Průlom na Floridě: poprvé se podařilo rozmnožit ohrožené korály

Poprvé v dějinách se podařilo expertům v lidské péči rozmnožit korály z čeledi rifovníkovitých, které jsou ohrožené bakteriemi i rostoucí kyselostí mořské vody. Podle mořských biologů by to mohlo pomoci zachránit třetí největší korálový útes světa, který leží u Floridy.

Kolem roku 2014 začali koráli v moři kolem Floridy masivně umírat. Příčinou byla takzvaná nemoc bílých pruhů způsobená bakterií Serratia marcescens, která se do moře dostává s odpadní vodou.

Vědci se tehdy pokusili část z nich zachránit a rozmnožit je v „zajetí“, tedy v akváriích. Rozmnožení koráli se měli do moře vracet, jakmile epidemie pomine – jenže se nedařilo přimět je k tomu, aby se rozmnožovat vůbec začali. To se teď změnilo: experti z Florida Aquarium informovali, že tyto fascinující organismy úspěšně rozmnožili a ještě se o nich přitom dozvěděli množství informací, které mohou se záchranou druhu výrazně pomoci.

„Zatím korály ztrácíme větší rychlostí, než se o nich něco dozvídáme,“ varovala Keri O'Neilová z Florida Aquarium v rozhovoru pro CNN. Právě proto je podle ní tento objev tak zásadní – lidé zatím neměli příliš příležitost s tímto druhem organismu pracovat, a tak o něm měli nedostatek základních informací.

Před tímto objevem neexistovaly žádné seriozní studie, které by tento druh korálů zkoumaly, vědci neměli dokonce k dispozici ani fotografie nebo videa, která by ukazovala, jak vypadá rozmnožování těchto organismů.

Rifovníky jsou koráli, kteří jsou velmi rozšíření v Karibiku. Rozmnožují se tak, že do okolní vody uvolňují spermie, které se pak musí dostat k vajíčkům; když je oplodní, larvy se pak vyvíjí už dál uvnitř rodičovského korálu.

Jak se rozmnožují koráli

Poté, co mladí koráli dospějí, rodiče je „vyplivnou“ a jejich potomci se snaží najít co nejlepší místo, kde by se mohli usadit a zůstat tam po celý zbytek svého života. Vědci celý tento proces nafilmovali a zjistili při tom, že larva tohoto korálu je vůbec největší na světě.

Úspěšný odchov a pozorování korálů začalo na začátku dubna letošního roku a pokračovalo i na jeho konci – vědci pozorovali, že na svět už v jejich akváriích přišlo asi 350 mladých „korálků“.

Dalším krokem je podle floridských vědců zjistit, jak dlouho larvám trvá, než se usadí a změní na dospělé korály. Je to důležité zejména proto, aby se lépe pochopilo, jak daleko se mohou dostat, a jak geneticky různorodé tedy mohou tyto korálové kolonie být.

„Zdravé korálové útesy jsou zásadní pro přežití i kvalitní život lidí i zvířat, zejména tady na Floridě, ale vlastně i v celém Karibiku a Maxickém zálivu,“ dodal ředitel Florida Aquarium Roger Germann.

Zachránci korálů

Tato organizace své cíle dokládá i činy: před rokem jako první dokázala mimo přírodu rozmnožit korály žijící v Atlantiku. Vše je součásti projektu, který má zachránit tyto masivní ekosystémy klíčové pro rozmanitost světových oceánů.

V jeho rámci vědci sledují rozmnožování těchto organismů a snaží se odpovědět na otázky, které se korálů týkají. A pokouší se hledat způsoby, jak tato vzácná místa zachraňovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 20 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
10. 5. 2025

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
10. 5. 2025

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
10. 5. 2025

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...