Senátní lidskoprávní výbor doporučil na ústavní soudce Wintra, Baxu i Zemanovou

Senátní výbor pro lidská práva v úterý doporučil schválit jako ústavní soudce někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxu, bývalou šéfku Soudcovské unie Danielu Zemanovou i profesora ústavního práva Jana Wintra. U Baxy a Zemanové tak přijal opačné doporučení než minulý týden ústavněprávní výbor horní parlamentní komory.

Zemanová i Wintr získali v tajných volbách jednomyslnou podporu všech sedmi přítomných členů výboru, Baxa dostal o hlas méně. Baxa, Zemanová a Wintr patří mezi první adepty na ústavní soudce, které nominoval prezident Petr Pavel. Senát o nich bude rozhodovat ve středu. 

Předseda výboru pro lidská práva Jiří Růžička (za TOP 09) nominaci ocenil. Naplňuje podle něj představu o názorové pestrosti členů Ústavního soudu. Členové výboru pro lidská práva na rozdíl od kolegů z ústavně-právního výboru neměli na Baxu a Zemanovou žádné otázky.

Na Wintra směřoval jen jeden dotaz senátora STAN Pavla Kárníka ohledně změny působiště z Prahy do Brna, kde Ústavní soud sídlí. Wintr uvedl, že Brno má rád a že nechce skončit jako „profesor, který bude opakovat stále totéž“. Slíbil zdrženlivé rozhodování s vyvažováním ústavou stanovených práv a svobod.

O Baxovi se spekuluje jako o adeptovi na předsedu ÚS

Baxa je soudce po čtyři desetiletí, roli ústavního soudce by chápal jako završení celoživotní služby spravedlnosti, nikoli posun v kariéře. Baxovu nominaci v pondělí podpořila Soudcovská rada Nejvyššího správního soudu. O Baxovi se spekuluje jako o možném adeptovi na předsedu Ústavního soudu po Pavlu Rychetském, jehož mandát vyprší 6. srpna. Prezident Pavel to nepotvrdil, ale ani nedementoval.

Třiašedesátiletý Baxa byl předsedou NSS jmenován hned po jeho ustavení v roce 2003, a to až do září 2018. U Nejvyššího správního soudu nadále působí. Podílel se na založení Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.

V roce 1998 se stal prvním náměstkem ministra spravedlnosti a byl jím až do roku 2002 – pracoval postupně pro Otakara Motejla, Jaroslava Bureše a Pavla Rychetského před jeho odchodem mezi ústavní soudce. Účastnil se příprav a prosazení velké novely trestního řádu i tvorby nového rámce správního soudnictví. Ve veřejných vystoupeních se Baxa zaměřuje na kritickou analýzu fungování soudnictví a jeho možné reformy.

Čtyřiačtyřicetiletý Wintr vystudoval souběžně s pražskou právnickou fakultou také historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Z práva i z politologie má doktorský titul. V roce 2019 se stal tajemníkem Stálé komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu ČR. Je také členem Legislativní rady vlády či Výboru pro práva LGBTI+ lidí Rady vlády pro lidská práva. Wintr působí rovněž v rozkladové komisi Českého statistického úřadu či v Etické komisi Českého rozhlasu. V letech 2012 až 2017 byl i členem Rady ČTK, které v letech 2014 až 2015 předsedal. Je autorem několika knih, ve kterých se věnuje české parlamentní kultuře nebo principům českého ústavního práva.

Jan Wintr
Zdroj: Univerzita Karlova

Jednapadesátiletá Zemanová je soudkyní od roku 2001, aktuálně působí jako místopředsedkyně ústeckého krajského soudu pro pobočku v Liberci. Předtím pracovala u Nejvyššího správního soudu a poté u pražského městského soudu.

