Voják

Ozbrojenci teroristické organizace Islámský stát (IS) při dvou útocích ve vládou ovládaných oblastech Sýrie zabili 28 vojáků a provládních bojovníků, oznámila v pátek podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).

Ruská armáda se podle Kremlu začala stahovat z Náhorního Karabachu. Její jednotky tam měly za úkol zabránit střetům mezi Arménií a Ázerbájdžánem. To se jim však nepodařilo a Baku v září 2023 region po bleskové ofenzivě obsadilo. To vyvolalo odchod všeho arménského obyvatelstva z oblasti a vedlo i k ochlazení rusko-arménských vztahů. Boje o Náhorní Karabach trvaly s přestávkami více než tři dekády.

Ruská agrese na Ukrajině mění pohled Evropy na obranu starého kontinentu. Finsko a Švédsko přiměla ke vstupu do Severoatlantické aliance, dalším západním státům pak připomněla, že ve válce záleží primárně na počtu vojáků. Právě ti na kontinentu po konci studené války chybí, zájem o vstup do armády navíc každým rokem klesá. Inspirovat ostatní by mohlo právě Švédsko se svým modelem povinné vojenské služby.

Ruský vládce Vladimir Putin oznámil, že chce u hranic s Finskem rozmístit vojáky a zbraně. V rozhovoru pro RIA Novosti a televizí Rossija-1 zároveň označil vstup Finska a Švédska do NATO za „bezvýznamný krok“. Putin také znovu pohrozil, že pokud bude existence Ruska v ohrožení, je Moskva připravena vést jadernou válku.

Pokud by Rusové začali skutečně nějaký rozsáhlý vojenský konflikt, tak nemohou počítat s tím, že ho vyhrají, řekl bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý. Aleš Opata, který funkci rovněž zastával, navíc poukázal na to, že v případě střetu je Severoatlantická aliance „neporazitelná“. Debatě o stavu tuzemské i alianční armády se u příležitosti 25. výročí vstupu Česka do NATO věnoval pořad Události, komentáře speciál.

Případ největšího požáru v Česku, který v létě 2022 vypukl v národním parku České Švýcarsko, míří znovu k soudu. Státní zástupce, který musel na žádost soudu upřesnit informace o způsobené škodě, podruhé podal obžalobu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, informoval server Seznam Zprávy. Za obecné ohrožení a poškození cizí věci hrozí bývalému dobrovolnému strážci až patnáct let vězení. Obviněný je od loňského května ve vazbě.

Prezident Petr Pavel by podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu. Odvody podle něj nicméně nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby. Pavel to uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct, který odvysílala televize Nova. Kritizoval v něm také nedostatečnou materiální pomoc západních zemí ukrajinské armádě i deficit v investicích do vlastní obranyschopnosti. Rozšíření konfliktu proti státům NATO se zatím neobává.

V Česku žije zhruba osm desítek účastníků bojů druhé světové války a kolem sedmnácti tisíc novodobých veteránů. Nově jim pomáhá Agentura pro podporu válečných veteránů spadající pod ministerstvo obrany. Do terénu už poslala prvních deset vyškolených pracovníků.

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že jednotky židovského státu v noci na úterý na jihu Pásma Gazy zcela obklíčily město Chán Júnis, které bylo podle nich baštou palestinského teroristického hnutí Hamás. Při této operaci za posledních čtyřiadvacet hodin zabili izraelští vojáci desítky teroristů, napsal web The Times of Israel (ToI) s odvoláním na armádu. V pondělí zároveň zemřelo 24 příslušníků IDF. Většinu z nich zabily exploze ve dvou budovách, záchranné práce trvaly několik hodin, doplnil portál.

Kyjev řeší problém s nedostatkem vojáků. Většina Ukrajinců ochotných bojovat už narukovala a armáda těžko shání další. Úřady proto chtějí přijít s reformou, která má nábor zjednodušit. Odvody ale pořád trápí silná korupce, kdy se vojáci snaží z branné povinnosti vykoupit, informuje z Ukrajiny zpravodaj ČT Jan Řápek.

Z války se vrátil bez ruky, nohu mu po dvou desítkách operací zachránili v pražské Ústřední vojenské nemocnici. Příběh pětačtyřicetiletého muže, bojovníka od Bachmutu, zastupuje ty Ukrajince, kteří dlouhodobě žijí v Česku a odjeli svou zemi bránit před Rusy.

V březnu viděla celá Ukrajina video, na kterém ruští vojáci zastřelili neozbrojeného ukrajinského vojáka. Jeho poslední slova byla „sláva Ukrajině“. Z Oleksandra Matsievského se stal hrdina a symbol odporu proti ruské okupaci. Teď mu v jeho rodišti odhalili sochu. Odkaz zabitého vojáka ale sahá daleko za hranice města.

Ukrajina kromě bojových starostí hledá cestu, jak se postarat o válečné veterány. Jejich zranění často vyžadují dlouhou následnou léčbu. Rehabilitačních center je ale v zemi málo a jsou přeplněná. Pomoct se rozhodly české kraje: přidají peníze na projekt v Užhorodě.

Americká armáda zadržela vojína Travise Kinga, který v létě uprchl do Severní Koreje. Agentura AP s odkazem na dva nejmenované představitele uvedla, že jej armáda obviní z dezerce a držení dětské pornografie.

