Commonwealth

Rakovina britského krále Karla III. zasáhne do jeho veřejných vystoupení a povinností, panovník ale bude pokračovat v administrativní práci nebo soukromých schůzkách. Část povinností by měl převzít následník trůnu princ William, zahraniční cesty krále se pravděpodobně odloží, případně zcela zruší.

Svačina během mše, zákaz vstupu pro manželku, ceremonie za halíř nebo ikonické živé vysílání. Korunovační obřad pro panovníky Anglie, Skotska, Velké Británie a Spojeného království je starý více než tisíc let. Dříve šlo o nezbytnou etapu na cestě stát se králem či královnou. Nyní panovník podle zákona nastupuje ihned po smrti svého předchůdce. Obřad ale zůstává důležitou událostí. Král Karel III. bude čtyřicátým vládnoucím panovníkem korunovaným ve Westminsterském opatství. To je místem pro tento rituál od roku 1066.

Královnu Alžbětu II. na poslední projížďce Londýnem doprovodilo v pondělí přes 140 kadetů britského námořnictva. Ti táhli dva a půl tuny těžkou lafetu s rakví. Nejprve do Westminsterského opatství a pak i z něj. Celkem se do procesí zapojily dva tisíce vojáků, stejný počet dohlížel na bezpečnost. Celé procesí mělo jasně dané jak pořadí zúčastněných, tak rychlost. Pohřbu se zúčastnily stovky světových lídrů, s královnou se ale naposledy loučili i obyvatelé Velké Británie.

Ve Westminsterském opatství se uskutečnila bohoslužba za Alžbětu II. Byla vrcholnou událostí pondělního státního pohřbu britské panovnice, na který přijelo na pět set státníků a dalších významných osobností z celého světa. Osm nosičů po skončení bohoslužby za zvuku varhan přeneslo rakev na lafetu, kterou 142 příslušníků královského námořnictva odtáhlo centrem Londýna k Wellingtonovu oblouku. Odtud byla rakev pohřebním vozem převezena na hrad Windsor. Během smutečního obřadu byla spuštěna do krypty v kapli svatého Jiří. Večer se s ní na soukromém obřadu ještě naposledy rozloučí nejbližší.

Politolog a historik Jan Květina vnímá zesnulou královnu Alžbětu II. jako panovnici mezi dvěma krizemi. Dle jeho slov se podepsala pod úspěšný, nenásilný rozpad britského impéria a vládla až po současnou krizi, kterou odstartoval odchod Spojeného království z EU. V sedmdesátiletém mezidobí ji lze podle něj označit také za prvek kontinuity, jenž vždy dokázal najít správnou reakci v reprezentativní rovině.

Americký prezident Joe Biden přiletěl v sobotu pozdě večer do Londýna na pondělní pohřeb královny Alžběty II. Podle britského listu The Guardian neformální jednání šéfa Bílého domu s novou britskou premiérkou Liz Trussovou, původně plánované na neděli, bylo přesunuto na středu na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Pondělní pohřeb budou podle médií provázet obří bezpečnostní manévry, očekává se pět stovek hlav států a do Londýna zamíří asi milion lidí. Má jít patrně o nejsledovanější akci v britských dějinách.

S úmrtím královny Alžběty II. se panovníkem automaticky stal její syn, dříve princ Charles, dnes už král Karel III. Jeho dosavadní místo přebere králův prvorozený syn William. Ve svém prvním projevu Karell III. oznámil, že Williamovi udělí titul prince z Walesu. Automaticky jej následník trůnu nezískává. Linie nástupnictví se posunula kupředu poprvé po více než sedmdesáti letech a za tu dobu doznal změn i systém následnictví.

Let, jímž chtěla Británie deportovat do Rwandy první migranty, kteří přišli do Spojeného království nelegálně, byl zrušen. Stalo se tak poté, co se běženců zastal Evropský soud pro lidská práva. „Poslední letenky byly zrušeny. Do Rwandy nikdo neodcestuje,“ napsala na Twitteru charitativní organizace Care4Calais, která za práva migrantů bojuje.

Princ Charles v soukromí označil za „otřesné“ plány britské vlády na deportaci žadatelů o azyl do Rwandy. Podle agentury Reuters to uvedla některá britská média. Připojil se tak k řadě dalších kritiků, podle nichž je plán předražený, neefektivní nebo nezákonný. Kabinet premiéra Borise Johnsona chce deportacemi bojovat proti převaděčství. První let s migranty by měl být na východ Afriky vypraven příští týden.

Britové pokračují v oslavách sedmdesáti let Alžběty II. na trůnu. Pětaosmdesát procent z nich se narodilo za její éry. Podle průzkumů více než čtyři pětiny Britů nejstarší panovnici v ostrovních dějinách chválí za její práci. Ovšem počet Britů, kteří chtějí zachovat konstituční monarchii, za posledních deset let klesl. Většina populace zřízení ale nadále podporuje. Tvář královny zná celý svět. I proto, že velkou část nejen bývalých britských držav navštívila.

Slavnostním vojenským průvodem začaly ve čtvrtek v centru Londýna oslavy 70. výročí vlády britské královny Alžběty II. Akce se v londýnské vládní čtvrti Whitehall před očima tisíců diváků účastnilo asi čtrnáct set vojáků, čtyři sta hudebníků a 240 koní. Až do neděle vyhlásila britská vláda státní svátek, konat se budou tisíce nejrůznějších akcí.

