Paliativní péče

Většina nevyléčitelně nemocných chce znát svou prognózu a stále více lidem se daří prožít poslední dny doma. Závěry nového průzkumu překvapily i mnohé odborníky. Jen třetina oslovených ale dokázala popsat význam paliativní péče, která pomáhá pacientům s těmi nejvážnějšími diagnózami. Téma pro Události zpracovala redaktorka Lea Surovcová.

Rodiny s vážně nemocnými dětmi získaly oporu, která jim dosud chyběla. Koordinátor péče jim pomáhá komunikovat s odborníky a zajišťuje všechny potřebné úkony. Pilotní projekt usiluje o to, aby se do českého systému napevno dostala služba, která je třeba v Británii zcela běžná.

Kvalita i dostupnost péče o nevyléčitelně nemocné v Česku se v letech 2017 až 2021 zvýšila, ministerstvo zdravotnictví však selhalo při plánování nových hospicových lůžek. V aktuálně zveřejněné zprávě to uvádí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). U příjemců dotací zjistili kontroloři v několika případech jen méně závažná porušení podmínek. Resort podle něj také provedl jen minimum kontrol využití dotací ze státního rozpočtu. Mluvčí ministerstva uvedl, že resort už přijal některá nápravná opatření a na základě kontroly NKÚ přijme další, především ke zlepšení kontrolního systému a poskytování národních dotací.

Poslední chvíle prožít doma mezi nejbližšími si přeje skoro každý, ale ne každému se to splní. Brněnská Fakultní nemocnice u svaté Anny nově zřizuje tým mobilní paliativní péče, který tuto cestu otevírá. Deset zdravotníků se zatím stará o patnáct pacientů.

Lékaři z ostravské fakultní nemocnice na dvoudenní konferenci Pařízkovy dny v Ostravě poprvé prezentovali doporučení postupu léčby u onkologických pacientů s trombózou. Právě u lidí s nádorovým onemocněním se komplikace v podobě trombózy objevují častěji. Na tom, jak v jejich případě postupovat, se shodli odborníci z několika českých nemocnic.

Přibývá nevyléčitelně nemocných pacientů, kteří bývají převáženi do nemocnic, a to přesto, že vyměřený čas chtějí prožít s blízkými a lékaři už jim ani pomoct nedokážou. Změnit se to snaží některé záchranné služby, které své zaměstnance školí pro tyto komplikované situace. Nově vznikl i projekt Sanitka splněných přání.

Do komunikace v rodině, která se stará o vážně nemocné či umírající dítě, patří upřímnost i humor. Jak komunikovat s pacienty a jejich okolí v těžkých chvílích, se učí stále i lékaři, míní primářka dětského oddělení Nemocnice Hořovice Mahulena Exnerová, která byla hostem Interview ČT24. Působí také jako předsedkyně výboru Sekce dětské paliativní péče v České společnosti paliativní medicíny.

Speciálním týmům v nemocnicích se daří lépe zvládat bolest vážně nemocných i řešit těžké otázky v závěru života. Ukázal to pětiletý zkušební program ministerstva zdravotnictví. Do systému zavádí nový program paliativní péče. Týmů, které takovou péči zajišťují, je v Česku asi třicet. Postupně by jich mělo díky většímu zájmu přibývat. Nutné ale bude zaškolit další personál.

Rozšířené prostory o rozloze dva tisíce čtverečních metrů na dvou ambulantních pracovištích v pátek slavnostně otevřeli v Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) v Brně. Práce na rozšíření Pracoviště ambulantní protinádorové léčby a Centra paliativní péče vyšly na téměř šedesát milionů korun a umožní poskytnutí péče většímu množství pacientů v komfortních podmínkách, sdělil ředitel MOÚ Marek Svoboda.

Paliativní péče zlepšuje kvalitu života nevyléčitelně nemocným pacientům i jejich rodinám, vyplývá z dat končícího projektu ministerstva zdravotnictví, který se na paliativní týmy zaměřil. Projekt probíhal dva roky v šesti zařízeních v Česku. Od letošního roku se pro paliativní péči podařilo nastavit jednotná pravidla. Do běžné praxe se zavádějí týmy v 25 nemocnicích. Poprvé se dostaly do úhrad a spolufinancují je zdravotní pojišťovny.

Pražská zdravotnická záchranná služba (ZZS) bude hledat lékaře, kteří posílí její nově zřízený tým zaměřený na těžce nemocné pacienty vyžadující takzvanou paliativní péči. Ten funguje ve zkušebním provozu asi sedm týdnů pod vedením lékaře Martina Brožka a město nedávno schválilo jeho financování. Tým může pacienty stabilizovat na místě nebo dovézt do nemocnice s oddělením paliativní péče. Nyní je běžně sanitky odvážejí na urgentní příjmy nemocnic, což však nebývá nejlepší řešení.

