Terminál

Architektonickou soutěž na terminál plánované vysokorychlostní železnice (VRT) v Jihlavě-Pávově vyhrálo francouzsko-české sdružení Arep Architectes – monom. Terminál bude sloužit jako přestupní uzel mezi VRT, regionálními vlaky, autobusy a městskými trolejbusy, cestující tam budou přijíždět také auty. Denně odbaví až šest tisíc cestujících. Stavba s předpokládanou hodnotou dvě a tři čtvrtě miliardy korun obsahující i přemostění dálnice D1 by měla začít v roce 2029. Někde ale s plány vysokorychlostních tratí stále nesouhlasí. Například třináct obcí na Havlíčkobrodsku. Jejich memorandum mimo jiné žádá o diskusi o dopadech projektu.

Česko je podle ministerstva průmyslu a obchodu nezávislé na ruském plynu. Statistický úřad přesto tvrdí, že podíl dovozu této suroviny z Ruska výrazně stoupl. Do tuzemska totiž proudí i plyn ze Slovenska, který z Ruska pocházet může.

V příštích letech se sníží kapacita v zásobnících na zkapalněný zemní plyn (LNG), kterou má Česká republika pronajatou. Zásobník v Nizozemsku nahradí nedávno dojednaný pronájem místa v terminálu v Německu jen částečně, vláda se proto zřejmě poohlédne po náhradě zbytku. Z ČEZu ovšem zní, že by se Česko v budoucnu mohlo bez části nynější kapacity obejít, podobně smýšlí i opoziční politici.

Plynové zásobníky v Česku jsou plné téměř z devadesáti procent. Podle resortu průmyslu a obchodu je tak země i nadále na zbytek zimy dobře připravená. Energetickou bezpečnost pomáhá zajistit i terminál na zkapalněný plyn (LNG) v Nizozemsku, ve kterém si Česko pronajímá kapacitu. Lodě dosud přes něj do tuzemska dopravily skoro tři miliardy kubíků plynu, což je více než třetina roční spotřeby. Země se tak dále zbavuje energetické závislosti na Rusku.

Cestující městskou hromadnou dopravou v Liberci se musejí obrnit trpělivostí. V dolním centru totiž začala další etapa rekonstrukce dopravního terminálu, který je nejfrekventovanějším místem v krajském městě. Po zkušenostech z první etapy prací jsou v terminálu také informátoři, kteří by měli cestující nasměrovat ke správným nástupištím.

Letiště Václava Havla v Praze hodlá za deset let odbavovat o třetinu více cestujících než nyní. Společnost Letiště Praha proto chce do jeho rozvoje investovat 32 miliard korun. Půjdou zejména na rozšíření terminálů, parkovišť a také úpravu odbavení. Chystá se také upravit způsob, jak terminály využívá. Zanikne jejich striktní rozdělení podle schengenských a mimoschengenských destinací, přičemž lety mimo schengenský prostor budou v budoucnu odlétat z terminálu 2 místo stávajícího terminálu 1.

Česká národní banka (ČNB) spustí registr, který umožní bankám zprovoznění služby, kdy pro poslání peněz bude stačit telefonní číslo příjemce. Banky budou mít přístup do registru od 30. října, služba by měla být lidem, kteří o ni projeví zájem, dostupná v listopadu. Nový systém by měl zjednodušit převádění peněz mezi lidmi, uvedla ČNB v tiskové zprávě.

Téměř o čtvrtinu více pasažérů za první půlrok než vloni i odbavování větších letadel – taková je zatím bilance terminálu pro soukromé lety pražského Letiště Václava Havla. I tak mu ale chybí 20 tisíc pasažérů oproti předcovidovým rokům. Létat totiž přestali převážně lidé ze Škody Auto, jejíž zaměstnanci z Terminálu 3 mířili do mateřského Volkswagenu. Kontakt mezi oběma automobilkami se přesunul do online prostředí. Informace vyplývají z dat, která České televizi poskytlo pražské letiště.

Německo dál hledá náhradu za ruský plyn. Rok po přerušení dodávek sází spolková vláda stále víc na zkapalněný zemní plyn LNG. Brzy by měl nahradit polovinu suroviny proudící původně z Ruska. U Rujány začne v příštích dnech stavba čtvrtého terminálu, navzdory protestům místních.

V Česku zesílila debata o platbách kartami. Řadě zákazníků se nelíbí, když obchodník či provozovna přijímá jen hotovost. Důvody, proč někde karty nepřijímají, jsou různé – od poplatků až po potřebu peněz pro dodavatele i zaměstnance. Data ale ukazují, že počet terminálů dál roste.

Až se v Heřmanově Městci otevře nový autobusový terminál, budou autobusy dál zastavovat na náměstí. Původně přitom radnice chtěla terminál postavit proto, aby náměstí ulevila. Pro obyvatele to ale bude podstatně pohodlnější, protože terminál za 120 milionů korun, který je před dokončením, vzniká docela daleko od centra. Kraj s tím, že zastávka na náměstí zůstane, souhlasí.

Německo chce být do roku 2045 klimaticky neutrální zemí, což nechala už předloni uzákonit vláda tehdejší kancléřky Angely Merkelové. Plány ale Německu překazila rusko-ukrajinská válka. Bez ruského plynu totiž země začala spalovat víc hnědého uhlí, se kterým chtěla původně v dohledné době skoncovat. Proti jsou však klimatičtí aktivisté, kteří stále častěji blokují dopravu v ulicích německých měst, slibují i blokádu Berlína. Tématem se zabýval pořad Zóna ČT24, který moderovali Michal Kubal a Martin Řezníček.

