Na Mezinárodní kosmickou stanici poletí hlenka. Bizarní blob není zvíře, rostlina ani houba

Blob, živý organismus, který není ani houba, ani rostlina, ani zvíře, poletí s francouzským astronautem Thomasem Pesquetem na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Francouzští vědci prvoka vápenatku mnohohlavou zkoumají už několik let, v podmínkách vesmíru chtějí objevit její další vlastnosti. Do projektu se zapojí také školy, které budou své vlastní bloby pěstovat ve třídách.

Vápenatka mnohohlavá (Physarum polycephalum) dostala od vědců přezdívku blob pro svou nápadně žlutou barvu a specifický způsob růstu. Celý organismus je mnohojaderná buňka a vědci již zjistili, že se dovede učit nové věci, přestože nemá mozek. Tuto schopnost by rádi využili při léčbě některých nemocí, vysvětluje Audrey Dussutourová z francouzského Národního výzkumného centra CNRS.

Thomas Pesquet na ISS poletí 22. dubna a dehydrovaný blob poletí s ním. Ve vesmíru potom astronaut organismus oživí a bude dokumentovat „účinky mikrogravitace a záření na jeho vývoj“, uvádí zpráva Národního centra kosmického výzkumu (CNES). Astronaut se bude starat o dvě oddělené skupiny vzorků, jednu z nich bude krmit, druhá bude bez potravy.

CNES k projektu přizvala také dva tisíce základních a středních škol. Žákům a studentům pošle vysušené vzorky vápenatky a oni pak budou ve škole společně provádět stejné pokusy jako Pesquet ve vesmíru. Cílem je jednak srovnání průběhu pokusů na Zemi a ve vesmíru a také vzdělávání dětí.

Pozoruhodný blob

Hlenky byly původně zařazovány mezi houby, v současné době je přírodovědci řadí mezi prvoky, ale spíše z nouze než díky hlubšímu poznání. „Jejich zařazení do systému živých organismů na Zemi však pořád není dořešeno. Na jednu stranu se chovají jako rostliny, na druhou stranu jako živočichové. Nejsou však ani jedno, ani druhé. Jsou naprosto originální,“ uvádí profesor Jiří Patočka na webu Toxicology. 

Podle Patočky jsou hlenky centrem zájmu nejen biologů: „Zajímají se o ni bioorganičtí chemici a vidí v ní zdroj zajímavých biologicky účinných substancí a surovinu pro přípravu dalších užitečných látek a produktů, například biopaliv. Zajímají se o ni biofyzici, kteří studuji mechanismy řízení pohybu větších mnohojaderných útvarů. Zajímají se o ni také matematici. Vápenatkám, stejně jako i jiným hlenkám nelze upřít určitou inteligenci. Aby se dostaly k potravě co nejrycheji, jsou schopny hned napoprvé najít nejkratší cestu bludištěm. Zřejmě jsou schopny si tuto cestu i zapamatovat,“ doplňuje vědec. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 5 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 18 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...