Organismus strana 3 z 3

Každé třetí dítě mladší pěti let nedostává výživu potřebnou pro správný vývoj organismu a je buďto podvyživené, nebo trpí nadváhou. Vyplývá to z rozsáhlé globální studie Dětského fondu OSN (UNICEF). Ta upozorňuje také na rozšířený fenomén „netušeného hladu“, tedy nedostatek vitamínů a dalších živin v jídelníčku. UNICEF vyzývá rodiče, potravinářský sektor i úřady, aby vytvářeli pro nejmladší členy společnosti „zdravá stravovací prostředí“.

Hned několik velkých překvapení přinesl hydrobiologům z Biologického centra Akademie věd ČR potápěčský průzkum Prášilského jezera na Šumavě. Původním záměrem bylo ověření výskytu vzácné šídlatky. Přestože tuto vzácnou vodní rostlinu nenašli, překvapil je bujný život v tomto kyselém jezeře. Dno pokrývá hustý porost větvených řas, hojně osídlených mnoha druhy čistomilných bezobratlých živočichů a na ponořených větvích padlých smrků objevili nespočet kulovitých slizových kolonií. Jedná se o první zdokumentovaný nález tohoto koloniálního živočicha v České republice.

Biologové z Kalifornského technologického institutu objevili nový druh „červa“, který žije v extrémním prostředí jezera Mono. Tvor, který dostal prozatímní jméno Auanema sp., je podle objevitelů velmi bizarní: má tři pohlaví a užívá si jedovatého arzenu.

Tým mořských biologů se ponořil na místo, kde z ropné plošiny Deepwater Horizon před devíti lety došlo k masivnímu úniku ropy. Vědci tam našli téměř mrtvý ekosystém, jedinými živými organismy byli masivně poškození členovci. Výzkumníci se potopili na místo už roku 2017, nyní vydali v odborném časopise Royal Society Oper Science obsáhlou zprávu, která přinesla podrobnou analýzu toho, co na místě pozorovali.

Vybudováním průplavu Dunaj–Odra–Labe spojíme Baltské, Černé a Severní moře. Nepůvodní organismy se tak budou jednodušeji šířit Evropou, míní v rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Měchurovou hydrobiolog z Masarykovy univerzity Jan Helešic. Kanál podle něj ohrožuje rozmanitost přírody a ohrožuje zásobník podzemních vod.

Vědcům se podařilo uměle vytvořit příznaky autismu u myší tím, že jim transplantovali stolici od lidí, kteří touto nemocí trpí. Jde o velmi důležitý krok v pochopení příčin autismu. Naznačuje, že tento problém souvisí s bakteriemi ve střevech.

Transplantace stolice sice zní jako něco odporného, ve skutečnosti se ale jedná o velmi moderní metodu, jak vyléčit poškozenou střevní mikroflóru. Pro vědce má ale tento postup stále řadu otazníků. Nyní řeší, jestli existují lidé, jejichž stolice má mnohem léčivější vlastnosti než u běžných osob.