Nové speciální týmy v nemocnicích zlepšují kvalitu života pacientům s nevyléčitelnou nemocí. Pomáhají jejich rodinám i lékařům z různých oborů, vyplynulo z dat projektu paliativní péče, který ministerstvo zdravotnictví dva roky testovalo. Od příštího roku budou službu hradit pojišťovny.

V Česku je nedostatek zařízení, která se starají o pacienty čekající na smrt, domnívá se režisérka Adéla Komrzý. Natočila dokument s názvem Jednotka intenzivního života, kde ukazuje, jak paliativní péče funguje a jaké mají potřeby pacienti s nevyléčitelnou nemocí. Doufá, že snímek pomůže vysvětlit, co paliativní péče je a jak je důležitá. Komrzý byla hostem Devadesátky ČT24.

Dokumentaristka Adéla Komrzý se téměř tři roky vracela na oddělení paliativní a podpůrné péče ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Rozhovory vedla s pacienty bojujícími s těžkými onemocněními a mluvila i se zdravotnickým týmem, který jim pomáhá uspořádat kvalitu života. Dokument Jednotka intenzivního života získal na právě skončeném festivalu v Karlových Varech zvláštní uznání poroty, nyní vstupuje do běžných kin. V Událostech, komentářích film i svou práci přiblížil jeden z protagonistů, paliatr Ondřej Kopecký.

Jak žít dobrý život, když je zatížen nemocí anebo ho zbývá už jen kousek? Dokument Jednotka intenzivního života vynáší do popředí otázku, kterou často vytěsňují lidé, jichž se nedotýká, i zdravotnický systém. Dokumentaristka Adéla Komrzý tři roky mapovala práci lékařů i příběhy pacientů na oddělení paliativní péče ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Od uvedení svého snímku v soutěži karlovarského festivalu si slibuje, že přitáhne pozornost k tématu nelehkému jak pro zainteresované , tak diváky. Od 2. září dávají Jednotku intenzivního života také kina.

Rodinám zasaženým vážnou nemocí dítěte bude pomáhat nově vzniklá nadace rodiny Vlčkových. Generální ředitel softwarové firmy Avast Ondřej Vlček s manželkou Katarínou do ní vložili jeden a půl miliardy korun. Vybudovat chtějí například dětský hospic a paliativní středisko. Rodina začala pomáhat už v roce 2015, kdy založila vlastní nadaci Zlatá rybka, která splnila přání až 650 vážně nemocných dětí. Manželé Vlčkovi byli hosty pořadu Události, komentáře.

Do svízelné situace se spolu s pandemií koronaviru dostaly mobilní hospice. S ochrannými pomůckami na ně stát myslel až jako na poslední v řadě sociálních služeb. Přitom pokud by někdo z týmu onemocněl novým typem koronaviru, do karantény by se dostali i všichni ostatní a o umírající pacienty by se musela postarat sama rodina.

Přední český fotograf Jindřich Štreit pomáhá zviditelnit práci lidí, kteří se zabývají paliativní péčí. Už rok proto fotografuje klienty olomouckého mobilního hospice Nejste sami. Jeho zaměstnanci se starají o pacienty s nevyléčitelnou nemocí v pokročilém stadiu. Přímo v jejich domovech je provází až do posledních dnů.

Nemocnice v Prostějově ve čtvrtek otevřela lůžkové oddělení paliativní péče, které bude určeno pro nevyléčitelně nemocné pacienty. Doposud museli trávit poslední dny svého života na internách nebo léčebnách dlouhodobě nemocných. Nová stanice LDN s oddělením paliativní péče stála třicet milionů korun, většinu nákladů pokryla dotace Olomouckého kraje.

Bezmála sedm milionů korun letos Olomoucký kraj rozdělí poskytovatelům paliativní péče o těžce nemocné a staré lidi na sklonku života. Tři nové dotační programy mají pomoci modernizovat dosud opomíjenou oblast sociálních služeb v Olomouckém kraji. V pondělí to uvedl hejtman Ladislav Okleštěk (ANO).

Jen půl roku po zavedení dlouhodobého ošetřovného už politici diskutují o jeho smyslu. Dávka měla zajistit peníze lidem, kteří se chtějí doma postarat o těžce nemocného příbuzného. Podmínky jsou ale nastavené tak, že ji dostane jen část žadatelů. Nedosáhnou na ni třeba rodiny onkologicky nemocných nebo umírajících lidí. Ministerstvo pravidla měnit nechce, část poslanců by ale byla pro.