Senátní výbor pro lidská práva v úterý doporučil schválit jako ústavní soudce někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxu, bývalou šéfku Soudcovské unie Danielu Zemanovou i profesora ústavního práva Jana Wintra. U Baxy a Zemanové tak přijal opačné doporučení než minulý týden ústavněprávní výbor horní parlamentní komory.
Senátní lidskoprávní výbor doporučil na ústavní soudce Wintra, Baxu i Zemanovou
Zemanová i Wintr získali v tajných volbách jednomyslnou podporu všech sedmi přítomných členů výboru, Baxa dostal o hlas méně. Baxa, Zemanová a Wintr patří mezi první adepty na ústavní soudce, které nominoval prezident Petr Pavel. Senát o nich bude rozhodovat ve středu.
Předseda výboru pro lidská práva Jiří Růžička (za TOP 09) nominaci ocenil. Naplňuje podle něj představu o názorové pestrosti členů Ústavního soudu. Členové výboru pro lidská práva na rozdíl od kolegů z ústavně-právního výboru neměli na Baxu a Zemanovou žádné otázky.
Na Wintra směřoval jen jeden dotaz senátora STAN Pavla Kárníka ohledně změny působiště z Prahy do Brna, kde Ústavní soud sídlí. Wintr uvedl, že Brno má rád a že nechce skončit jako „profesor, který bude opakovat stále totéž“. Slíbil zdrženlivé rozhodování s vyvažováním ústavou stanovených práv a svobod.
O Baxovi se spekuluje jako o adeptovi na předsedu ÚS
Baxa je soudce po čtyři desetiletí, roli ústavního soudce by chápal jako završení celoživotní služby spravedlnosti, nikoli posun v kariéře. Baxovu nominaci v pondělí podpořila Soudcovská rada Nejvyššího správního soudu. O Baxovi se spekuluje jako o možném adeptovi na předsedu Ústavního soudu po Pavlu Rychetském, jehož mandát vyprší 6. srpna. Prezident Pavel to nepotvrdil, ale ani nedementoval.
Třiašedesátiletý Baxa byl předsedou NSS jmenován hned po jeho ustavení v roce 2003, a to až do září 2018. U Nejvyššího správního soudu nadále působí. Podílel se na založení Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.
V roce 1998 se stal prvním náměstkem ministra spravedlnosti a byl jím až do roku 2002 – pracoval postupně pro Otakara Motejla, Jaroslava Bureše a Pavla Rychetského před jeho odchodem mezi ústavní soudce. Účastnil se příprav a prosazení velké novely trestního řádu i tvorby nového rámce správního soudnictví. Ve veřejných vystoupeních se Baxa zaměřuje na kritickou analýzu fungování soudnictví a jeho možné reformy.
Čtyřiačtyřicetiletý Wintr vystudoval souběžně s pražskou právnickou fakultou také historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Z práva i z politologie má doktorský titul. V roce 2019 se stal tajemníkem Stálé komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu ČR. Je také členem Legislativní rady vlády či Výboru pro práva LGBTI+ lidí Rady vlády pro lidská práva. Wintr působí rovněž v rozkladové komisi Českého statistického úřadu či v Etické komisi Českého rozhlasu. V letech 2012 až 2017 byl i členem Rady ČTK, které v letech 2014 až 2015 předsedal. Je autorem několika knih, ve kterých se věnuje české parlamentní kultuře nebo principům českého ústavního práva.
Jan Wintr
Jednapadesátiletá Zemanová je soudkyní od roku 2001, aktuálně působí jako místopředsedkyně ústeckého krajského soudu pro pobočku v Liberci. Předtím pracovala u Nejvyššího správního soudu a poté u pražského městského soudu.
V čele Soudcovské unie stála v letech 2014 až 2020. Zaměřovala se zejména na oblast přípravy a výběru soudců, na podmínky působení a výběru funkcionářů a na problematiku státní správy soudů. Od Jednoty českých právníků získala medaili za přínos justici. Profesně se zaměřuje mimo jiné na péči o nezletilé a ochranu nezletilých dětí v soudním řízení. Dlouhodobě se věnuje otázkám soudcovské etiky.
Ústavní soud letos čeká rozsáhlá obměna, funkční období totiž skončí celkem sedmi ústavním soudcům včetně jejich předsedy Pavla Rychetského. Při výběru dalších nominantů chce prezident Pavel vycházet z návrhů více než dvacítky oslovených právnických institucí. Navržená jména bude opět posuzovat sedmičlenný konzultační panel v čele s ústavním právníkem Janem Kyselou.
