Atmosféra

Do Česka o víkendu dorazí letní počasí. V sobotu by měly teploty vystoupat na 21 až 25 stupňů, v neděli pak až na 27 stupňů. Podle meteorologů se jedná vzhledem k ročnímu období a měsíci o mimořádně nadprůměrné teploty. Češi si podle odborníků budou muset na teplejší dny napříč celým rokem začít zvykat, zaznělo v pořadu 90' ČT24.

Od začátku jednadvacátého století se Evropa dokázala zbavit obrovského množství emisí, které znečišťovaly životní prostředí. V nové analýze údajů za několik desetiletí pomohla vědcům umělá inteligence.

Země se vlivem lidské činnosti stále více zahřívá a lidstvu se nedaří splnit cíle Pařížské dohody o snižování emisí. A tak vědci přemýšlejí, co by se dalo udělat, kdyby se vývoj ještě zhoršil. Jedním z řešení by mohlo být takzvané klimatické inženýrství, tedy umělé změny vlastností atmosféry.

Nad územím Česka bylo možné ve středu spatřit tři jasné bolidy. Nepatřily k žádnému meteorickému roji ani spolu vzájemně nesouvisely. Jde tak o značně neobvyklý jev, sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Bolid je velmi jasný meteor, který vznikne vstupem tělesa kosmického původu do zemské atmosféry.

Probíhající a prohlubující se změna klimatu má jasnou příčinu – vliv člověka a produkci skleníkových plynů, především vlivem spalování fosilních paliv. Míra nárůstu oxidu uhličitého, jakožto hlavního skleníkového plynu antropogenního původu, je mimořádně rychlá. To vynikne zejména při srovnání s vývojem koncentrace oxidu uhličitého v geologické minulosti.

Změna klimatu se projevu celou řadou dopadů na podobu počasí v různých částech světa, hlavně jeho extrémnějšími podobami. Stále závažnějším problémem je ale také to, že klimatická změna narušuje schopnost meteorologů předpovídat počasí.

Technologie umožňující změny v slunečním záření by mohly v budoucnosti posloužit při snahách omezit růst teploty zemské atmosféry. Zatím nad nimi ale panuje příliš mnoho otázek a nemohou být alternativou ke snižování emisí skleníkových plynů. Uvádí to zpráva Programu OSN na ochranu životního prostředí (UNEP), o které informuje stanice Sky. Tvůrci těchto technologií slibují odrazit část energie ze slunečního záření do vesmíru, čímž by se omezilo oteplování atmosféry.

Slovenská společnost je tímto činem velmi zaskočená, popsal v pořadu Události, komentáře sociolog z Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti Michal Vašečka reakci na vraždu dvou členů slovenské LGBT+ komunity před bratislavským klubem Tepláreň. Pachatelem byl podle slovenského Denníku N devatenáctiletý Juraj K., který před střelbou vyjadřoval na internetu nenávist vůči Židům a LGBT+. Podle Vašečky odborníci podobný incident na Slovensku očekávali.

Vesmírný teleskop NASA Jamese Webba zachytil první jasný důkaz přítomnosti oxidu uhličitého v atmosféře planety mimo Sluneční soustavu. Nejde zatím o žádný důkaz života – na této planetě nejspíš být žádný nemůže. Ale pro vědce je to i tak skvělá zpráva: Webbův dalekohled totiž bude moci tento plyn související s životem najít i na planetách, které takové podmínky mají.

Pokud by se komerční vesmírná doprava nadále rozšiřovala tak rychle jako v současnosti, mělo by to dopady nejen na globální oteplování, ale dokonce i stabilitu horních částí ozonové vrstvy, která chrání Zemi před ultrafialovým zářením.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil video z rekordního letu helikoptérky Ingenuity, která je už více než rok na Marsu s robotickým vozítkem Perseverance. Při svém pětadvacátém letu začátkem dubna malý stroj urazil 704 metrů a letěl rychlostí 5,5 metru za sekundu.

Američtí vědci už druhý rok za sebou zaznamenali rekordní nárůst koncentrace silného skleníkového plynu metanu v atmosféře. Zveřejnil to v nové zprávě Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

Polární vír, který během zimy významněji ovlivňuje počasí v Evropě i v severní Americe, by měl s blížícím se jarem za normálních okolností slábnout. Letos se ale zatím chová podivně a zesiluje. Teplota ve středu tohoto atmosférického jevu klesá až k rekordně nízkým hodnotám. To by mohlo znamenat prodloužení zimního počasí až do jarních měsíců.

V posledních desetiletích himálajské ledovce ztrácejí led desetkrát rychleji než v minulosti. Vědci z univerzity v Leedsu to prozkoumali za dobu sedmi set let.

Sonda americké vesmírné agentury NASA Parker Solar Probe proletěla vnější atmosférou Slunce, takzvanou korónou. Podle NASA je to poprvé, co se sonda „dotkla“ Slunce. Vědci o úspěchu informovali v úterý během zasedání Americké geofyzikální unie a také v odborné studii.

Klimatologové popsali varovné příznaky kolapsu Golfského proudu. Mohlo by k tomu dojít už v průběhu desítek let a šlo by o zásadní bod zvratu v klimatu planety.

Blesků je celá řada a žádný není stejný. Odlišný je sice každý jednotlivý blesk, ale dělí se do několika základních kategorií.

Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala sondu, kterou na počátku 30. let hodlá vyslat k Venuši. Zvolený aparát EnVision bude planetu zkoumat od jádra až po horní vrstvy atmosféry s cílem zjistit, jak a proč se Venuše a Země vyvíjely tak odlišně, oznámila agentura na svém webu.

Sibiř je i dnes z velké části panenská příroda a člověk je tu stále jen hostem. A přesto se už i tam objevilo zamoření mikročásticemi plastů. Obsahují je totiž sněhové srážky, poté z nich mikroplasty pronikají do spodních vod. Koloběh plastů na Sibiři se teď snaží zmapovat vědci z Tomské státní univerzity.

Fotograf Alexander Kuzněcov pochází z ruského dálného severu. V den svých osmnáctin spatřil svou největší polární záři a rozhodl se, že jejímu fotografování zasvětí kariéru. Přestěhoval se do Finska a v roce 2012 začal. Galerie představuje ty nejzajímavější snímky, které se mladému lovci světla podařilo zachytit.

Trojice amerických vědců vytvořila počítačovou simulaci, která měla zjistit, jestli je možné ochladit planetu pomocí klimatického inženýrství tak, aby to překonalo dopad zvyšování množství oxidu uhličitého. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Science.

Noční svítící mraky se pojí spíše se severskými zeměmi, za vhodných podmínek jsou však vidět i ve střední Evropě. Je tomu tak i nyní, v době nejkratších nocí. A i když by mohly dát vzpomenout na filmy o mimozemšťanech, jde o docela pozemský úkaz, i když příčina jeho vzniku není zcela zřejmá. Je možné, že jde o zledovatělý meteorický prach.

Kdyby měla Venuše trošku víc štěstí, mohla mít Sluneční soustava v současnosti možná dvě obyvatelné planety, a ne jen jednu. Ukázala to simulace, kterou provedli vědci z NASA.

V plynném povrchu planety Jupiter se zřejmě vyskytují oblasti s výrazně nižší hustotou, než se doposud odhadovalo. Odhalené „díry“ v ionosféře mají hloubku až 130 tisíc kilometrů. Analýzou elektromagnetického měření sondy Juno k tomu dospěli vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR ve spolupráci s americkými kolegy. Článek s výsledky jejich bádání v červnu otiskl časopis Nature Communications.