Jiří Růžička

Sobotní prezidentské volby na Tchaj-wanu vyhrál vládní kandidát a současný viceprezident William Laj, vyplývá z výsledků po sečtení více než 90 procent okrsků. Druhý v pořadí, kandidát opozice Chou Jou-i, který prosazuje zlepšení vztahů s Pekingem, uznal porážku. Tchajwanci volili i nový parlament.

Senát v úvodním dnu své poslední letošní schůze schválil dvě nominace na ústavní soudce. Stanou se jimi Zdeněk Kühn a Lucie Dolanská Bányaiová. Dopoledne je přišel podpořit prezident Petr Pavel, který je navrhl – a nadále platí, že s většinou svých nominací zatím v Senátu uspěl. Hlasování výborů, které předcházelo projednání jeho návrhů na plénu, přitom nebylo jednoznačné, Dolanská Bányaiová nezískala podporu ústavně-právního výboru. Jeho stanovisko však není pro plénum závazné.

Někdejší sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v Praze na Žižkově zůstává neobyvatelné kvůli nepovedené rekonstrukci, která vznikla za bývalého vedení. Finanční úřad pro hlavní město Prahu vyměřil instituci čtyři pokuty. Jejich zaplacení ale nebude možné ani letos, ani v roce 2024, míní náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický. Pro Reportéry ČT o tom natáčeli redaktor Karel Vrána a kameraman Roman Šantúr.

Konsolidační balíček veřejných financí, který v pátek silou vládních poslanců schválila dolní komora, by se měl v Senátu projednávat v první polovině listopadu. Někteří zákonodárci zřejmě navrhnou úpravy a sněmovní opozice doufá, že by mohlo dojít i ke změnám, o které až dosud neúspěšně usilovala. Cílem balíčku je mimo jiné pomocí daňových změn snížit v následujících dvou letech rozpočtový schodek o 150 miliard korun.

Konsolidační balíček míří do horní komory. Senátor Jiří Růžička (nestr. za TOP 09) neočekává žádné obstrukce jako ve sněmovně. Je přesvědčený o tom, že senátoři přistoupí k balíčku racionálně a politické boje půjdou při jeho projednávání stranou. Podle něj si uvědomují, že opatření jsou kvůli vysokému deficitu rozpočtu nutná. Koalice by je ale měla podle senátora lidem lépe vysvětlit. Růžička byl hostem Interview ČT24.

V Senátu se poprvé sešel Národní konvent o vzdělávání. Sedmdesátičlenné těleso zřídil ministr školství Mikuláš Bek (STAN), označuje ho za náhradu sboru poradců. Na prvním zasedání podle něj členové konventu spíše hovořili o současné situaci ve školství, ale od příštího setkání v září chce ministr začít představovat konkrétní návrhy na změny, které jeho úřad připravuje. Od konventu očekává oponenturu, odbornou konzultaci, považuje jej ale i za způsob, jak změny představit široké veřejnosti.

Senát ve středu schválil nominaci prvních tří kandidátů prezidenta Petra Pavla na ústavní soudce, hlava státu tak může Josefa Baxu, Jana Wintra i Danielu Zemanovou jmenovat do funkce. Baxa získal v tajné volbě 63 ze 79 odevzdaných hlasů, Wintr 64 hlasů a Zemanová devětapadesát. K zákonodárcům dopoledne promluvil nejprve prezident. Následně krátké projevy přednesli i všichni tři nominanti. V nich mimo jiné zdůraznili, že v případě zvolení chtějí chránit svobodu a dohlédnout na to, aby soudy neztratily důvěru veřejnosti.

