnost v této části světa.

Mezinárodní výzkumný tým poprvé vytvořil atlas, který popsal, jaká archea osídlila lidská střeva. O funkci a významu těchto prastarých organismů přitom věda až doposud měla jen minimum informací.

O drobných ptácích se dlouho soudilo, že mají v důsledku predace tak vysokou úmrtnost, že prakticky „nemají čas“ zestárnout. Dvě nové studie publikované v mezinárodních časopisech Experimental Gerontology a Oecologia pod vedením Michala Vinklera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy však ukazují, že i přesto například i běžné sýkory koňadry podobně jako lidé stárnou. Práce dokládají, že u nich dochází s věkem k poklesu celé řady fyziologických funkcí a nárůstu oxidačního poškození organismu.

„Sto dní šera, mrazu a samoty. Copak jsme stokrát nečetli, co to s lidma dělá?“ spílá náčelník ke členům výpravy v Dobytí severního pólu Divadla Járy Cimrmana. Zimní trudnomyslnost ale nepostihuje jen postavy divadelní hry. Světlo řídí život na celé planetě. Rytmus živých organismů se odvíjí nejen od střídání dne a noci, ale i od ročních období. A právě zimní měsíce, kdy je slunečního svitu nejméně, jsou pro udržení duševní pohody nejnáročnější. Své o tom vědí obyvatelé severských zemí, kteří si proti nedostatku světla často vypěstovali odolnost.

Je to obrovský pomník lidské bezohlednosti; v oceánu plave vrstva plastového odpadu o rozloze více než trojnásobku Francie. Pro stále větší počet organismů je však velká tichomořská odpadková skvrna něčím jiným –⁠ jejich domovem, napsal britský deník The Times.

Američtí vědci před rokem vytvořili biologické stroje z žabích buněk. Teď je naučili, aby se tito bioroboti začali sami rozmnožovat. Ve vývoji pomohla pokročilá umělá inteligence.