Na Mezinárodní kosmickou stanici poletí hlenka. Bizarní blob není zvíře, rostlina ani houba

Blob, živý organismus, který není ani houba, ani rostlina, ani zvíře, poletí s francouzským astronautem Thomasem Pesquetem na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Francouzští vědci prvoka vápenatku mnohohlavou zkoumají už několik let, v podmínkách vesmíru chtějí objevit její další vlastnosti. Do projektu se zapojí také školy, které budou své vlastní bloby pěstovat ve třídách.

Vápenatka mnohohlavá (Physarum polycephalum) dostala od vědců přezdívku blob pro svou nápadně žlutou barvu a specifický způsob růstu. Celý organismus je mnohojaderná buňka a vědci již zjistili, že se dovede učit nové věci, přestože nemá mozek. Tuto schopnost by rádi využili při léčbě některých nemocí, vysvětluje Audrey Dussutourová z francouzského Národního výzkumného centra CNRS.

Thomas Pesquet na ISS poletí 22. dubna a dehydrovaný blob poletí s ním. Ve vesmíru potom astronaut organismus oživí a bude dokumentovat „účinky mikrogravitace a záření na jeho vývoj“, uvádí zpráva Národního centra kosmického výzkumu (CNES). Astronaut se bude starat o dvě oddělené skupiny vzorků, jednu z nich bude krmit, druhá bude bez potravy.

CNES k projektu přizvala také dva tisíce základních a středních škol. Žákům a studentům pošle vysušené vzorky vápenatky a oni pak budou ve škole společně provádět stejné pokusy jako Pesquet ve vesmíru. Cílem je jednak srovnání průběhu pokusů na Zemi a ve vesmíru a také vzdělávání dětí.

Pozoruhodný blob

Hlenky byly původně zařazovány mezi houby, v současné době je přírodovědci řadí mezi prvoky, ale spíše z nouze než díky hlubšímu poznání. „Jejich zařazení do systému živých organismů na Zemi však pořád není dořešeno. Na jednu stranu se chovají jako rostliny, na druhou stranu jako živočichové. Nejsou však ani jedno, ani druhé. Jsou naprosto originální,“ uvádí profesor Jiří Patočka na webu Toxicology. 

Podle Patočky jsou hlenky centrem zájmu nejen biologů: „Zajímají se o ni bioorganičtí chemici a vidí v ní zdroj zajímavých biologicky účinných substancí a surovinu pro přípravu dalších užitečných látek a produktů, například biopaliv. Zajímají se o ni biofyzici, kteří studuji mechanismy řízení pohybu větších mnohojaderných útvarů. Zajímají se o ni také matematici. Vápenatkám, stejně jako i jiným hlenkám nelze upřít určitou inteligenci. Aby se dostaly k potravě co nejrycheji, jsou schopny hned napoprvé najít nejkratší cestu bludištěm. Zřejmě jsou schopny si tuto cestu i zapamatovat,“ doplňuje vědec. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
před 3 hhodinami

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
před 5 hhodinami

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
před 7 hhodinami

Horka zesilují tlak na místa s datovými centry

Horké počasí, které zasáhlo východ Spojených států, zvýšilo spotřebu elektřiny datovými centry. To umocňuje zatěžování rozvodných elektrických sítí a zhoršování kvality ovzduší v okolních oblastech, což jsou jevy už tak spojované s datovými centry. Dopad na komunity, jako je etnicky rozmanitá čtvrť Sacred Heart v Lowellu v Massachusetts, ukazuje, proč čelí odvětví umělé inteligence (AI) požadující stále větší část výkonu datacenter silnému odporu vůči rychle rostoucímu počtu těchto zařízení. Píše o tom agentura AP.
před 9 hhodinami

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
včera v 10:03

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
včera v 08:04

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
5. 7. 2026

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

Evropský pohled