Jakub Landovský

Severoatlantická aliance ve čtvrtek slavila 75 let od svého založení. Podle velvyslance České republiky při NATO Jakuba Landovského během několika let prošla podstatnou změnou v oblasti vojenských schopností a připravenosti na válku a zároveň našla politickou jednotu. „Nejsou tu mezery, ve kterých by mohlo Rusko či jiní najít prostor na páchání nepravostí,“ řekl v pořadu Události, komentáře. NATO je dle bývalého velvyslance Česka při NATO Karla Kovandy v dobrém stavu i kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Nebýt jí, Aliance se dle něj nevzchopí a neuvědomí si původní účel své existence. Landovský v pořadu také oznámil, že po odchodu z postu velvyslance povede středoevropskou pobočku mezinárodní neziskové organizace Aspen Institute.

Do popředí se stále naléhavěji dostává problém pomalého zbrojení Evropy, jak z hlediska pomoci Ruskem napadené Ukrajině, tak zajištění vlastní bezpečnosti. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřího Hynka platí vůči zbrojařům z hlediska bank jisté „stigma“. Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář souhlasí, že je třeba pro tyto potřeby odblokovat fungování běžného bankovního sektoru. „I kdybychom odhlédli od Ukrajiny, ta léta bezpečí jsou za námi,“ shrnul dále v pořadu Události, komentáře velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.

Ukrajincům více než dva roky po otevřené ruské invazi do jejich země nedochází odvaha, ale dochází jim munice, řekl ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v projevu v rámci výroční zprávy Aliance za rok 2023. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje ještě více podpory a potřebuje ji ihned. Letošní výroční zpráva ale byla patrně pro Stoltenberga poslední. Prodlužovaný mandát mu končí letos v říjnu a NATO již hledá jeho nástupce.

Podpora českého obranného průmyslu ze strany státu by měla být větší, uvedl v pořadu 90' ČT24 analytik z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií univerzity obrany Zdeněk Petráš. Podobně se vyjádřil i prezident a výkonný ředitel Jiří Hynek z Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR, který ale zopakoval, že s navyšováním výroby je na tom Česko v rámci EU lépe než ostatní země.

NATO nemůže být vojenskou aliancí závislou na rozmarech amerického prezidenta, řekl v pondělí šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Reagoval na nedávná vyjádření pravděpodobného republikánského uchazeče o Bílý dům Donalda Trumpa, že Spojené státy by pod jeho vedením nepřišly v případě napadení Ruskem na pomoc zemím Aliance, pokud by nedávaly dost peněz na vlastní obranu. Estonská premiérka Kaja Kallasová to označila za varování pro členské země.

Země NATO pracují s možností, že v řádu několika let by Rusko mohlo zaútočit na alianční zemi. Hovořil o tom německý ministr, přičemž sousední země se na takový scénář připravuje. Aliance jako odstrašující prostředek uspořádá největší cvičení od konce studené války, podle expertů ale musí také nastartovat svůj obranný průmysl. Nechybí nám zdroje, ale vůle, Rusku chybí zdroje, ale nechybí mu vůle, shrnul situaci analytik Otakar Foltýn.

Česko nemá jistotu, že v příštím roce splní svůj závazek vůči NATO. Možný problém s prokazatelně obrannými výdaji ve výši dvou procent HDP připustila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Z rekordních 160 miliard, které chce vláda na obranu poslat, mají totiž více než osm a půl miliardy dostat jiné instituce – například Správa státních hmotných rezerv, resort dopravy nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Česko musí Alianci prokázat, že tyto výdaje jednoznačně souvisejí s obranou státu.

Podpora Ukrajiny je důležitá pro celou Severoatlantickou alianci, sdělil před zahájením dvoudenního zasedání ministrů obrany NATO šéf Aliance Jens Stoltenberg. Podobně hovořil i americký ministr obrany Lloyd Austin. Belgie hodlá od roku 2025 dodávat Kyjevu stíhačky F-16 a starat se o jejich údržbu. Do Bruselu přicestoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v centrále NATO jedná poprvé od začátku loňské ruské invaze na Ukrajinu.

Ruský prezident Vladimir Putin jednal v pondělí v černomořském letovisku Soči s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních bodů schůzky bylo obnovení dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo situace na Ukrajině, kterou Rusko před rokem a půl plnohodnotně napadlo. Jednání skončilo po třech hodinách. Putin poté zopakoval, že Moskva je ochotna se vrátit k obilné dohodě, ale až poté, co budou splněny ruské požadavky.

Dezinformace jsou podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové (ANO) nebezpečné a je nutné je regulovat i na evropské úrovni. Také stálý představitel České republiky při NATO Jakub Landovský řekl, že je nutné s dezinformacemi pracovat a určitá pravidla, která na ně upozorní, jsou podle něj potřeba. O dopadech války v informačním prostoru debatovali Jourová a Landovský v Událostech, komentářích.

Česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci (DCA), kterou podepsala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se svým americkým protějškem Lloydem Austinem, budou brzy schvalovat čeští poslanci a senátoři. V obou komorách by měla díky většině vládních stran bez výraznějších problémů projít. Opoziční hnutí ANO ještě není rozhodnuté, zda smlouvu podpoří. Hnutí SPD je proti.

Finsko se v úterý stalo 31. členem NATO a završilo tak historický posun ve své  bezpečnostní politice vyvolaný ruskou invazí na Ukrajinu. Po mnoha letech neutrality vstoupilo do vojenské Aliance. Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto zakončil přístupový proces předáním oficiálního dokumentu americkému ministru zahraničí Antonymu Blinkenovi v bruselském sídle NATO. Před sídlem Aliance byla vyvěšena finská vlajka. Za historickou chvíli pro bezpečnost Evropy označil finský vstup do NATO český premiér Petr Fiala. Americký prezident Joe Biden uvítal členství Finska a uvedl, že se těší na přijetí Švédska.

