V Brně vzniká první český studentský satelit. Má to být létající laboratoř na výzkum buněk

Vědci z Mendelovy univerzity společně se studentským týmem YSpace z VUT v Brně pracují na misi, jejímž cílem je vyslat na oběžnou dráhu první český studentský satelit. Mise s názvem CIMER má umožnit zkoumání buněk ve vesmíru.

Projekt ocenila i Evropská kosmická agentura (ESA) na workshopu, kde studentský tým dostal prostor pro prezentaci svého návrhu. „V současné chvíli je projekt ve fázi vývoje, kdy pracujeme na předběžné definici požadavků a vyhodnocování proveditelnosti navrhované koncepce. Vypracovaný máme již plán projektu a jeho cílů včetně designu architektury celého systému,“ uvedl Adam Hláčik ze studentského spolku YSpace. Dodal, že později se chce tým ucházet o podporu ESA v projektu Fly Your Satellite. Zároveň je potřeba pro misi sehnat peníze.

Experimenty na orbitě

Zatímco tým YSpace je zodpovědný za návrh architektury mise a technického provedení satelitu, vědecký tým z Mendelovy univerzity má na starosti návrh celého biologického experimentu. Ten bude zahrnovat testování konstrukce nádoby pro dlouhodobé skladování vysušené biomasy a schopnosti úspěšně znovu probudit kultury těchto organismů.

„V současné době probíhá hodnocení konkrétních organismů, které budou pro tento experiment vhodné. Po definované době, kterou tyto buněčné kultury stráví v cubesatu na oběžné dráze Země, je chceme probudit aplikací živného roztoku a aktivací systémů pro podporu života, včetně regulace teploty a osvětlení. Výsledky tohoto procesu budou ověřeny měřením metabolických a životních procesů organismů, konkrétně produkce kyslíku a vizuálním sledováním,“ uvedl vedoucí biologického výzkumu Libor Lenža z laboratoře Space Agri Technology na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity.

V budoucnu by buňky mohly sloužit například ke generování kyslíku, produkci různých látek či naopak odstraňování látek nežádoucích. Využít by se daly i k produkci potravin při lidské kolonizaci vesmíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 13 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 16 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 19 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.