Ve Velké Británii začínají oslavy sedmdesáti let panování Alžběty II. Ve svých šestadevadesáti letech je Alžběta první britskou panovnicí, která se dočkala platinového jubilea. Oficiální výročí jejího nástupu na trůn bylo sice už v únoru, oslavy se hlavně kvůli vyhlídce lepšího počasí konají až o prvním červnovém víkendu, který je mimořádně prodloužen o dva dny pracovního volna.

Zemřel politolog a vysokoškolský učitel Bořivoj Hnízdo, bylo mu 70 let. Na webu o tom informovala Fakulta sociálních věd (FSV) Univerzity Karlovy, kde léta přednášel a v letech 2003 až 2010 působil jako ředitel Institutu politologických studií (IPS). Poslední rozloučení se uskuteční ve středu 4. května v Písecké bráně.

Přesně sedmdesát let stojí Alžběta II. v čele Spojeného království. Dosud žádný britský panovník neoslavil na trůnu platinové jubileum a dost možná se to už žádnému dalšímu nepodaří. Navíc pokud ve funkci vydrží až do léta 2024, zastíní Alžběta II. i samotného Krále Slunce Ludvíka XIV. Tento francouzský panovník totiž jako jediný evropský monarcha vládl déle, celých 72 let a 110 dní. Většina Britů přitom chce, aby Alžběta na trůnu zůstala až do své smrti. Ona sama je pevně rozhodnuta to splnit.

Karibský ostrov Barbados se stal republikou. Britskou královnu Alžbětu II. coby hlavu státu nahradila Sandra Masonová jako vůbec první prezidentka země, kterou si Barbadosané zvolili minulý měsíc. Funkce se slavnostně ujala složením přísahy v den 55. výročí od chvíle, kdy někdejší britská kolonie získala na Spojeném království nezávislost.

Na čtvrtek 11. listopadu připadá Den válečných veteránů, který se slaví už od roku 1918, kdy skončila první světová válka. Lidé si tento den připomínají v řadě zemí po celém světě včetně České republiky. Například na náměstí Míru v Praze je po celý den připraven program, mimo jiné je tam vystavena historická i současná vojenská technika české armády. Pietní akce proběhla i na pražském Vítkově. Premiér Andrej Babiš (ANO) tam připomněl legionáře, bojovníky z války i novodobých misí. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) ocenil zapojení armády do boje s koronavirem.

Británie držela minutu ticha k uctění památky prince Philipa, který zemřel minulý pátek ve svých 99 letech. Pohřebního obřadu se vzhledem k pandemii zúčastnilo jen 30 hostů, převážně členů rodiny. Obřad byl zakončen britskou státní hymnou, ještě předtím byla princova rakev spuštěna do královské krypty.

Vévoda z Edinburghu strávil po boku britské královny Alžběty II. dlouhých 73 let. Jejich manželství bylo jedním z mála stabilních prvků života britské královské rodiny a nedostižným vzorem pro jejich potomky. I když musel princ Philip svou panovnici vždy následovat s uctivým odstupem, byl to právě on, kdo uvnitř paláce prosazoval změny, které měly monarchii zmodernizovat a pomoct jí tak přežít až do 21. století.

Velká Británie podle nové obranné koncepce plánuje navýšit počet jaderných hlavic o víc než čtyřicet procent. Britský premiér Boris Johnson slíbil dokonce největší investice do obranného arzenálu od konce studené války, země chce také posílit přítomnost v indopacifickém regionu. Podle britského velvyslance v Česku Nicka Archera totiž Spojené království začalo zaostávat nejen za zeměmi, které představují hrozbu, ale i za spojenci, včetně Francie.

Výstavba Vysoké asuánské přehrady na řece Nil byla jedním z nejsledovanějších vodních děl ve 20. století. Jejím cílem bylo zabránit povodním a zajistit Egyptu vodu a energii. Budování vodního kolosu se nicméně nevyhnula ani politika. Přehradu totiž Egypťanům místo OSN pomáhal stavět tehdejší Sovětský svaz. Muselo být navíc přemístěno značné množství cenných starověkých památek, například obří sochy v Abú Simbelu. Přehrada byla slavnostně otevřena před 50 lety, 15. ledna 1971.

Karibský Barbados, který je členem britského Společenství (Commonwealth), přestane za hlavu státu považovat britskou panovnici a vyhlásí republiku. Oznámila to tamní vláda. Bývalá britská kolonie získala nezávislost v roce 1966, avšak formou člena Společenství si zachovala formální spojení s britskou monarchií. Republikou se hodlá stát do listopadu příštího roku.

Nejužší část britské královské rodiny se v pondělí sejde v sídle královny Alžběty II. v anglickém Sandringhamu, aby tam projednala záměr prince Harryho a jeho manželky Meghan vzdát se reprezentačních rolí a stát se finančně nezávislými. Krizové schůzky, jak o ní britská média informují, se zúčastní vedle královny a prince Harryho také jeho bratr princ William a otec, korunní princ Charles. Meghan se bude jednání účastnit jen po telefonu, protože okamžitě po oznámení, které vyvolalo v Británii nevídaný poprask, odjela do Kanady.

V Londýně zasedají hlavy států a vlád 53 zemí, které tvoří Commonwealth, tedy Společenství. V některých z bývalých kolonií je stále panovnicí Alžběta II. Ta chce nyní vládu nad Společenstvím předat svému synovi, princi Charlesovi. Se změnou by ale musely souhlasit všechny členské země a Charles se ani zdaleka netěší takové oblibě jako královna nebo jeho synové.