Ve Varšavě jednal americký prezident Joe Biden s představiteli států takzvané bukurešťské devítky (B9), která sdružuje země východního křídla NATO. Schůzka se konala v předvečer prvního výročí obnovené invaze na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo 24. února 2022. Za Česko se zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS), který jednal také bilaterálně se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Po jednání překvapivě představil detailní seznam zbraní, které Česko od začátku invaze Ukrajině poskytlo. Vládní vojenská pomoc činí celkově deset miliard korun a zbraně za dalších třicet miliard korun poslal napadené zemi obranný průmysl.

Závazky ohledně kolektivní obrany Severoatlantické aliance nejsou po výrocích kandidáta na prezidenta Andreje Babiše (ANO) v očích spojeneckých států ohrožené, myslí si stálý zástupce České republiky při NATO Jakub Landovský (ČSSD). Je podle něj důležité, že své vyjádření korigoval a v Bruselu se stále mohou diplomaté přesvědčit o dosavadní síle spojenectví ze strany Česka. Připouští nicméně, že podobné věty mohou zanechat možný argument proti dosud „bezchybnému výkonu“ českého zájmu na vytváření shody v Alianci. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Robert Králíček (ANO) v pořadu Události, komentáře dodal, že výrok Andreje Babiše vycházel z pokusu uklidnit voliče v reakci na hypotetickou otázku moderátora Martina Řezníčka.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má zcela jiný styl než šéf Kremlu Vladimir Putin, který jen vnukává strach. Ve čtvrtečních Událostech, komentářích to řekl bývalý velitel amerických vojsk v Evropě Ben Hodges. Systém Patriot, který slíbily dodat válkou sužované zemi Spojené státy, podle něj zlepší bojeschopnost Ukrajiny, je ale potřeba mít realistická očekávání.

Pokud přijmeme nehumánnost Ruska jako něco normálního, umožníme tím vítězství takzvaného „ruského světa“, který znamená brutalitu, agresi, válku, chudobu a smrt, prohlásil polský prezident Andrzej Duda. V polské Lodži se ve čtvrtek sešli ministři zahraničí členských zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). „Rusko svou barbarskou a imperialistickou invazí na Ukrajinu porušilo prakticky všechny zásady OBSE,“ řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jeho země podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance. Informují o tom tiskové agentury. Zelenskyj se tak vyjádřil krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř okupovaných ukrajinských regionů k Ruské federaci. Ukrajinský prezident rovněž prohlásil, že Kyjev nebude jednat s Ruskem, dokud bude jeho prezidentem Putin. Budeme jednat s novou hlavou státu, uvedl Zelenskyj.

Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina o částečné mobilizaci urychluje podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové další unijní kroky k podpoře Ukrajiny. Finanční a vojenskou pomoc, která podle ní ze strany řady unijních států v poslední době slábla, znovu sjednocuje i šok z odhalování masových hrobů v osvobozených oblastech. S ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) se v pořadu Události, komentáře v této souvislosti shodli na tom, že by se proto EU by měla podílet na ustanovení nezávislého tribunálu k vyšetření válečných zločinů.

Podle stálého představitele Česka při NATO Jakuba Landovského není pravděpodobné, že by s ukrajinskou ofenzivou na jihu země nastával na zásadní zlom ve válce. Řekl to v pořadu Interview ČT24. Obává se vývoje v zimě, jelikož zmrzlá půda umožní zintenzivnit manévry.

V roce 2025 plánuje stát poslat na obranné výdaje 155 miliard korun. Je to o 66 miliard víc než letos. Tato čísla se podle zjištění České televize objevují v aktuálním rozpočtovém výhledu na další roky, který začátkem měsíce schválila vláda. Stát by tak po dvou dekádách znovu splnil závazek vůči NATO, vydávat na obranu dvě procenta HDP.

Případný vstup Finska do Severoatlantické aliance podporují také čeští politici. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v reakci vyzdvihla hlavně současnou modernizaci finské armády. S tím souhlasí i opozice. Zákonodárci se shodli na tom, že pro NATO můžou být také důležité zkušenosti, které má Finsko s Ruskou federací.

Severoatlantickou alianci (NATO) podle britského listu The Times čeká rozšíření. Pod vlivem nynější ruské agrese na Ukrajině se k NATO chtějí už v létě údajně připojit Švédsko a Finsko. Na to už reagoval Kreml, podle jeho mluvčího Dmitrije Peskova rozšiřování Aliance nepřispěje k bezpečnosti v Evropě. Velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský (ČSSD) považuje vstup Švédska a Finska do Aliance za realistický.

Ukrajinu čeká ještě jeden, možná rozhodující ruský pokus o ofenzivu proti městům na severu země, očekává bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Podle něj budou nadcházející boje velmi tvrdé, podobné druhé světové válce. Podle českého velvyslance při NATO Jakuba Landovského je Aliance připravena na možnost, že by se válka přenesla i na území členských států, i na variantu ruského omylu. Šedivý, Landovský a také Michael Žantovský byli hosty Událostí, komentářů.

Stálý zástupce Česka při NATO Jakub Landovský v pátečních Událostech, komentářích mimo jiné řekl, že v souvislosti s pokračující ruskou invazí na Ukrajinu přestávají platit pravidla, a je třeba se připravit na nejhorší scénáře. Zároveň však znovu jasně odmítl přímé zapojení Severoatlantické aliance do bojů a varoval před „naskakováním na ruskou rétoriku“.