Senátní lidskoprávní výbor doporučil na ústavní soudce Wintra, Baxu i Zemanovou

Senátní výbor pro lidská práva v úterý doporučil schválit jako ústavní soudce někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxu, bývalou šéfku Soudcovské unie Danielu Zemanovou i profesora ústavního práva Jana Wintra. U Baxy a Zemanové tak přijal opačné doporučení než minulý týden ústavněprávní výbor horní parlamentní komory.

Zemanová i Wintr získali v tajných volbách jednomyslnou podporu všech sedmi přítomných členů výboru, Baxa dostal o hlas méně. Baxa, Zemanová a Wintr patří mezi první adepty na ústavní soudce, které nominoval prezident Petr Pavel. Senát o nich bude rozhodovat ve středu. 

Předseda výboru pro lidská práva Jiří Růžička (za TOP 09) nominaci ocenil. Naplňuje podle něj představu o názorové pestrosti členů Ústavního soudu. Členové výboru pro lidská práva na rozdíl od kolegů z ústavně-právního výboru neměli na Baxu a Zemanovou žádné otázky.

Na Wintra směřoval jen jeden dotaz senátora STAN Pavla Kárníka ohledně změny působiště z Prahy do Brna, kde Ústavní soud sídlí. Wintr uvedl, že Brno má rád a že nechce skončit jako „profesor, který bude opakovat stále totéž“. Slíbil zdrženlivé rozhodování s vyvažováním ústavou stanovených práv a svobod.

O Baxovi se spekuluje jako o adeptovi na předsedu ÚS

Baxa je soudce po čtyři desetiletí, roli ústavního soudce by chápal jako završení celoživotní služby spravedlnosti, nikoli posun v kariéře. Baxovu nominaci v pondělí podpořila Soudcovská rada Nejvyššího správního soudu. O Baxovi se spekuluje jako o možném adeptovi na předsedu Ústavního soudu po Pavlu Rychetském, jehož mandát vyprší 6. srpna. Prezident Pavel to nepotvrdil, ale ani nedementoval.

Třiašedesátiletý Baxa byl předsedou NSS jmenován hned po jeho ustavení v roce 2003, a to až do září 2018. U Nejvyššího správního soudu nadále působí. Podílel se na založení Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.

V roce 1998 se stal prvním náměstkem ministra spravedlnosti a byl jím až do roku 2002 – pracoval postupně pro Otakara Motejla, Jaroslava Bureše a Pavla Rychetského před jeho odchodem mezi ústavní soudce. Účastnil se příprav a prosazení velké novely trestního řádu i tvorby nového rámce správního soudnictví. Ve veřejných vystoupeních se Baxa zaměřuje na kritickou analýzu fungování soudnictví a jeho možné reformy.

Čtyřiačtyřicetiletý Wintr vystudoval souběžně s pražskou právnickou fakultou také historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Z práva i z politologie má doktorský titul. V roce 2019 se stal tajemníkem Stálé komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu ČR. Je také členem Legislativní rady vlády či Výboru pro práva LGBTI+ lidí Rady vlády pro lidská práva. Wintr působí rovněž v rozkladové komisi Českého statistického úřadu či v Etické komisi Českého rozhlasu. V letech 2012 až 2017 byl i členem Rady ČTK, které v letech 2014 až 2015 předsedal. Je autorem několika knih, ve kterých se věnuje české parlamentní kultuře nebo principům českého ústavního práva.

Jan Wintr
Zdroj: Univerzita Karlova

Jednapadesátiletá Zemanová je soudkyní od roku 2001, aktuálně působí jako místopředsedkyně ústeckého krajského soudu pro pobočku v Liberci. Předtím pracovala u Nejvyššího správního soudu a poté u pražského městského soudu.

V čele Soudcovské unie stála v letech 2014 až 2020. Zaměřovala se zejména na oblast přípravy a výběru soudců, na podmínky působení a výběru funkcionářů a na problematiku státní správy soudů. Od Jednoty českých právníků získala medaili za přínos justici. Profesně se zaměřuje mimo jiné na péči o nezletilé a ochranu nezletilých dětí v soudním řízení. Dlouhodobě se věnuje otázkám soudcovské etiky.

Ústavní soud letos čeká rozsáhlá obměna, funkční období totiž skončí celkem sedmi ústavním soudcům včetně jejich předsedy Pavla Rychetského. Při výběru dalších nominantů chce prezident Pavel vycházet z návrhů více než dvacítky oslovených právnických institucí. Navržená jména bude opět posuzovat sedmičlenný konzultační panel v čele s ústavním právníkem Janem Kyselou.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikují dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
17:00Aktualizovánopřed 25 mminutami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
18:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 6 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 7 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 8 hhodinami

Evropský pohled