Jídlo

V Česku přibývá dětí, které ve školních jídelnách vyžadují speciálně upravené jídlo. I kvůli tomu jídelny v únoru obdržely od ministerstva zdravotnictví metodiku pro poskytování stravy, která je vhodná například pro diabetiky nebo celiaky. Alternativa k běžným obědům ale stále zůstává spíše výjimkou. Například v Pardubicích takto vaří jen na jedné základní škole a v jedné školce.

Zájem zákazníků o regionální potraviny znovu roste. Z analýz prodeje vyplývá, že už zčásti pominuly obavy z dražších lokálních produktů způsobené vysokou inflací. Někteří drobní výrobci ale mají problém dostat své zboží do velkých řetězců.

Kvůli dlouhodobě vysokým cenám potravin hledá stále více lidí levnější varianty stravování. Větší zájem teď registrují například některé školní jídelny. Kromě žáků a studentů nabízejí hotová jídla třeba seniorům, ale i ostatním zájemcům. S tím ale nesouhlasí někteří restauratéři, podle kterých to je neférová konkurence.

Světový fond na ochranu přírody (WWF) představil nová doporučení pro zdravé a udržitelné stravovací návyky ve střední Evropě. Udržitelný jídelníček vypracovaný environmentální organizací má nejen odpovídat národním nutričním standardům, ale zároveň efektivně snižuje ekologickou stopu stravování Středoevropanů.

Restaurace hlásí úbytek poledních strávníků. Lidé totiž navzdory pomalejší inflaci stále váhají s útratami. Zároveň se mění chování stálých hostů restaurací. Ti omezují frekvenci večerních návštěv, nebo konzumují méně než v minulosti. Záleží ale na konkrétním místě. Prakticky všechny hospody ale zdražily. Kvůli rostoucím nákladům i kvůli zvýšení DPH u točeného piva.

Sedmdesát procent celiaků a lidí s alergií na lepek se nestravuje ve školních nebo firemních jídelnách. Jako nejčastější důvod uvádějí obavu z toho, že jídlo bude obsahovat lepek, nebo neochotu personálu poskytnout informace o složení potravin. Ukázal to průzkum neziskového projektu Mňambezlepku.cz. Tři čtvrtiny respondentů by přitom „venku“ jíst chtěly. Prosincového průzkumu se ve spolupráci s Bravo Consulting zúčastnilo přes šestnáct set lidí na bezlepkové dietě žijících v Česku.

Před indickým soudem skončil bizarní spor o to, kdo jako první uvařil slavné máslové kuře. Žalující restaurace požaduje po konkurentovi v přepočtu 5,5 milionu korun jako odškodné za údajně ukradený recept. Podle místních obyvatel přitom může mít pokrm původ úplně jinde a podniky zbytečně zahlcují už tak přetížené indické soudy.

Pro závodní jídelny platí nová pravidla. Firmy musí sledovat hodnotu jídla, které každý zaměstnanec sní. Z pohledu osvobození od daně pro něj totiž platí stejný limit jako třeba pro stravenkový paušál – letos je to 116 korun na den. Provoz jídelen podle nových pravidel ale znamená navýšení administrativy. Někteří zaměstnanci také mohou doplácet za jídlo víc než dřív.

Desetitisíce obědů z firemních kantýn se oproti dřívějšku daří zachránit, a zároveň tak zabránit plýtvání. I přesto tyto provozy denně vyhodí zhruba 72 tisíc porcí. Podle organizace Zachraň jídlo proto roste jejich zájem darovat neprodané pokrmy potřebným – nejčastěji seniorům a rodičům samoživitelům.

Restaurace v Německu budou od příštího roku zdražovat. Reagují tak na konce daňových úlev, které jim poskytla spolková vláda během pandemie. Namísto sedmi procent budou muset na dani z přidané hodnoty odvádět opět devatenáct procent. Většina restauratérů přenese vyšší daňovou zátěž na zákazníky. Tisíce majitelů podniků hrozí tím, že své restaurace uzavřou.

Lidé se během soboty v obchodech po celé republice mohli zapojit do podzimního kola sbírky potravin. Letos se jí zúčastnilo zhruba čtyři tisíce dobrovolníků. Češi na darování potravin slyší a do sbírek hojně darují, řekl novinářům předseda České federace potravinových bank Aleš Slavíček. V jarním kole sbírky se vybralo 495 tun potravin, podle Slavíčka se nyní vybere minimálně stejné množství. V pravidelných sbírkách se vybírají hlavně trvanlivé potraviny, které banky distribuují potřebným.

Krajský soud v Brně poslal třiatřicetiletého muže za dlouhodobé týrání dvou jeho nezletilých synů a za pokus těžkého ublížení na zdraví na osm let do vězení. Každému také musí uhradit jako nemajetkovou újmu sto tisíc korun. Muž hochy podle rozsudku fyzicky trestal i za drobné prohřešky, bil je násadou paličky na maso, chlapce někdy krmil i jídlem pro psy. Muž vinu dříve popřel, trestal hochy prý jen mírně. Rozsudek není pravomocný, muž se na místě odvolal. Hrozilo mu pět až dvanáct let vězení.

