Bezpečnostní informační služba

Novým ředitelem Vojenského zpravodajství (VZ) bude Petr Bartovský, vláda ve středu schválila jeho jmenování. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo obrany. Bartovský nahradí Jana Berouna, který VZ řídí od roku 2014 a jemuž v říjnu zanikne služební poměr vojáka z povolání. Šéfa VZ jmenuje ministryně obrany se souhlasem vlády a po projednání ve sněmovním výboru, kde kandidáta šéfka resortu obrany Jana Černochová (ODS) představila v úterý.

Česko by mohlo podle nového migračního paktu přispívat jiným zemím EU na migranty částkou asi 480 milionů korun ročně. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Opoziční ANO bude hledat cestu, jak unijní dohodu změnit, pokud zvítězí v příštích sněmovních volbách, prohlásil místopředseda ANO Radek Vondráček. Podle senátora Václava Lásky (SEN 21) naopak může Česko pakt potřebovat, pokud by se zhoršila situace na Ukrajině a do Česka by odtamtud mířily vysoké počty válečných uprchlíků.

Premiéra Petra Fialu (ODS) přijal americký prezident Joe Biden. Oba státníci se shodli na pokračování pomoci Ukrajině, která se brání ruské agresi. Šéf Bílého domu také ocenil českou muniční iniciativu. Tématem jednání byla i situace na Blízkém východě či ekonomické vztahy Česka a Spojených států. Během dne se předseda vlády setkal s ředitelem CIA Williamem Burnsem. Na programu má Fiala i jednání s krajany, v úterý pak bude rokovat v Kongresu s předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem a s dalšími představiteli sněmovny i Senátu.

Bezpečnostní informační služba (BIS) oznámila, že rozkryla ruskou vlivovou síť. Jejím cílem bylo ovlivnit volby do Evropského parlamentu, a to nejenom v Česku, ale i dalších zemích. Součástí sítě byl podle kontrarozvědky web Voice of Europe, BIS ale hovoří i o uplácení některých evropských politiků. Že by hráli jakoukoli – natož vědomou – roli v ruských mocenských plánech však politici, jichž se kauza kolem Voice of Europe týká, odmítají. Ti, kdo webu poskytli rozhovory, především tvrdí, že neměli jak zjistit, že něco není v pořádku. Tématem se zabývali Václav Crhonek a Jakub Hříbek ve 168 hodinách.

Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) a dvojka stranické kandidátky pro volby do Evropského parlamentu Petr Bystroň cítí po jednání předsednictva strany jasnou podporu. Řekl to poté, co vedení strany vysvětloval podezření, že dostával úplatky od proruské sítě. Bystroň přijímání peněz odmítl. Předsednictvo AfD sdělilo, že poslance musí považovat za nevinného.

Šéf poradců slovenského premiéra Roberta Fica a poslanec Erik Kaliňák (oba Smer–SD) podle svých slov pověřil náměstka Slovenské informační služby (SIS) Pavla Gašpara, aby prověřil osobní účty novinářů. Synovec ministra obrany Roberta Kaliňáka (Smer–SD) tak učinil v reakci na podezření, že je placen Rusy. Podle serveru Sme to vyplývá ze zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o odhalení informační sítě okolo portálu Voice of Europe. Kauza zasáhla i německého poslance Petra Bystroně, zjištění reflektuje i Evropský parlament.

Ukrajinská tajná služba SBU pomohla české kontrarozvědce odhalit proruskou vlivovou síť v Praze zaměřující se na europoslance. Napsala to ukrajinská tisková agentura Ukrinform s odvoláním na své zdroje. Ty agentuře řekly, že česká Bezpečnostní informační služba (BIS) odhalila před blížícími se červnovými volbami do Evropského parlamentu síť, kterou řídil spojenec ruského prezidenta Viktor Medvedčuk.

Vyšetřování, které vedou české zpravodajské služby kvůli ruské propagandistické síti, jež měla platit unijní politiky, je velmi znepokojivé. Řekl to nizozemský premiér Mark Rutte s tím, že případem se zabývají i tamní zpravodajské služby. České úřady uvedly, že byly peníze poskytnuty politikům v Nizozemsku, Belgii, Německu, Francii, Maďarsku a Polsku výměnou za šíření ruské propagandy, informoval nizozemský list NL Times.

