Mořští biologové objevili možná největšího tvora planety. Predátor žijící u Austrálie měří až 120 metrů

Vědci zkoumající hlubiny oceánu u australského pobřeží objevili přibližně třicet neznámých druhů. Mezi nimi je i zřejmě největší tvor na Zemi.

Objevy jsou výsledkem expedice kalifornských oceánologů, kteří prozkoumávali podmořské kaňony u pobřeží západní Austrálie. Podle vědců je nejúžasnějším objevem trubýš. Ten není jediným organismem, ale kolonií klonů, která spojením tvoří jedno tělo. Ve vodě pak vypadá jako dlouhá čára.

V australských kaňonech jsou trubýši docela běžní, tento konkrétní ale překvapil vědce svou velikostí. Biologové uvedli, že si nejsou přesnými mírami jistí, ale obvod vnějšího kruhu odhadují na 47 metrů, celkovou délku tvora dokonce na 120 metrů. Pozoruhodný organismus i nafilmovali, po návratu na pevninu provedou přesnější analýzu tohoto záznamu. Věří, že natočili vůbec nejdelší známý exemplář tohoto druhu.

Trubýši z rodu Apolemia se živí jako hlubokomořští predátoři lovící plankton, který zabíjí pomocí žahavých vláken. Kolonie funguje jako jeden tvor, který má specializované části – některé zajišťují vznášení se nebo klesání pomocí vypouštění vzduchu, jiné loví. Tyto organismy jsou pro vědce stále ještě záhadou, neví zatím, jak přesně všechny části spolupracují.

Nerida Wilsonová, která výzkum vedla, popsala pro deník Guardian, že tento exemplář objevili, když to nejméně čekali: ponorka zkoumala mořský život v hloubce 4439 metrů, ale na podivuhodný organismus narazili až při návratu v hloubce 630 metrů. „Bylo to úžasné vidět tento obří organismus, který vypadal jako spirálovité UFO, jak se jen tak vznáší ve vodě. Nemohli jsme věřit tomu, co vidíme,“ uvedla vědkyně.

Tajemství australských hlubin

Kromě tohoto oceánského obra vědci u Austrálie objevili i množství dalších pozoruhodných tvorů – od hlavonožců přes sumýše až po houby a velké polypovce.

Nově objevené organismy
Zdroj: Schmidt Ocean

Tyto vody zatím nejsou příliš dobře prozkoumané, vědci se sem chtějí vracet, aby ještě lépe poznali, jak zde vypadá život.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
včera v 12:01

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
včera v 11:00

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
včera v 09:13

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
16. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.