Josif Stalin

Vydání sborníku dokumentů s názvem „Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny“ představuje způsob, jak zachovat archivy ohrožené ruským útokem na Ukrajinu, tvrdí autoři knihy, kterými jsou čtyři čeští a ukrajinští historici a archiváři. Kniha připomíná oběti sovětských represí z řad českých krajanů a československých občanů. Jeden z jejích autorů, historik Jan Dvořák, v Událostech, komentářích upřesnil, že zmapováno je zatím asi sedm set českých obětí Velkého teroru, skutečné číslo se ale může blížit tisícovce.

Rusko se stalo zas o něco sovětštějším. Na místě někdejší Stalinovy Výstavy úspěchů národního hospodářství, kde jednotlivé republiky prezentovaly sklizně či ocel, otevřeli remake. V ukrajinském pavilonu je expozice zemědělství. Návštěvníci si v areálu mohou podojit krávu, prohlédnout jadernou bombu nebo zastřílet. Vidět je i Vladimir Putin v mnoha podobách.

Vymyslel první hudební elektronické nástroje, které posloužily Leninovi i Led Zeppelin, ale podílel se také na zařízeních využívaných sovětskými tajnými službami ke špionáži. Před třiceti lety, 3. listopadu 1993, zemřel ruský fyzik, vynálezce a hudebník Lev Sergejevič Těrmen. Téměř sto let jeho života je příběhem člověka, jemuž se staly osudem vlastní schopnosti.

Konec října je obdobím, kdy si Rusko obvykle připomíná oběti stalinských represí. Tradice se zrodila v kruhu tamního disentu jako výsledek úsilí hnutí Memorial. Po pádu komunismu se pieta za ty, kteří přišli o život v dobách stalinského velkého teroru, plně etablovala. Ruské úřady ovšem před dvěma lety organizaci Memorial zakázaly, Putinův režim se navíc v poslední době ke stalinské éře hlásí častěji.

Snahy o přepisování historie v Rusku od začátku plnohodnotné války proti Ukrajině ještě zesílily. Od září se ve školách přednáší dějepis podle nové učebnice, která líčí události z pohledu Kremlu a nacionalistických kruhů. Třeba sovětského diktátora Stalina popisují hlavně jako vítěze druhé světové války, a ne jako masového vraha. Režim se ale snaží upravovat historii už dlouhá léta. Týká se to třeba popraviště v karelském Sandarmohu, kde Sověti zavraždili sedm a půl tisíce lidí včetně několika Čechů.

V noci na úterý došlo k protržení Kachovské přehrady, která na jihu Ukrajiny odděluje svobodná území a ta okupovaná Ruskem. Podobnou tragédii už řeka Dněpr pamatuje. Během druhé světové války sovětští agenti odpálili přehradu v Záporoží. Mezinárodní pravidla později takové útoky zapověděla.

Velká porota newyorského soudu hlasovala pro obvinění amerického exprezidenta Donalda Trumpa v souvislosti s platbami pro pornoherečku Stormy Daniels a modelku Karen McDougalovou. Trump se tak stal prvním bývalým prezidentem Spojených států, který čelí obvinění z trestného činu.

Sedmdesát let po smrti jednoho z nejkrutějších diktátorů v dějinách zažívá v Rusku kult Josifa Vissarionoviče Stalina nebývalé vzkříšení. Za velikého vůdce ho označuje polovina společnosti a Putinův režim oficiálně přirovnává vlastní agresi proti Ukrajině ke Stalinově osvoboditelskému boji proti nacismu za druhé světové války.

Za popírání katyňského masakru potrestal v pátek Obvodní soud pro Prahu 7 bývalého místopředsedu KSČM Josefa Skálu osmiměsíční podmínkou se zkušební dobou na pět let. Dalším dvěma obžalovaným, Vladimíru Kapalovi a Juraji Václavíkovi, uložil stejné podmíněné tresty. Obžaloba tvrdí, že muži v diskuzi zveřejněné na kanálu YouTube zpochybňovali to, že katyňský masakr spáchali Sověti. Všichni tři muži odmítli obvinění, že popírali válečný zločin. Verdikt není pravomocný.

Časovou schránku z dob rakouské monarchie ukrývaly zdi více než 120 let staré nemocniční budovy zvané Franz Josef v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. Kovový box s dokumenty a předměty z konce 19. století objevili dělníci při demolici této budovy, na jejímž místě vnikne nový pavilon. Skříňka obsahovala zprávy o stavbě staré budovy, zdravice budoucím generacím, pamětní medaile i mince. Předměty prozkoumají odborníci.

Tisíce lidí přišly v sobotu uctít památku bývalého prezidenta Sovětského svazu Michaila Gorbačova do Domu odborů v Moskvě, kde se konalo veřejné poslední rozloučení. První a zároveň poslední prezident SSSR, jenž zahájil drastické reformy, které pomohly ukončit studenou válku a které také urychlily rozpad Sovětského svazu, zemřel v úterý ve věku 91 let. Neměl plný státní pohřeb. Na ceremonii nedorazil šéf Kremlu Vladimir Putin ani vrcholní západní představitelé, účastnil se ho jen maďarský premiér Viktor Orbán. Gorbačov následně spočinul na Novoděvičím hřbitově, kde má vyhrazené místo po boku své zesnulé manželky Raisy.

