Průlom na Floridě: poprvé se podařilo rozmnožit ohrožené korály

Poprvé v dějinách se podařilo expertům v lidské péči rozmnožit korály z čeledi rifovníkovitých, které jsou ohrožené bakteriemi i rostoucí kyselostí mořské vody. Podle mořských biologů by to mohlo pomoci zachránit třetí největší korálový útes světa, který leží u Floridy.

Kolem roku 2014 začali koráli v moři kolem Floridy masivně umírat. Příčinou byla takzvaná nemoc bílých pruhů způsobená bakterií Serratia marcescens, která se do moře dostává s odpadní vodou.

Vědci se tehdy pokusili část z nich zachránit a rozmnožit je v „zajetí“, tedy v akváriích. Rozmnožení koráli se měli do moře vracet, jakmile epidemie pomine – jenže se nedařilo přimět je k tomu, aby se rozmnožovat vůbec začali. To se teď změnilo: experti z Florida Aquarium informovali, že tyto fascinující organismy úspěšně rozmnožili a ještě se o nich přitom dozvěděli množství informací, které mohou se záchranou druhu výrazně pomoci.

„Zatím korály ztrácíme větší rychlostí, než se o nich něco dozvídáme,“ varovala Keri O'Neilová z Florida Aquarium v rozhovoru pro CNN. Právě proto je podle ní tento objev tak zásadní – lidé zatím neměli příliš příležitost s tímto druhem organismu pracovat, a tak o něm měli nedostatek základních informací.

Před tímto objevem neexistovaly žádné seriozní studie, které by tento druh korálů zkoumaly, vědci neměli dokonce k dispozici ani fotografie nebo videa, která by ukazovala, jak vypadá rozmnožování těchto organismů.

Rifovníky jsou koráli, kteří jsou velmi rozšíření v Karibiku. Rozmnožují se tak, že do okolní vody uvolňují spermie, které se pak musí dostat k vajíčkům; když je oplodní, larvy se pak vyvíjí už dál uvnitř rodičovského korálu.

Jak se rozmnožují koráli

Poté, co mladí koráli dospějí, rodiče je „vyplivnou“ a jejich potomci se snaží najít co nejlepší místo, kde by se mohli usadit a zůstat tam po celý zbytek svého života. Vědci celý tento proces nafilmovali a zjistili při tom, že larva tohoto korálu je vůbec největší na světě.

Úspěšný odchov a pozorování korálů začalo na začátku dubna letošního roku a pokračovalo i na jeho konci – vědci pozorovali, že na svět už v jejich akváriích přišlo asi 350 mladých „korálků“.

Dalším krokem je podle floridských vědců zjistit, jak dlouho larvám trvá, než se usadí a změní na dospělé korály. Je to důležité zejména proto, aby se lépe pochopilo, jak daleko se mohou dostat, a jak geneticky různorodé tedy mohou tyto korálové kolonie být.

„Zdravé korálové útesy jsou zásadní pro přežití i kvalitní život lidí i zvířat, zejména tady na Floridě, ale vlastně i v celém Karibiku a Maxickém zálivu,“ dodal ředitel Florida Aquarium Roger Germann.

Zachránci korálů

Tato organizace své cíle dokládá i činy: před rokem jako první dokázala mimo přírodu rozmnožit korály žijící v Atlantiku. Vše je součásti projektu, který má zachránit tyto masivní ekosystémy klíčové pro rozmanitost světových oceánů.

V jeho rámci vědci sledují rozmnožování těchto organismů a snaží se odpovědět na otázky, které se korálů týkají. A pokouší se hledat způsoby, jak tato vzácná místa zachraňovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 20 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...