Vědecká výprava do Atakamského příkopu, který leží u chilského a peruánského pobřeží, objevila nové organismy a bakterie. Objevy vzbuzují nové otázky, řekl agentuře AFP šéf vědecké mise Osvaldo Ulloa. Vědci chtějí do příkopu nainstalovat senzory, které by pomáhaly sledovat seizmickou činnost v této části světa.
Expedice se ponořila na dno Atakamského příkopu. Osm kilometrů pod hladinou našla pozoruhodné organismy
„Dostali jsme člověka do příkopu, kde před tím žádný člověk nebyl,“ uvedl Ulloa. V některých místech příkop dosahuje hloubky až osm tisíc metrů a jeho délka činí zhruba 5900 kilometrů. Výprava Atacama Hadal se v lednu zaměřila na část u severního pobřeží v Chile.
Vědec sestoupil na dno příkopu ve speciální ponorce Limiting Factor, která byla vybavena silnými LED reflektory. „V hloubce pod sto metrů totiž není světlo,“ uvedl Ulloa.
Díky výpravě vědci objevili nové organismy. „Viděli jsme druh průsvitných a želatinových sumýšů, nebo také mořských okurek, které jsme dosud nezaznamenali,“ řekl Ulloa. Vědci také objevili bakterie s dosud nepopsanou vnitřní strukturou.
Hlubiny plné tajemství
Nové objevy podle Ulloy přináší více otázek než odpovědí. Podle něj bude zřejmě nutné výpravu do Atakamského příkopu zopakovat. Výprava ale prý potvrdila předchozí závěr, že „čím je větší hloubka, tím je nižší rozmanitost a počet organismů“.
V druhé polovině letošního roku by vědci do příkopu také rádi umístili senzory, které budou sledovat pohyb Jihoamerické tektonické desky a desky Nazca. Tyto technologie se dosud používají pouze na souši. „Senzory nám umožní se dozvědět, v jaké oblasti nedochází k zemětřesením nebo kde se hromadí energie, což by nám mohlo pomoci odhadnout, kde vznikne příští zemětřesení,“ řekl agentuře AFP Ulloa s tím, že projekt vyvolává velký zájem mezinárodní vědecké komunity.