Ministerstvo zahraničních věcí

V Thajsku zemřel devětačtyřicetiletý český turista. Ministerstvo zahraničí potvrdilo informaci thajského zpravodajského webu Bangkok Post, podle kterého byl muž nalezen v turistickém středisku Pattaya oběšený. Policie se domnívá, že spáchal sebevraždu.

Na hranicích Kyrgyzstánu a Kazachstánu zemřeli tři čeští občané po sesuvu laviny, prohlásila Mariana Wernerová z odboru komunikace českého ministerstva zahraničí. Agentury AFP a TASS předtím s odvoláním na kyrgyzské úřady informovaly o čtyřech českých obětech. Slovenské ministerstvo zahraničí později potvrdilo úmrtí jednoho Slováka při neštěstí.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) je přesvědčený o tom, že návštěva prezidenta Petra Pavla v Izraeli proběhla ve správný čas, i když byla plánovaná dopředu. Situaci na Blízkém východě považuje za vážnou. Izrael má ale právo na sebeobranu, řekl ministr v Interview ČT24.

Finanční analytický úřad, který dohlíží i na uplatňování sankcí, dostane více peněz. Se štědřejším rozpočtem může počítat už letos, další zvýšení navrhují někteří poslanci. Podle nich by pak instituce mohla přijmout nové lidi a rychleji odhalovat podezřelý majetek.

Ministerstvo zahraničí v pondělí odpoledne vystavilo kondolenční knihu k úmrtí bývalého ministra Karla Schwarzenberga, k dispozici bude ještě v úterý a ve středu. Připojit svůj podpis přislo asi čtyřicet lidí, mezi nimi i papežský nuncius a řada velvyslanců. Od pondělního odpoledne je kondolenční kniha přístupná také v Poslanecké sněmovně. Schwarzenberga, který zemřel o víkendu ve věku 85 let, vzpomenou i jihočeské Čimelice, kde prožil dětství.

Eva Filipi končí k 31. říjnu po třinácti letech jako česká velvyslankyně v Sýrii, potvrdil serveru Seznam Zprávy mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Před koncem svého působení dostala podle serveru od syrského prezidenta Bašára Asada státní vyznamenání. Filipi zůstala v Sýrii jako jedna z mála západních diplomatů i za občanské války. Česko bude podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) nadále usilovat o to, aby v Damašku mělo diplomatické zastoupení.

Během 24 hodin odletí do Izraele tři vládní speciály, jimiž se budou moci do Česka vrátit krajané uvázlí v zemi po útocích teroristického hnutí Hamás. Informoval o tom premiér Petr Fiala (ODS). Prvním repatriačním letem přicestovalo z Tel Avivu 34 českých občanů, kteří na palubě doplnili delegaci ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Druhý letoun vyrazil z vojenského letiště krátce po 19:00. Kapacity dosud objednaných letů pro repatriaci by měly stačit zhruba pro 450 osob. Šéf české diplomacie v úterý přicestoval do země jako první zahraniční státník po sobotních teroristických útocích.

Zástupci Evropské unie a jejích zemí odsoudili útoky radikálního palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Zprávy z Izraele EU sleduje s úzkostí, napsal na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell, později vyzval také k okamžitému propuštění civilistů, kteří jsou drženi jako rukojmí. Útoky podle českého prezidenta Petra Pavla zablokují snahy o mírové řešení konfliktu. Stejně jako evropští lídři, tak i Spojené státy jednoznačně stojí za Izraelci a jejich vládou. Po ukončení násilí volá rovněž Omán, Saúdská Arábie nebo Egypt. Rada bezpečnosti OSN se kvůli útokům sejde v neděli.

O půlnoci skončí lhůta pro případné zájemce o zámek Štiřín z řad státních institucí. Zatím se nikdo nepřihlásil, a tak se začne připravovat jeho prodej. Nemovitost od ministerstva zahraničí převzal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). O historické vybavení mají zájem památkáři.

Česko chce na evropské úrovni prosadit rozšíření kritérií protiruských sankcí. Slibuje si od toho, že zabrání jejich obcházení. České televizi to řekl zástupce ministerstva zahraničí. Podle něj je ukrývání ruského majetku stále sofistikovanější. Analytici odhadují, že od začátku války přesunulo jmění asi 40 procent Rusů, kteří v Česku podnikají.

Česko i celá Evropská unie by měly po vzoru Velké Británie umístit wagnerovce na seznam teroristických organizací. Vyzývají k tomu některé nevládní organizace i politici. Podle ministerstva zahraničí to ale v Česku naráží na právní překážky. Úřady nicméně skupinu považují za bezpečnostní riziko a podle informací ČT prověřují aktivity některých podnikatelů na Teplicku, kde měl firmu i nedávno zesnulý zakladatel žoldácké organizace Jevgenij Prigožin.

Marocké pohoří Vysoký Atlas zasáhlo v pátek pozdě večer silné zemětřesení. Zatím úřady potvrdily 2012 obětí, dalších 2059 lidí utrpělo zranění, z toho 1404 je v kritickém stavu. Otřesy měly sílu 6,8 stupně Richterovy škály. Nejzasaženější jsou podle médií horské oblasti v centrálním Maroku. Kvůli intenzitě otřesů se ale hroutily domy i v sedmdesát kilometrů dalekém Marrákeši. Černínský palác nemá informace o tom, že by mezi oběťmi a zraněnými byli Češi. Politici po celém světě vyjadřují Maroku soustrast. Země vyhlásila třídenní státní smutek.