Podle bývalého velvyslance v Rusku a USA Petra Koláře není vhodná chvíle pro to, aby Česko do Moskvy vysílalo svého diplomatického zástupce. Praze by to nic nepřineslo, větší roli v poskytování informací nyní hrají zpravodajské služby, míní. V Interview ČT24 se také vyjádřil k rozšíření sankčního seznamu o tři subjekty. Pokud někdo účelově upravuje a manipuluje fakta s cílem ovlivnit veřejné mínění a ještě do toho investuje peníze, ohrožuje demokracii a svobodu slova, je podle Koláře potřeba k němu přistupovat jako k „nebezpečné zbrani“.

Pavel Bělobrádek přivedl před jedenácti lety lidovce zpět do Poslanecké sněmovny, odkud v předchozích volbách vypadli. Nyní jim ovšem volební modely přičítají jen kolem dvou až tří procent, což by znamenalo, že by v případných volbách ze sněmovny vypadli podruhé. Bělobrádek je nicméně přesvědčen, že je to hlavně otázka vysvětlování, propagace dosažených úspěchů, ale i toho, že nynější předseda KDU-ČSL Marian Jurečka na sebe ve vládě bral představování více nepopulárních věcí, než bylo třeba. Naopak si Bělobrádek – na rozdíl třeba od dalšího lidoveckého expředsedy Jiřího Čunka – nemyslí, že by bylo pro stranu škodlivé hlavně to, s jakými stranami spolupracuje ve vládní koalici. Pavel Bělobrádek byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedl Martin Jonáš.

Petr Pavel je už rok ve funkci prezidenta České republiky. Úřadu se ujal složením prezidentského slibu 9. března 2023 na společné schůzi obou komor Parlamentu, a nahradil tak Miloše Zemana. Pavel za rok v nejvyšší ústavní funkci podepsal několik sporných zákonů, například konsolidační balíček nebo omezení valorizace důchodů. Žádný zákon naopak nevetoval. Prezident také jmenoval řadu soudců či profesorů, ale také povýšil či jmenoval řadu osobností, které jeho předchůdce několikrát odmítl.

V Evropě i v Česku stále udržují svou aktivitu ruské zpravodajské služby. Mimo jiné se podílejí na obcházení sankcí. Síť ruských agentů odhalilo nedávno Finsko. Fungování těchto zpravodajců zaznamenala i česká Bezpečnostní informační služba (BIS). Mimo jiné varuje před akcemi Ruského domu v Praze.

Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) nepravomocně potrestal prezidentskou kancelář za neoprávněné utajení žádostí o abolice z éry Miloše Zemana. ČT to řekl mluvčí NBÚ Jaromír Kadlec, obsah rozhodnutí ale neupřesnil. Verdikt nekomentoval ani Pražský hrad. Případ se týká dopisů, kterými měl bývalý prezident Miloš Zeman požádat premiéra o spolupodpis k abolici u dvou kauz týkajících se jeho spolupracovníků. Hradu hrozila pokuta až 300 tisíc korun, úřad neprozradil, jaký trest uložil.

Česko si v sobotu připomíná 105. výročí vzniku samostatné Československé republiky. U Národního památníku v Praze na Vítkově si událost připomněli politici včetně prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS), zástupci armády i váleční veteráni. Součástí tradičního ceremoniálu byl i přelet vojenských vrtulníků a stíhaček Gripen. Prezident později během dne jmenoval nové generály a poprvé také bude předávat na Pražském hradě státní vyznamenání.

Rusko je největší bezpečnostní hrozbou pro Česko, uvádí ve výroční zprávě za rok 2022 Bezpečnostní informační služba (BIS). Dodává, že kyberšpionážní aktivity ruských aktérů v tuzemsku ale loni mírně poklesly. V budování kontaktů s politiky pokračovali příslušníci čínských zpravodajských služeb, píše dále kontrarozvědka. Nízká podle ní zůstala v minulém roce hrozba islamistického terorismu.

Z éry Miloše Zemana nelze dohledat celou řadu podkladů k důležitým rozhodnutím, jako byly milosti, jmenování soudců či generálů. Podle svědectví některé klíčové dokumenty zřejmě vůbec nevznikaly. „Nejsem archivář a nevím, co na Hradě chybí,“ odpověděl bývalý prezident Zeman na dotaz Reportérů ČT. Případu se věnovaly Barbora Loudová a Zuzana Černá.