Finsko během studené války balancovalo mezi Západem a Východem. Politickým špičkám v tom kromě diplomatického umu pomáhalo i to, o čem se v severské zemi dodnes mlčí – spolupráce se sovětskými tajnými službami. Díky nim finští politici věděli, co se děje v Moskvě, a dokázali to využít ve svůj prospěch. Informace ale proudily i druhým směrem, KGB měla síť informátorů nejen mezi politickými špičkami, ale i běžnými občany. O napojení sovětských agentů se ale ve Finsku dodnes nemluví. Neexistují ani lustrace, což vrhá stín podezření i na některé politiky, kteří úřady zastávali i po rozpadu Sovětského svazu.

Sovětský maršál Ivan Koněv přestal být čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945, rozhodli o tom zastupitelé. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Odebrání občanství kritizovali někteří opoziční zastupitelé ANO, kteří to považují za zbytečné gesto a populistický krok.

Na začátku května napsala Rossijskaja gazeta, která je oficiálním kremelským mediálním kanálem, že západní odborníci nazvali Kaliningradskou oblast „nepotopitelnou letadlovou lodí“, která podrývá síly NATO. Příměr je to daleko starší, na jeho aktuálnosti to však nic nemění. Především jako domov Baltské flotily a základna pro rakety Iskander je oblast strategicky významná hlavně tím, že rozšiřuje dosah ruských zbraní. Status exklávy jí však přináší i řadu problémů.

České Budějovice odebraly čestné občanství kosmonautce z bývalého Sovětského svazu Valentině Těreškovové. Na pondělním zasedání o tom rozhodlo městské zastupitelstvo. Pro bylo 32 ze 41 přítomných zastupitelů. Důvodem odebrání občanství jsou mimo jiné i současné aktivity bývalé kosmonautky, která podpořila invazi Ruska na Ukrajinu.

Sovětský maršál Ivan Koněv už nebude čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945. Důvodem jsou podle pražských radních některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Vyplývá to z dokumentu, který pražští radní schválili v pondělí. Odebrání občanství musí ještě projednat městští zastupitelé, kteří budou mít konečné slovo.

Ruská vláda velmi důsledně kontroluje média, čímž napomáhá k šíření dezinformací mezi ruským obyvatelstvem. Existuje ale i určitá část ruské společnosti, která se zbavuje zodpovědnosti tím, že relevantní zdroje informací vůbec nevyhledává. Propaganda patří ke každé válce, včetně ruské invaze na Ukrajinu. O dezinformacích diskutovali odborníci v Devadesátce ČT24 a Událostech, komentářích.

Britská královna Alžběta II. ve čtvrtek slaví 96. narozeniny. Královně gratuloval její vnuk princ William, premiér Boris Johnson i britské ozbrojené síly. Panovnici také navštívil druhý vnuk princ Harry s vévodkyní Meghan. V létě si Spojené království připomene velkolepými oslavami platinové jubileum, tedy semdesát let její vlády.

Zemřel známý vůdce ruské krajní pravice Vladimir Žirinovskij, který se léčil z covidu. Jeho smrt oznámil šéf Státní dumy Vjačeslav Volodin.

Andrej Borisovič Zubov je ruský historik, religionista a politolog. V době krymské krize v roce 2014 zveřejnil v deníku Vedomosti kritický článek, ve kterém vojenské obsazování Krymu Ruskem odsoudil a přirovnal k rozšiřování území nacistickým Německem, k anšlusu Rakouska, připojení Sudet k Říši a obsazení litevské Klaipėdy. Nyní poskytl rozsáhlý rozhovor Danielu Stachovi pro ČT24.

S válkou na Ukrajině se pozornost čím dál více upíná také k Pobaltí, jehož státy spadají do sféry bývalého Sovětského svazu a kde žije početná ruská komunita. V Estonsku, které má milion tři sta tisíc obyvatel, je 25 procent etnických Rusů. Většina z nich žije u východní estonské hranice s Ruskem, která dodnes není ani oficiálně ratifikována. Soužití estonské většiny s ruskou menšinou je složité a s válkou na Ukrajině se mnozí obávají vyhrocení vztahů. Pro Reportéry ČT v Estonsku natáčela Tereza Engelová.

Šéfa Kremlu Vladimira Putina přivedla moc do stavu absolutní ztráty soudnosti. V Událostech, komentářích to řekl ruský spisovatel a satirik Viktor Šenderovič. Putin se zřejmě nezastaví před ničím a Rusové budou za jeho počínání těžce platit, míní Šenderovič, který musel kvůli kritice režimu nedávno z Ruska emigrovat. Do Česka přijel na premiéru filmové adaptace své satirické hry Vidět Salisbury.

Moskevský městský soud nařídil rozpuštění Lidskoprávního centra Memorial –⁠ sesterské organizace Mezinárodního Memorialu, o jehož zrušení rozhodl ruský nejvyšší soud o den dříve. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nich tak soud vyhověl žádosti prokuratury, která středisko mimo jiné obvinila z porušení zákona o „zahraničních agentech“. Zástupci sdružení označují obvinění proti nim za politicky motivovaná. Právnička Memorialu Marija Ejsmontová uvedla, že se uskupení proti verdiktu odvolá.

Ruský soud prodloužil ze třinácti na patnáct let trest vězení historikovi Juriji Dmitrijevovi, který proslul odhalováním zločinů komunistického teroru. Dmitrijev byl shledán vinným z výroby dětské pornografie, nemravného jednání vůči své adoptivní dceři a z nezákonného držení části střelné zbraně, uvedl podle agentury Interfax soud v Petrozavodsku.