Organismus strana 2 z 3

Významná studie lidského metabolismu mění dlouhodobý pohled na řadu věcí, které se o spalování energie tradují. Například že po čtyřicítce se metabolismus zpomaluje. Přibližuje také velké rozdíly mezi dětmi a dospělými.

Nárůst vlhké teploty je jedním z projevů globální změny klimatu. Do této doby byl však často neprávem opomíjený. Probíhající diskuse o klimatu se v minulosti častěji zaměřovaly na problémy se suchem, hurikány nebo nárůst bouřkové aktivity. Jenže vlhká teplota má na člověka zcela bezprostřední dopad.

Mikroskopický mnohobuněčný organismus nalezený na Sibiři se probral k životu po 24 tisících letech, které strávil zmražený v tamní řece. Popsali to vědci v nové studii zveřejněné v odborném časopise Current Biology. Odborníci si dosud mysleli, že podobné organismy dokáží v zamrzlém stavu strávit kolem deseti let, nyní se však domnívají, že je jejich schopnost přežít v podstatě neomezená.

Vědci popsali možná nejstarší mnohobuněčný organismus, který kdy žil na souši naší planety. Pozoruhodnou fosilii starou miliardu let našli na břehu skotského jezera Loch Torridon.

Blob, živý organismus, který není ani houba, ani rostlina, ani zvíře, poletí s francouzským astronautem Thomasem Pesquetem na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Francouzští vědci prvoka vápenatku mnohohlavou zkoumají už několik let, v podmínkách vesmíru chtějí objevit její další vlastnosti. Do projektu se zapojí také školy, které budou své vlastní bloby pěstovat ve třídách.

Hluboko pod antarktickými krami je mnohem více života, než se čekalo, prokázali vědci při výzkumu téměř kilometr pod ledem. Tamní život má navíc zcela nečekanou podobu, která odporuje všem předpokladům a teoriím.

Lidé se v současnosti mají lépe než dříve, přesto pociťují více stresu. Jednou z hlavních zbraní vůči němu je humor, i stres je ale potřebný, protože nás posiluje, upozorňuje fyzioterapeut Pavel Kolář. Současná pandemie podle něj zásadně ovlivní budoucnost – například on-line výuka a výpadek tělocviku bude mít zásadní dopady, jelikož v dětech buduje imunitu, což nejde dohnat v dospělosti. S odborníkem, který pomáhá vrcholovým sportovcům, ale léčil třeba i prezidenty, v Interview ČT24 Speciál hovořila Světlana Witowská.

Pod ledovci, v prostředí tak nehostinném, že připomíná cizí planety, existuje nečekaně bohatý život. Vědci, kteří ho prostudovali, věří, že jim jeho průzkum pomůže pochopit, jak by mohly fungovat ekosystémy na věčně ledových světech, jako jsou například měsíce Enceladus nebo Europa.

Dým z lesních požárů se může stát prostředím, přes které se šíří nejrůznější druhy mikrobů a plísní – některé mohou přispívat k šíření různých nemocí. Upozornila na to nová studie, kterou publikoval časopis Science. Podle vědců je proto naléhavě nutné, aby se úřady na sledování kouře z čím dál častějších požárů více zaměřily.

Série vědeckých studií popsala, jak moc velká zdravotní rizika představuje pobyt ve vesmíru pro astronauty během dlouhodobějších misí. Potvrzuje, že vlivem kosmického záření dochází i k silnému poškození DNA, tedy lidské genetické informace.

Robert Černý z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK se stal spoluautorem článku v posledním vydání jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa, Science. Studie, jejíž experimentální část provedl s kolegou Peterem Fabianem, ukazuje na možný původ adenohypofýzy. Výzkum probíhal na embryích rybky dánia pruhovaného.

Vědcům se poprvé podařilo získat části DNA z hmyzu, který uvázl v pryskyřici stromů nalezených na Madagaskaru. Snít o vzniku Jurského parku je ale podle autorů výzkumu zatím předčasné. Hmyz totiž nepocházel z pravěku, ale uvázl a zemřel v pryskyřici jen před několika lety.