Ve věku 62 let zemřel diplomat Martin Povejšil, bývalý velvyslanec České republiky při Severoatlantické alianci, Evropské unii, ve Španělsku či v Chile. Na síti X (dříve Twitteru) to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Povejšil naposled působil jako vrchní ředitel sekce bezpečnostní a multilaterální resortu zahraničí. Povejšilovu profesionalitu a odborný přehled, ale také lidské vlastnosti ocenili jeho spolupracovníci i politici.

Česko bude mít poprvé velvyslance v Kosovu. Stane se jím Bohumil Mazánek, bývalý velvyslanec v Litvě, generální konzul v Šanghaji a Katovicích a chargé d'affaires v Thajsku. Ministerstvo zahraničí to uvedlo v tiskové zprávě. Celkem vláda schválila a prezident Petr Pavel pověřil 26 diplomatů a diplomatek vedením českých zastupitelských úřadů v zahraničí.

„Nemáme důvod bát se ruských hrozeb. Jako společenství demokratických zemí jsme hodnotově, občansky, ale také hospodářsky a vojensky silnější,“ prohlásil prezident Petr Pavel na úterní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě. Obavu má prezident jen z únavy západních zemí z dlouhé války, která může přinést nejednotnost, na což dle něj spoléhá ruský vládce Vladimir Putin. Na konferenci vystoupil také premiér Petr Fiala (ODS), podle kterého je Moskva ochotná na Ukrajině překročit všechny meze.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí požádalo, aby Budapešť okamžitě umožnila jeho konzulovi navštívit ukrajinské válečné zajatce nacházející se v Maďarsku. Uvedl to mluvčí ministerstva Oleh Nikolenko. Skupinu jedenácti zajatců předalo Maďarsku Rusko bez vědomí Kyjeva údajně za zprostředkování Ruské pravoslavné církve. Předání skupiny do Maďarska zdůvodnila církev tím, že zajatci pocházeli ze Zakarpatské oblasti, která byla do roku 1918 součástí historických Uher.

Úřady prověřují činnost Ruského domu v Praze. Provozuje ho státní agentura se sídlem v Moskvě zapsaná na evropském sankčním seznamu. Centrum momentálně funguje jen omezeně, ještě loni ale nechalo přeložit do češtiny brožury s protiukrajinskou tématikou.

Evropská unie i Česko řeší problémy týkající se sankčních seznamů. EU zatím kvůli výhradám Maďarska a Řecka nedospěla ke shodě na jedenáctém sankčním balíku. Samo Česko čelí kritice některých nevládních organizaci kvůli pomalému sestavování národního sankčnímu seznamu, po pěti měsících má pouze jméno ruského patriarchy Kirilla.

Stát zatím neuspěl u soudu, kde chtěl vymoci doplatek za nájemné za pozemky, které využívá firma s vazbami na Rusko. Podle nepravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 sice vzniklo bezdůvodné obohacení v souvislosti s výší nájemného budov stojících na státních pozemcích, ale ne tak velké, jak se stát domníval, a vzhledem k dalším ustanovením v zákonech již není co doplácet.

Výhrady proti požadavku na seškrtání platů o dvě procenta, změnám v rozdělování výnosů z daní mezi stát, kraje a obce nebo požadavek na zachování daňového zvýhodnění benefitů a další dostalo zatím ministerstvo financí v rámci připomínkového řízení k daňovému balíčku. Řízení vláda zkrátila na pět dní a v pondělí končí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil, že konečná podoba balíčku bude jiná, než jak ho jeho úřad připravil.

Bezpečnost je nedělitelná komodita, neexistuje něco jako jenom středoevropská nebo evropská bezpečnost, je to transregionální fenomén, řekl v pořadu Události, komentáře vrchní ředitel evropské sekce ministerstva zahraničních věcí Jaroslav Kurfürst. Německý velvyslanec v Česku Andreas Kühne uvedl, že Německo je připraveno převzít v Evropě  vůdčí roli v systému kolektivní bezpečnosti, ale to neznamená, že by něco podnikalo samo bez koordinace s partnery.

Jihoafrická republika (JAR) čelila podezření, že dodala zbraně Rusku a porušila svůj neutrální postoj k válce. S obviněním přišly Spojené státy. Ministerstvo zahraničí JAR to v pátek popřelo a uvedlo také, že se americký velvyslanec v Jihoafrické republice za obvinění omluvil.

Polské úřady zabavily školu ruského velvyslanectví ve Varšavě, podle polského ministerstva zahraničí budova patří polskému státu, informovala agentura Reuters. Ruská diplomacie krok polských úřadů označila za flagrantní porušení mezinárodní úmluvy o diplomatických vztazích a uvedla, že to nezůstane bez tvrdé reakce. Ruská státní gentura TASS napsala, že polské úřady daly personálu školy čas do 19:00 moskevského času (18:00 SELČ), aby budovu školy opustil.

Spojené státy oficiálně rozhodly, že Rusko „neprávem zadrželo“ reportéra listu Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche. Oznámil to šéf americké diplomacie Antony Blinken. Případ novináře, který byl v Rusku zatčen a obviněn ze špionáže, si nyní přebírá zvláštní úřad ministerstva zahraničí, napsala agentura AP.