Průlom na Floridě: poprvé se podařilo rozmnožit ohrožené korály

Poprvé v dějinách se podařilo expertům v lidské péči rozmnožit korály z čeledi rifovníkovitých, které jsou ohrožené bakteriemi i rostoucí kyselostí mořské vody. Podle mořských biologů by to mohlo pomoci zachránit třetí největší korálový útes světa, který leží u Floridy.

Kolem roku 2014 začali koráli v moři kolem Floridy masivně umírat. Příčinou byla takzvaná nemoc bílých pruhů způsobená bakterií Serratia marcescens, která se do moře dostává s odpadní vodou.

Vědci se tehdy pokusili část z nich zachránit a rozmnožit je v „zajetí“, tedy v akváriích. Rozmnožení koráli se měli do moře vracet, jakmile epidemie pomine – jenže se nedařilo přimět je k tomu, aby se rozmnožovat vůbec začali. To se teď změnilo: experti z Florida Aquarium informovali, že tyto fascinující organismy úspěšně rozmnožili a ještě se o nich přitom dozvěděli množství informací, které mohou se záchranou druhu výrazně pomoci.

„Zatím korály ztrácíme větší rychlostí, než se o nich něco dozvídáme,“ varovala Keri O'Neilová z Florida Aquarium v rozhovoru pro CNN. Právě proto je podle ní tento objev tak zásadní – lidé zatím neměli příliš příležitost s tímto druhem organismu pracovat, a tak o něm měli nedostatek základních informací.

Před tímto objevem neexistovaly žádné seriozní studie, které by tento druh korálů zkoumaly, vědci neměli dokonce k dispozici ani fotografie nebo videa, která by ukazovala, jak vypadá rozmnožování těchto organismů.

Rifovníky jsou koráli, kteří jsou velmi rozšíření v Karibiku. Rozmnožují se tak, že do okolní vody uvolňují spermie, které se pak musí dostat k vajíčkům; když je oplodní, larvy se pak vyvíjí už dál uvnitř rodičovského korálu.

Jak se rozmnožují koráli

Poté, co mladí koráli dospějí, rodiče je „vyplivnou“ a jejich potomci se snaží najít co nejlepší místo, kde by se mohli usadit a zůstat tam po celý zbytek svého života. Vědci celý tento proces nafilmovali a zjistili při tom, že larva tohoto korálu je vůbec největší na světě.

Úspěšný odchov a pozorování korálů začalo na začátku dubna letošního roku a pokračovalo i na jeho konci – vědci pozorovali, že na svět už v jejich akváriích přišlo asi 350 mladých „korálků“.

Dalším krokem je podle floridských vědců zjistit, jak dlouho larvám trvá, než se usadí a změní na dospělé korály. Je to důležité zejména proto, aby se lépe pochopilo, jak daleko se mohou dostat, a jak geneticky různorodé tedy mohou tyto korálové kolonie být.

„Zdravé korálové útesy jsou zásadní pro přežití i kvalitní život lidí i zvířat, zejména tady na Floridě, ale vlastně i v celém Karibiku a Maxickém zálivu,“ dodal ředitel Florida Aquarium Roger Germann.

Zachránci korálů

Tato organizace své cíle dokládá i činy: před rokem jako první dokázala mimo přírodu rozmnožit korály žijící v Atlantiku. Vše je součásti projektu, který má zachránit tyto masivní ekosystémy klíčové pro rozmanitost světových oceánů.

V jeho rámci vědci sledují rozmnožování těchto organismů a snaží se odpovědět na otázky, které se korálů týkají. A pokouší se hledat způsoby, jak tato vzácná místa zachraňovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 11 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 12 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 15 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 17 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...