V Brně vzniká první český studentský satelit. Má to být létající laboratoř na výzkum buněk

Vědci z Mendelovy univerzity společně se studentským týmem YSpace z VUT v Brně pracují na misi, jejímž cílem je vyslat na oběžnou dráhu první český studentský satelit. Mise s názvem CIMER má umožnit zkoumání buněk ve vesmíru.

Projekt ocenila i Evropská kosmická agentura (ESA) na workshopu, kde studentský tým dostal prostor pro prezentaci svého návrhu. „V současné chvíli je projekt ve fázi vývoje, kdy pracujeme na předběžné definici požadavků a vyhodnocování proveditelnosti navrhované koncepce. Vypracovaný máme již plán projektu a jeho cílů včetně designu architektury celého systému,“ uvedl Adam Hláčik ze studentského spolku YSpace. Dodal, že později se chce tým ucházet o podporu ESA v projektu Fly Your Satellite. Zároveň je potřeba pro misi sehnat peníze.

Experimenty na orbitě

Zatímco tým YSpace je zodpovědný za návrh architektury mise a technického provedení satelitu, vědecký tým z Mendelovy univerzity má na starosti návrh celého biologického experimentu. Ten bude zahrnovat testování konstrukce nádoby pro dlouhodobé skladování vysušené biomasy a schopnosti úspěšně znovu probudit kultury těchto organismů.

„V současné době probíhá hodnocení konkrétních organismů, které budou pro tento experiment vhodné. Po definované době, kterou tyto buněčné kultury stráví v cubesatu na oběžné dráze Země, je chceme probudit aplikací živného roztoku a aktivací systémů pro podporu života, včetně regulace teploty a osvětlení. Výsledky tohoto procesu budou ověřeny měřením metabolických a životních procesů organismů, konkrétně produkce kyslíku a vizuálním sledováním,“ uvedl vedoucí biologického výzkumu Libor Lenža z laboratoře Space Agri Technology na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity.

V budoucnu by buňky mohly sloužit například ke generování kyslíku, produkci různých látek či naopak odstraňování látek nežádoucích. Využít by se daly i k produkci potravin při lidské kolonizaci vesmíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 9 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 12 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 15 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 22 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...