V čele Soudcovské unie stála v letech 2014 až 2020. Zaměřovala se zejména na oblast přípravy a výběru soudců, na podmínky působení a výběru funkcionářů a na problematiku státní správy soudů. Od Jednoty českých právníků získala medaili za přínos justici. Profesně se zaměřuje mimo jiné na péči o nezletilé a ochranu nezletilých dětí v soudním řízení. Dlouhodobě se věnuje otázkám soudcovské etiky.

Ústavní soud letos čeká rozsáhlá obměna, funkční období totiž skončí celkem sedmi ústavním soudcům včetně jejich předsedy Pavla Rychetského. Při výběru dalších nominantů chce prezident Pavel vycházet z návrhů více než dvacítky oslovených právnických institucí. Navržená jména bude opět posuzovat sedmičlenný konzultační panel v čele s ústavním právníkem Janem Kyselou.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Premiérův střet zájmů a jeho řešení probírali hosté 90′ ČT24

Je to přibližně měsíc od uplynutí 30denní lhůty, v jejímž rámci měl premiér Andrej Babiš (ANO) podle zákona vyřešit svůj střet zájmů. Babiš slíbil, že společnost Agrofert převede do svěřenského fondu, ke kterému jeho rodina získá přístup až po jeho smrti. Server Seznam zprávy před několika dny uvedl, že správa by na rodinu přešla dříve. Premiér to ale popírá a minulý týden napsal, že z Agrofertu nebude mít do konce života žádný prospěch. Babiš podle svých slov s převedením Agrofertu do fondu čeká na „souhlas dvou členských zemí“. V pořadu 90′ ČT24 o tématu diskutovali reportér Seznam zpráv Lukáš Valášek a právníci Aleš Eppinger a Robert Zbíral.
před 2 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
před 5 hhodinami

Soudy rehabilitují disidenty, Olga Havlová mezi nimi zatím není

Žalobci teď nenavrhnou rehabilitaci Olgy Havlové. Ani po společném pátrání s policií nemají dokumenty, které by konkrétně popisovaly její zadržení v roce 1980. Státní zastupitelství se zabývalo návrhem na její rehabilitaci, který podal hudebník Jaroslav Hutka. Podnět podal advokát Lubomír Müller, který dohledal dokumenty k zadržení Havlové v prosinci 1980. Advokát z dokumentu vyvozuje, že bývalá první dáma byla zadržena jen kvůli návštěvě Jana Patočky mladšího na oddělení Veřejné bezpečnosti, kde byl držen. Žalobci zatím její rehabilitaci nenavrhli, ale to by se mohlo změnit v budoucnu, pokud se najdou nové materiály.
před 5 hhodinami

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
před 7 hhodinami

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci má jet Pavel, Macinka i Zůna

Mnichovské bezpečnostní konference se za Česko zúčastní prezident Petr Pavel. Pojede i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který po pondělím zasedání vlády sdělil, že na okraj fóra má dohodnutá bilaterální jednání. V Mnichově má naplánován program na pátek a sobotu. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí v Mnichově řekl, že se zúčastní i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet na pondělím zasedání schvaloval technické zabezpečení cesty.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vláda rozhodla o zrušení Národní ekonomické rady vlády

Vláda se na pondělním zasedání shodla, že zruší Národní ekonomickou radu vlády (NERV), která předchozímu kabinetu radila se strukturálními ekonomickými opatřeními. Podpořila rozšíření trestného činu obchodování s lidmi a odmítla pro nadbytečnost návrh novely opozičních poslanců o předcházení ekologické újmě. Také třeba jmenovala nové členy Rady vlády pro využití výnosu z dražeb emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ústecký kraj schválil vymezení ploch pro těžbu lithia v Krušných horách

Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí napodruhé schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani řekl, že těžba a zpracování nerostné suroviny, která se využívá při výrobě baterií, patří s výší investice 42 miliard korun mezi největší transformační projekty v Ústeckém kraji. Rozhodnutí zastupitelů je klíčové pro další rozhodování investora o realizaci, zdůraznil Cyrani.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...