Mezinárodní tým vědců objevil v Barmě nejstarší spermii na světě. Informovala o tom agentura AFP. Vědci spermii našli v organismu oplodněné samice lasturnatky, která zhruba před 100 miliony let uvízla v jantaru. Zajímavostí je i rozměr spermie, která měří 4,6krát více než organismus samce lasturnatky. Ten dorůstá maximálně do několika milimetrů.

Nový koronavirus je s lidstvem od začátku roku 2020, ale podle většiny vědců už s ním zůstane navždy. Odborný časopis Nature přišel s rozsáhlou předpovědí, jak se může pandemie vyvíjet v dalších letech.

Mořské želvy karety migrují oceány po trasách dlouhých tisíce kilometrů. Necestují ale samy – podle nového výzkumu každá z nich tvoří jakýsi ostrov, obří ekosystém, který si nese na svém krunýři. Mořští biologové popsali, že na něm mohou žít desetitisíce drobných živočichů.

Poprvé v dějinách se podařilo expertům v lidské péči rozmnožit korály z čeledi rifovníkovitých, které jsou ohrožené bakteriemi i rostoucí kyselostí mořské vody. Podle mořských biologů by to mohlo pomoci zachránit třetí největší korálový útes světa, který leží u Floridy.

Před deseti lety, 20. dubna 2010, vybuchla ropná plošina Deepwater Horizon. Nehoda způsobila nejhorší ekologickou katastrofu v dějinách USA a jednu z největších vůbec – její následky jsou v moři pozorovatelné dodnes.

Vědci zkoumající hlubiny oceánu u australského pobřeží objevili přibližně třicet neznámých druhů. Mezi nimi je i zřejmě největší tvor na Zemi.

V posledních měsících čelí naše organismy koronaviru, naše duše však čelí neméně závažné nákaze psychické – strachu z nemoci a strachu z důsledků epidemie a opatření proti ní. Na psychické a fyzické úrovni tedy paralelně probíhá dvojí proces: jednak hrozba nakažení organismu (pomáhá vitamín C podporující imunitu), potažmo na psychické úrovni strach z nemoci. Za druhé přehnaná imunitní reakce organismu vedoucí ke zhoršování příznaků (pomáhá vitamín D tlumící imunitní reakci), potažmo na psychické úrovni strach z důsledků opatření proti epidemii.

Když v šedesátých letech dvacátého století americký mikrobiolog Thomas Brock studoval horké prameny v národním parku Yellowstone, narazil na zvláštní druh mikrobů, které právě v tomto nehostinném prostředí dokážou přežívat. Tehdy nemohl tušit, že právě tyto pozoruhodné organismy se stanou hlavní zbraní lidstva v boji proti novému koronaviru.

Konec zimy je období, kdy má velká část populace přinejmenším nějakou formu rýmy, nachlazení, chřipky nebo jiné zdravotní problémy. Epidemie koronavirové nemoci COVID-19, která má nejhorší dopad právě na pacienty s nějak oslabenou imunitou, ještě více zdůrazňuje její význam.

Američtí vědci vytvořili první biologické stroje. Využili pro jejich vývoj buňky z žáby drápatky vodní – z nich postavili miniaturní roboty, kteří jsou schopní samostatného pohybu. Vzniklo rovnou několik variant, nejúspěšnější byla dvounohá verze s končetinami na hrudi.

Virus spalniček umí ničit imunitní paměť organismu, který pak zapomene, jak bojovat s nemocemi, se kterými se už v minulosti setkal. To je zjednodušeně závěr výzkumu mezinárodního týmu vědců. Podle dřívějších odhadů zabijí spalničky každý rok asi 110 tisíc lidí, nový výzkum ale naznačuje, že je s touto nemocí spojeno až pětkrát víc úmrtí. Výsledky publikovali vědci v časopise Science.

Každé třetí dítě mladší pěti let nedostává výživu potřebnou pro správný vývoj organismu a je buďto podvyživené, nebo trpí nadváhou. Vyplývá to z rozsáhlé globální studie Dětského fondu OSN (UNICEF). Ta upozorňuje také na rozšířený fenomén „netušeného hladu“, tedy nedostatek vitamínů a dalších živin v jídelníčku. UNICEF vyzývá rodiče, potravinářský sektor i úřady, aby vytvářeli pro nejmladší členy společnosti „zdravá stravovací prostředí“.