Organismus strana 3 z 3

Nový koronavirus je s lidstvem od začátku roku 2020, ale podle většiny vědců už s ním zůstane navždy. Odborný časopis Nature přišel s rozsáhlou předpovědí, jak se může pandemie vyvíjet v dalších letech.

Mořské želvy karety migrují oceány po trasách dlouhých tisíce kilometrů. Necestují ale samy – podle nového výzkumu každá z nich tvoří jakýsi ostrov, obří ekosystém, který si nese na svém krunýři. Mořští biologové popsali, že na něm mohou žít desetitisíce drobných živočichů.

Poprvé v dějinách se podařilo expertům v lidské péči rozmnožit korály z čeledi rifovníkovitých, které jsou ohrožené bakteriemi i rostoucí kyselostí mořské vody. Podle mořských biologů by to mohlo pomoci zachránit třetí největší korálový útes světa, který leží u Floridy.

Před deseti lety, 20. dubna 2010, vybuchla ropná plošina Deepwater Horizon. Nehoda způsobila nejhorší ekologickou katastrofu v dějinách USA a jednu z největších vůbec – její následky jsou v moři pozorovatelné dodnes.

Vědci zkoumající hlubiny oceánu u australského pobřeží objevili přibližně třicet neznámých druhů. Mezi nimi je i zřejmě největší tvor na Zemi.

V posledních měsících čelí naše organismy koronaviru, naše duše však čelí neméně závažné nákaze psychické – strachu z nemoci a strachu z důsledků epidemie a opatření proti ní. Na psychické a fyzické úrovni tedy paralelně probíhá dvojí proces: jednak hrozba nakažení organismu (pomáhá vitamín C podporující imunitu), potažmo na psychické úrovni strach z nemoci. Za druhé přehnaná imunitní reakce organismu vedoucí ke zhoršování příznaků (pomáhá vitamín D tlumící imunitní reakci), potažmo na psychické úrovni strach z důsledků opatření proti epidemii.

Když v šedesátých letech dvacátého století americký mikrobiolog Thomas Brock studoval horké prameny v národním parku Yellowstone, narazil na zvláštní druh mikrobů, které právě v tomto nehostinném prostředí dokážou přežívat. Tehdy nemohl tušit, že právě tyto pozoruhodné organismy se stanou hlavní zbraní lidstva v boji proti novému koronaviru.

Konec zimy je období, kdy má velká část populace přinejmenším nějakou formu rýmy, nachlazení, chřipky nebo jiné zdravotní problémy. Epidemie koronavirové nemoci COVID-19, která má nejhorší dopad právě na pacienty s nějak oslabenou imunitou, ještě více zdůrazňuje její význam.

Američtí vědci vytvořili první biologické stroje. Využili pro jejich vývoj buňky z žáby drápatky vodní – z nich postavili miniaturní roboty, kteří jsou schopní samostatného pohybu. Vzniklo rovnou několik variant, nejúspěšnější byla dvounohá verze s končetinami na hrudi.

Virus spalniček umí ničit imunitní paměť organismu, který pak zapomene, jak bojovat s nemocemi, se kterými se už v minulosti setkal. To je zjednodušeně závěr výzkumu mezinárodního týmu vědců. Podle dřívějších odhadů zabijí spalničky každý rok asi 110 tisíc lidí, nový výzkum ale naznačuje, že je s touto nemocí spojeno až pětkrát víc úmrtí. Výsledky publikovali vědci v časopise Science.

Každé třetí dítě mladší pěti let nedostává výživu potřebnou pro správný vývoj organismu a je buďto podvyživené, nebo trpí nadváhou. Vyplývá to z rozsáhlé globální studie Dětského fondu OSN (UNICEF). Ta upozorňuje také na rozšířený fenomén „netušeného hladu“, tedy nedostatek vitamínů a dalších živin v jídelníčku. UNICEF vyzývá rodiče, potravinářský sektor i úřady, aby vytvářeli pro nejmladší členy společnosti „zdravá stravovací prostředí“.

Hned několik velkých překvapení přinesl hydrobiologům z Biologického centra Akademie věd ČR potápěčský průzkum Prášilského jezera na Šumavě. Původním záměrem bylo ověření výskytu vzácné šídlatky. Přestože tuto vzácnou vodní rostlinu nenašli, překvapil je bujný život v tomto kyselém jezeře. Dno pokrývá hustý porost větvených řas, hojně osídlených mnoha druhy čistomilných bezobratlých živočichů a na ponořených větvích padlých smrků objevili nespočet kulovitých slizových kolonií. Jedná se o první zdokumentovaný nález tohoto koloniálního živočicha v České republice.

Biologové z Kalifornského technologického institutu objevili nový druh „červa“, který žije v extrémním prostředí jezera Mono. Tvor, který dostal prozatímní jméno Auanema sp., je podle objevitelů velmi bizarní: má tři pohlaví a užívá si jedovatého arzenu.

Tým mořských biologů se ponořil na místo, kde z ropné plošiny Deepwater Horizon před devíti lety došlo k masivnímu úniku ropy. Vědci tam našli téměř mrtvý ekosystém, jedinými živými organismy byli masivně poškození členovci. Výzkumníci se potopili na místo už roku 2017, nyní vydali v odborném časopise Royal Society Oper Science obsáhlou zprávu, která přinesla podrobnou analýzu toho, co na místě pozorovali.

Vybudováním průplavu Dunaj–Odra–Labe spojíme Baltské, Černé a Severní moře. Nepůvodní organismy se tak budou jednodušeji šířit Evropou, míní v rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Měchurovou hydrobiolog z Masarykovy univerzity Jan Helešic. Kanál podle něj ohrožuje rozmanitost přírody a ohrožuje zásobník podzemních vod.

Vědcům se podařilo uměle vytvořit příznaky autismu u myší tím, že jim transplantovali stolici od lidí, kteří touto nemocí trpí. Jde o velmi důležitý krok v pochopení příčin autismu. Naznačuje, že tento problém souvisí s bakteriemi ve střevech.

Transplantace stolice sice zní jako něco odporného, ve skutečnosti se ale jedná o velmi moderní metodu, jak vyléčit poškozenou střevní mikroflóru. Pro vědce má ale tento postup stále řadu otazníků. Nyní řeší, jestli existují lidé, jejichž stolice má mnohem léčivější vlastnosti než u běžných osob.