Češi už nakoupili skoro tři tisíce nocleženek pro lidi bez domova. ČT to sdělila mluvčí projektu Nocleženka Tereza Melišová. V loňském roce jich lidé nakoupili skoro třicet tisíc. Díky projektu mohou lidé bez domova přespat v noclehárně, kde dostanou polévku a mohou tam vyhledat pomoc sociálního pracovníka. Noclehárny se otevírají 1. listopadu.

Většina stran vládní koalice zvažuje zavedení nové spotřební daně na nápoje s vysokým obsahem cukru. Politikům to navrhla zdravotnická skupina Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podle ní by opatření mohlo snížit spotřebu nezdravých nápojů, a tak pomoci v boji s obezitou nebo jinými civilizačními chorobami. Mezi nápoje, kterých by se daň týkala, patří sladké limonády, coly, ale také džusy nebo energetické nápoje. Zavedení opatření by mohlo do zadluženého státního rozpočtu zároveň přinést téměř tři miliardy ročně.

Provozovatelé některých restaurací a hospod na Šumavě se rozhodli, že přestanou turistům nabízet jídlo. Stále méně návštěvníků si totiž dopřeje oběd nebo večeři, což znamená velký propad tržeb. Majitelům podniků se tak nevyplácí vařit, provozy proto chtějí od podzimu výrazně omezit. Právě mimo sezonu je totiž turistů málo a na obědy moc nechodí ani místní.

Čínská společnost prochází největší změnou za posledních dvacet let. Zatímco dřív politika nařizovala lidem, aby se z venkova stěhovali do městských aglomerací a zemědělskou půdu měnili v lesy, teď je to naopak. Úřady zabírají pozemky, kácejí stromy a mění je v pole. Cílem Pekingu je zvýšit potravinovou bezpečnost kvůli geopolitickému napětí a válce na Ukrajině.

Dál rostou ceny v restauracích a hospodách, ale zdražování výrazně zbrzdilo – od začátku roku jsou jídla dražší o tři až pět korun. Majitelé pozorují, že lidé šetří a do jejich podniků chodí méně. Mezi jednotlivými regiony jsou podstatné rozdíly, mezi tím nejdražším a nejlevnějším je to zhruba čtyřicet korun.

Potravinová pomoc je nově dostupnější. Napříč Českem od začátku července vzniká síť 150 výdejen, kam si pro potravinový balíček můžou přijít lidé v nepříznivé životní situaci. Výdejny jsou v místech, kde potravinové banky zatím nebyly. Kromě kamenných výdejen začaly balíčky s potravinovou pomocí rozvážet i pojízdné výdejny.

Kuchyně v kamionu parkujícím na ulici v ukrajinském Mykolajivu pomáhá zemi sevřené hladem. Humanitární pracovníci připravují tisíce porcí jídla pro lidi z Chersonské oblasti.  Ukrajinci stojí na jídlo fronty. Aby ho dobrovolníci dopravili k potřebným, musejí často absolvovat nebezpečnou cestu v neprůstřelných vestách a nikde se dlouho nezdržovat. Ruský útok může poblíž fronty přijít kdykoli. Na Ukrajině natáčela zpravodajka ČT Barbora Maxová.

V letošním školním roce zaplatily organizace podpořené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) obědy více než 15 tisícům dětem po celé republice. Dalším téměř 10 tisícům žáků je uhradil program Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Mezi žádostmi o podporu se vedle samoživitelů nyní častěji objevují i úplné rodiny, kterým na školní obědy nezbývají peníze.

Obědy v restauracích v květnu dál zdražovaly. Vyplývá to z dat společnosti poskytující zaměstnanecké benefity. V meziměsíčním srovnání ale ceny rostly jen mírně – v průměru zhruba o dvě procenta. Lidé za hlavní jídlo zaplatili průměrně 181 korun. Nejdražší zůstalo polední menu v hlavním městě, nejlevněji se lidé naobědvali v Olomouci. Ceny napříč republikou se přitom liší o desítky korun.

Rostlinná strava je prospěšná pro zdraví srdce, vyplynulo z přehledu dat nasbíraných za čtyřicet let. Vegetariánské a veganské pokrmy snižují v krvi hladinu cholesterolu i tuku, které zvyšují riziko infarktů, prokázal rozsáhlý dánský výzkum.

Podle nové studie australské národní vědecké agentury CSIRO jsou mikroplasty a nanoplasty v potravinách úplně všude. A mohou díky tomu ovlivňovat jejich bezpečnost v celosvětovém měřítku. Výzkum vyšel v časopise Trends in Analytical Chemistry.

V rámci nového systému pomoci lidem v nouzi vznikne od července 150 výdejen potravinové pomoci. Výdejna, kam si lidé budou moct jídlo přijít vyzvednout, bude v každém krajském městě. Kromě toho odstartuje i rozvoz jídla do obcí, kde je potravinová pomoc nejvíc potřeba. Nové sklady a prostory mají potravinovým bankám kromě navýšení kapacit navíc umožnit vzdělávat veřejnost v tom, jak neplýtvat jídlem.