Vědci popsali možná nejstarší mnohobuněčný organismus, který kdy žil na souši naší planety. Pozoruhodnou fosilii starou miliardu let našli na břehu skotského jezera Loch Torridon.
Vědci našli nejstaršího suchozemského mnohobuněčného tvora
Výjimečný organismus dostal jméno Bicellum brasieri a podle autorů studie, která o něm vyšla v odborném časopise Current Biology, je vynikajícím důkazem o tom, jak probíhal vývoj z jednobuněčných na mnohobuněčné organismy – a také ukazuje na podmínky samotného vzniku života na Zemi.
Objev je důležitý tím, že tvor žil přibližně v době před jednou miliardou let. Z té doby ze souše ještě žádné doklady o živých tvorech věda nemá. Bicellum autoři studie zařadili mezi holozoa, tedy skupinu, která zahrnuje jak zvířata, tak jejich jednobuněčné příbuzné – ale ne houby.
Oblast, kde byl pravěký organismus objeven, zkoumali vědci už roku 2011. Výzkum popsali tehdy v odborném žurnálu Nature.
Místo nálezu
„Našli jsme primitivní kulovitý organismus tvořený seskupením dvou odlišných druhů buněk, což je první krok ke složitější mnohobuněčné struktuře,“ popsal nález paleobiolog Charles Wellman. Nic podobného zatím ve fosilních nálezech nikdo nepozoroval.
Vědci zatím nebyli schopní popsat, jaká byla funkce obou typů buněk, je možné, že nějak pomáhaly rozmnožování organismu. Chtějí nyní detailně všechny tyto struktury prostudovat, protože pochopení přechodu od jednobuněčných k mnohobuněčným organismům je klíčové pro poznání minulosti celého složitějšího života na Zemi – a tedy i kořenů člověka.
Cesta ke složitému životu
Přechod od jednobuněčných k mnohobuněčným organismům totiž není nic snadného – takový organismus si nejdřív musí vyvinout mechanismus a genom, který umí kontrolovat dělení buněk, jejich napojování se na sebe a také to, aby spolu různé druhy buněk uměly spolupracovat na společném cíli – přežití a množení živého tvora, které tvoří.
Různá zobrazení organismu
„A to je právě na tomto nálezu tak zajímavé: tato fosílie má sice extrémně jednoduchou strukturu, ale jasně už má schopnost, aby se tyto základní vlastnosti staly mnohobuněčnými,“ popsal unikátní vlastnosti objevu paleobiolog Paul Strother, který výzkum vedl.
Důležité také je, že vrstva, v níž byl tvor nalezen, je sladkovodní. Přitom až doposud se všechny objevy týkající se původu života týkaly moří a oceánů. V oceánech už byly podobné organismy objevené dříve, a jsou výrazně starší – některé pocházejí až z doby před dvěma miliardami let.
Tento nález je ale prvním náznakem, jak se mohly dostávat na souš. A nebo, a to by bylo ještě zajímavější, to naznačuje, že mnohobuněčné organismy vznikly na Zemi vícekrát nezávisle na sobě, v různých podmínkách.
Autoři studie věří, že tyto vrstvy od skotského jezera skrývají další podobná překvapení, budou je tedy ještě detailněji studovat.