Pražské letiště se posunulo blíž k výstavbě druhé vzletové a přistávací dráhy. Nejvyšší správní soud (NSS) se letiště zastal a zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Praze, podle kterého se měl projekt nové dráhy vyškrtnout ze zásad územního rozvoje. Podle letiště je ale druhá dráha potřebná pro navýšení kapacit. Odpůrci, mezi kterými jsou hlavně okolní obce, se obávají většího hluku.

Správa Letiště Praha musí zaplatit architektovi Petru Frantovi zhruba 4,9 milionu korun a úroky za užití jeho díla. Pravomocně o tom rozhodl odvolací Vrchní soud v Praze, potvrdila jeho mluvčí Kateřina Kolářová. Franta se odměny domáhal v souvislosti s dostavbou „prstu B“ letištního terminálu. Úroky z prodlení běží od února 2002 až do současnosti, takže lze předpokládat, že konečná podoba částky ještě výrazně naroste.

Plzeň řeší bezpečnost před tamním hlavním nádražím. Bezdomovci a narkomani tam obtěžují cestující, aplikují si před nimi drogy a často tam dochází k násilnostem a krádežím. Problém řeší vedení města už několik let. Obyvatelé dokonce tvrdí, že se situace v posledních měsících zhoršila. Podle redaktorky ČT Daniely Tunklové jsou podobné problémy i na nedalekém autobusovém terminálu. Do lokality tak častěji vyrážejí strážníci i policisté.

Německý kancléř Olaf Scholz v sobotu oficiálně otevřel terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Lubminu na pobřeží Baltu. Pro Německo je to po terminálu v severoněmeckém Wilhelmshavenu druhé plně zprovozněné zařízení na opětovné zplynování LNG. Scholz na ceremonii prohlásil, že Německo zimu dobře zvládne a že zásobování plynem je zajištěno.

Terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v dolnosaském Wilhelmshavenu je klíčový pro energetickou bezpečnost Německa. Prohlásil to německý kancléř Olaf Scholz při sobotním slavnostním uvedení tohoto zařízení do provozu. Německo podle něj pokračuje v budování dalších takových terminálů, které se rovněž brzy zprovozní. Zařízení ve Wilhelmshavenu má roční kapacitu pět miliard kubických metrů plynu, což odpovídá asi šesti procentům německé potřeby.

Německo dokončuje svůj první plovoucí terminál na překládku zkapalněného plynu. Ve Wilhelmshavenu v Severním moři by tankery s LNG mohly kotvit už za měsíc. Terminál zbývá už jen napojit na distribuční síť. S jeho stavbou začalo Německo letos v květnu, aby zmírnilo svou závislost na ruském plynu. A během prací bylo třeba i improvizovat.

Plány Německa na zahájení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) prostřednictvím nových terminálů v tomto měsíci může zmařit počasí. Silný vítr, mrazivé teploty, vysoké vlny, nebo jejich kombinace již přerušily některé práce na prvních terminálech a mohly by zpozdit některé projekty, které mají být spuštěné do konce roku. Uvedla to agentura Bloomberg.

Terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) budou pro Německo nejméně o 3,5 miliardy eur (v přepočtu zhruba 85 miliard korun) dražší, než se původně předpokládalo. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck k vyšším nákladům řekl, že projekt plovoucích terminálů rozšířil a jeho součástí se stala také infrastruktura. V pondělí varovalo Japonsko před tím, že dlouhodobé kontrakty na LNG, které začínají platit před rokem 2026, jsou nyní vyprodány.

Energetická společnost ČEZ utrpěla kvůli výpadkům ruských dodávek škody ve vyšších stovkách milionů až v miliardách, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Jediným možným krokem je podle něj arbitráž. Cenové výkyvy energií podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové nenastaly s počátkem války na Ukrajině, ale už minulý rok na podzim – jako důvody uvedla bezvětrné počasí v Německu loni v létě a odstavené elektrárny ve Francii. „S touto situací si začal hrát kremelský imperátor,“ řekla. Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka se situace na trzích začíná uklidňovat, Evropa je tak na topnou sezonu připravena.

K novému terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v nizozemském přístavu Eemshaven ve čtvrtek dorazil první tanker s plynem. Podle energetické společnosti Gasunie už posádka plavidla zahájila vykládku. Asi třetinu kapacity si v terminálu pronajala Česká republika. Premiér Petr Fiala (ODS) při slavnostním zahájení provozu prohlásil, že jde o historický moment, kterým se Česko zbavuje energetické závislosti na Rusku.

Věda se naučila zkapalňovat zemní plyn už před desítkami let, pro Evropu to ale dlouho zůstávalo mimo střed zájmu. Až energetická krize způsobená ruským útokem na Ukrajinu tuto technologii učinila pro starý kontinent důležitou.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a generální ředitel polostátní energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš jednali o terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. Stát si v tamních terminálech prostřednictvím ČEZ pronajal kapacitu. Zajištěná kapacita v LNG terminálech má až o třetinu snížit takřka stoprocentní českou závislost na ruském plynu. Zásobníky plynu v Česku jsou nyní plné zhruba ze 77 procent, plyn v nich by pokryl spotřebu zhruba do ledna. S využitím plynu z LNG terminálu by tak Česká republika vydržela zřejmě až do března.