Při parašutistickém výcviku ve Strakonicích zahynul jednapadesátiletý muž, informovala policie. Podle mluvčí armádního generálního štábu to byl voják z povoláním. Příčinu jeho pádu zatím zjišťuje policie a také letečtí vyšetřovatelé.

Po útoku islámských radikálů v Nigeru zemřelo nejméně 29 nigerských vojáků. Uvedlo to tamní ministerstvo obrany. Vládnoucí vojenská junta v reakci vyhlásila třídenní smutek. Podle agentury AFP je to nejhorší incident od červencového převratu v této africké zemi. K útoku došlo poblíž hranic s Mali.

Americké ministerstvo obrany nemůže potvrdit tvrzení KLDR ohledně amerického vojína Travise Kinga drženého v Severní Koreji. Státní média totalitní země tvrdí, že se King přiznal k nezákonnému překročení hranice a vyjádřil vůli zažádat v KLDR nebo jiné třetí zemi o azyl kvůli nelibosti, kterou údajně cítil vůči „nelidskému zacházení a rasové diskriminaci v americké armádě“ a „nerovné americké společnosti“.

Severní Korea poprvé zareagovala na žádosti o informace o americkém vojákovi Travisi Kingovi, který v červenci utekl přes hranici z Jižní Koreje. Podle BBC to uvedlo regionální velitelství OSN. Severokorejci podle něj potvrdili, že mají Kinga ve vazbě, podrobnosti mezinárodní mise neuvedla.

Ukrajinci spustili na jihu hlavní úder protiofenzivy, píše americký list The New York Times (NYT) s odkazem na zdroje z Pentagonu. Podle deníku se pokusí prolomit pozemní spojení Krymu s Donbasem a Ruskem. Kyjev vyslal do boje tisíce rezervistů, mnozí z nich prošli výcvikem na Západě a mají k dispozici západní zbraně, uvedl NYT. V poslední době sílí kritické hlasy na adresu Ukrajiny kvůli pomalému postupu, mnozí analytici však upozorňují, že tento opatrný postup je vzhledem k hluboké ruské obraně nutný. Frustraci a úpadek morálky hlásí někteří vojáci. Ztráty jsou podle nich obrovské – na sto metrů osvobozeného území padne až pět vojáků, sdělil zdroj z armády serveru Kyiv Post.

Ukrajinou hýbe aféra kolem bývalého šéfa mobilizace pro Oděskou oblast Jevhena Borisova. Podle vyšetřovatelů bral úplatky za udělování výjimek mužům, kteří nechtěli do boje proti ruským okupantům. Jeho příbuzní si přitom náhle pořídili luxusní auta a nemovitost ve Španělsku. O případu informoval britský Telegraph. Kyjev se obtížně snaží nahradit tisíce padlých vojáků, do boje tak často míří i nedávno propuštění zajatci nebo lidé bez řádného výcviku. Náboráři oslovují civilisty i na ulicích. Skandál vyvolal rozkaz k odvodu pro Ukrajince bez rukou, na něhož se měla vztahovat automatická výjimka. Bojovat proti Rusům nakonec nemusel.

Moskva verbuje do své války proti Ukrajině tisíce vězňů. Někteří přitom spáchali tak závažné zločiny, že by neprošli ani u wagnerovců, píše nezávislý server Meduza. Šéfka nevládní organizace Rusko za mřížemi Olga Romanová řekla webu Vertska, že od 1. února, kdy ruská armáda začala s náborem vězňů, narukovalo už téměř patnáct tisíc trestanců. Žoldnéřská Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina dostala v únoru náhle zákaz verbovat další trestance a Kreml převzal nad procesem kontrolu. Prigožinova obliba v Moskvě klesá kvůli ostré kritice ruského vojenského velení, a to i přesto, že se jeho žoldnéřům podařilo dobýt Bachmut.

Ve vazbě v ruském Rostově na Donu zemřel za podezřelých okolností čtyřicetiletý aktivista Anatolij Berezikov. Ve městě vyvěšoval plakáty ukrajinské iniciativy s názvem Chci žít, která umožňuje ruským vojákům vzdát se do zajetí. Představitelé věznice prohlásili, že muž spáchal sebevraždu. Jeho právnička si ale myslí, že mohl zemřít na následky mučení.

Němečtí vyšetřovatelé se zabývají důkazy, podle kterých sabotážní tým využil k poškození plynovodu Nord Stream jako operační základnu Polsko. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ). Německý spolkový kriminální úřad a polská kancelář předsedy vlády na žádosti agentury Reuters o komentář zatím nereagovaly. Potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, kterými Rusko posílalo a plánovalo posílat plyn do Německa a dále do Evropy, loni v září poškodily dosud nevysvětlené výbuchy.

Mladý ukrajinský voják Danilo nedodržoval pravidla, popíjel a nikdo mu příliš nedůvěřoval kvůli jeho kořenům, které sahaly do mestečka proruských separatistů. Při jedné z nejkrvavějších bitev ruské války na Ukrajině ale prokázal mimořádnou odvahu. U Bachmutu nebojácně pobíhal, vyhýbal se kulkám a podél celé linie rozdával jednotkám potřebnou munici. Ukrajinské velení bylo z jeho činu tak nadšené, že vytvořilo z logistiky útočnou brigádu.