Senátní výbor pro lidská práva v úterý doporučil schválit jako ústavní soudce někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxu, bývalou šéfku Soudcovské unie Danielu Zemanovou i profesora ústavního práva Jana Wintra. U Baxy a Zemanové tak přijal opačné doporučení než minulý týden ústavněprávní výbor horní parlamentní komory.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek vyjádřil překvapení, že senátní ústavě-právní výbor odmítl dvě z jeho tří nominací na pozice ústavních soudců. Počká si ale na výsledky hlasování horní komory, které se uskuteční příští týden. Podle oslovených zástupců horní komory by mohlo být jejich schvalování těsnější, než dříve předpokládali. O kandidátech a průběhu jejich slyšení ve výboru diskutovali v pořadu 90' ČT24 senátoři Zdeněk Hraba (STAN), Miroslava Němcová (ODS) a Jiří Růžička (za TOP 09) či ústavní právník Aleš Gerloch.

Otevřený, čistší, možná s novými cestami a bez některých plotů. To jsou první představy architekta Josefa Pleskota o možných úpravách areálu Pražského hradu. Architekt už má za sebou úvodní jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Shodují se třeba v tom, že Hrad má být středem Česka, a je také nutná změna současných bezpečnostních kontrol. Podle zjištění ČT se nynější opatření mají změnit.

Senát a sněmovna se opět připojily ke kampani, která připomíná násilné potlačení tibetského povstání čínským režimem v roce 1959, a vyvěsily v pátek na svých budovách tibetskou vlajku. Pro předsedu horní parlamentní komory Miloše Vystrčila (ODS) je tato vlajka symbolem podpory všech, kteří chtějí žít ve svobodě, a podle předsedy senátního školského výboru Jiřího Růžičky (za TOP 09) je navíc v kontextu rusko-ukrajinské války upozorňování na porušování lidských práv obzvláště aktuální. Na protest proti bezpráví vyvěsily vlajku tibetské exilové vlády i další státní a městské instituce, mimo jiné ministerstvo kultury nebo pražský magistrát. Lidé také protestovali před čínskou ambasádou.

Horní komora se poprvé sešla v pozměněném složení po letošních podzimních volbách. Předsedou Senátu byl potřetí v řadě zvolen Miloš Vystrčil (ODS), který tak jako před dvěma lety neměl protikandidáta. V tajné volbě dostal 73 z 80 odevzdaných hlasů. Vystrčila nominoval senátorský klub ODS a TOP 09, který je se 36 členy nejsilnější frakcí v jednaosmdesátičlenném Senátu. Jeho znovuzvolení ocenil premiér Petr Fiala (ODS).

Novým prvním místopředsedou Senátu bude dosavadní předseda senátního školského a kulturního výboru Jiří Drahoš (za STAN). Vymění si podle dohod senátorských klubů o povolebním uspořádání horní komory místo s Jiřím Růžičkou (za TOP 09). Informoval o tom předseda klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra, který vede nejpočetnější senátní frakci.

Ve Vsetíně v pondělí podepsalo koaliční smlouvu vítězné hnutí ANO s lidovci, Nestraníky, ODS a PRO-pořádek-rozvoj-odpovědnost VSETÍN. Koalice bude mít v zastupitelstvu s 21 členy čtrnáct křesel. Starostou bude bývalý starosta Vsetína a někdejší zlínský hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL), který je senátorem. Ustavující zastupitelstvo se bude konat 24. října.

Senát má za sebou poslední schůzi třináctého funkčního období. Někteří senátoři, kteří ve volbách na přelomu září a října neobhajovali nebo neobhájili funkci, se tak s horní komorou rozloučili. Předtím ještě schválili nominaci vládního zmocněnece pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva Víta Alexandera Schorma na zástupce ombudsmana, přičemž druhého kandidáta Senát nezvolil. Funkce se uvolnila předčasně rezignací Moniky Šimůnkové. Horní komora také nominovala ekonoma Petra Musila do Národní rozpočtové rady.

Předsedou senátorského klubu Starostů a nezávislých (STAN) byl podle informací ČT zvolen Jan Sobotka, který je též starostou Vrchlabí. V příštích dvou letech povede dvacetičlenný, tedy druhý nejpočetnější klub v horní komoře. Nahradí Petra Holečka (STAN), který letos neúspěšně obhajoval mandát v obvodu Mělník a vypadl z klání o senátorské křeslo už v prvním kole.