„Je to určitým způsobem i signálem druhé straně – tohle prostě nedělejte, my jsme schopni to odhalit,“ zhodnotil obsah zjištění Bezpečnostní informační služby (BIS) předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS). Rozvědka slovy jejího ředitele Michala Koudelky informovala v pondělí o tom, že ruský agent platil známým osobnostem za šíření ruské propagandy v Česku. Místopředseda poslaneckého klubu hnutí ANO Aleš Juchelka se domnívá, že sdělení bylo velmi emotivní, má jej za „politickou proklamaci, která přísluší pouze politikům“. O zjištění debatovali zákonodárci v pořadu Události, komentáře.

Bezpečnostní informační služba (BIS) podle ředitele Michala Koudelky odhalila, že jeden z dlouhodobých agentů Ruska v České republice zajistil za úplatu několika tisíc eur šíření ruské propagandy, která se týkala rusko-ukrajinské války. Koudelka to řekl na konferenci o dezinformacích ve sněmovně. Zdrojem dezinformací je podle zjištění ČT také ruské kulturní centrum v Praze. Funguje dále i navzdory tomu, že jeho zřizovatel je na sankčním seznamu.

Poradce exprezidenta Miloše Zemana Martin Nejedlý ve čtvrtek ráno vypovídal u inspekce Bezpečnostní informační služby (BIS). Obdobím Zemanova mandátu obecně se chce zabývat i část poslanců, navrhují zřídit vyšetřovací sněmovní komisi. Upozorňují třeba na podezření kolem zadávání veřejných zakázek nebo nakládání s utajovanými dokumenty. Podle kritiků ale takové prověřování přísluší policii, nikoliv poslancům.

Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher v Událostech, komentářích označil rezignaci šéfa IKEM Michala Stiborka obviněného novináři z nekalého finančního byznysu za podivnou. Politologa z Katedry politologie Západočeské univerzity v Plzni Přemysla Rosůlka nejvíc překvapilo to, že ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) zpočátku Stiborka hájil. Válkova pozice je podle něj oslabená. Debata se věnovala i setkání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) s Martinem Nejedlým. Zástupci ODS, TOP 09 ani Pirátů pozvání do debaty nepřijali.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ve středu strávil pět hodin v pražské restauraci s poradcem bývalého prezidenta Miloše Zemana Martinem Nejedlým, který měl vazby na ruský režim a jehož činnost na Hradě podle médií prověřují české bezpečnostní orgány. O setkání informoval server Seznam Zprávy, jehož reportéři s Blažkem u restaurace mluvili. Ministr ještě před publikací na síti X popsal setkání jako náhodné. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) nepovažuje tento typ setkání za vhodný.

Advokátka Karolína Babáková dostane od státu dvě stě tisíc korun jako odškodnění nemajetkové újmy, které jí způsobilo trestní stíhání v takzvané jízdenkové kauze pražského dopravního podniku. V úterý o tom pravomocně rozhodl Městský soud v Praze. Stejnou částku přiznal i kolegovi Babákové, bývalému advokátovi Davidu Michalovi.

Obvodní soud pro Prahu 8 osvobodil bývalého příslušníka Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Martina Uhera, který čelil obžalobě kvůli podvodům. Rozsudek zatím není pravomocný. České televizi informaci sdělil mluvčí soudu Petr Novák. Obžaloba tvrdí, že měl Uher při výkonu služby vylákat z rozvědky pod falešnou záminkou více než tři miliony korun. Důvod osvobození mluvčí soudu odmítl sdělit.

Bývalý předseda Věcí veřejných Vít Bárta uspěl s žádostí o odškodnění. Stát mu zaplatí milion korun za nezákonné trestní stíhání v kauze úniků odposlechů z Bezpečnostní informační služby (BIS). Česká televize to zjistila z rozhodnutí, které získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím od ministerstva spravedlnosti. V kauze úniků odposlechů, ve kterých figurovali bývalý pražský primátor Pavel Bém (ODS) a lobbista Roman Janoušek, policie stíhala Bártu a tehdejšího zpravodajce Jana Petržílka. Soud oba pravomocně osvobodil loni v květnu.