Senátní volby letos vyhrála ODS před KDU-ČSL a ANO. Občanští demokraté získali osm mandátů z 27, přičemž na Jihlavsku opět zvítězil předseda Senátu Miloš Vystrčil. KDU-ČSL obhájila všech sedm mandátů, ANO získalo tři senátory a bude jich mít celkem pět. Může tak založit vlastní stranický klub v horní komoře.

Ve Staré Boleslavi u Prahy si ve středu lidé Národní svatováclavskou poutí připomněli národního světce a patrona svatého Václava. Poutní mši na Mariánském náměstí sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner. Nedaleko kostela, kde byl před 1087 lety kníže zavražděn, se mše v silném vytrvalém dešti účastnily stovky lidí. Na místě byli i kardinál Dominik Duka, apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo a všichni čeští a moravští biskupové.

„Lidé volí senátora proto, že mu důvěřují, je známý svou odborností,“ myslí si první místopředseda horní komory Jiří Růžička (za TOP 09), který byl v letošních senátních volbách jedním ze tří kandidátů zvolených už v prvních kole. O horní komoře si podle něj lidé chtějí povídat málo, více je trápí problémy, které jsou jim blízké. A senátoři jim s nimi mohou pomoci díky svému vlivu, řekl Jiří Růžička v pořadu Interview ČT24.

Aby se kandidát stal senátorem, musí získat alespoň 50 procent hlasů voličů, kteří se zúčastní voleb a odevzdají svůj platný hlas. Není to ale úkol jednoduchý, zvláště když v obvodu kandiduje více uchazečů. Proto se v naprosté většině případů koná kolo druhé, v němž se utkají dva postupující a je tak zajištěno, že vítěz získá nadpoloviční většinu hlasů. V letošních volbách se však třem kandidátům podařilo zvítězit už v kole prvním.

Senátorem ve volebním obvodu Praha 6 bude Jiří Růžička (za TOP 09). Hned v prvním kole získal nadpoloviční počet hlasů, 50,28 procenta. Druhá Dana Balcarová (Piráti) dostala 14,97 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 47,36 procenta voličů, o hlasy usilovalo osm kandidátů. Růžička je třetím zvoleným senátorem v prvním kole v letoších senátních volbách.

Místopředseda Senátu Jiří Růžička (klub STAN) podal podnět senátnímu mandátovému výboru k prošetření kvůli jednání senátora Jaroslava Doubravy (Severočeši) na Ruskem okupovaném Krymu. Doubrava se tam podle informací Deníku N setkal se šéfem tamní ruské administrativy Sergejem Aksjonovem. Podle Růžičky je toto setkání nepřípustné. Rusko okupuje ukrajinský Krym od roku 2014 a od února vede proti Ukrajině útočnou válku.

Z pohledu Číny je nutné situaci eskalovat, její varování se neustále opakují, tak musela demonstrovat svou sílu, prohlásil v pořadu 90' analytik Asociace pro mezinárodní otázky Filip Šebok v souvislosti s přicestováním předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wan. Zmínil, že vojenský zásah je pro Čínu riskantní. Podle amerikanisty Jakuba Lepše se USA snaží situaci vybalancovat a odradit Peking od případného zásahu.

Evropská unie nechce stavět vzdušné zámky, takže nemůže garantovat levné energie pro nadcházející zimu, lidé ale budou mít čím topit a budou mít dostatek potravin. V rozhovoru s německou mediální skupinou RND to prohlásila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Slovenské ministerstvo hospodářství v pátek informovalo, že Slovensko důsledky částečného embarga na dovoz ruské ropy do Evropské unie pocítí nejhůře z členských zemí EU. Evropská unie definitivně schválila šestý balík sankcí v pátek. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov prohlásil, že Severoatlantická aliance by měla v debatách o své strategii na dalších deset let zvážit, zda Ukrajině neudělit „de facto“ členství spíše než „de iure“.