Alžběta II. procestovala svět. Na některých ceremoniích v rámci oslav ale chyběla

9 minut
Události: Oslavy 70 let Alžběty II. na trůnu pokračují
Zdroj: ČT24

Britové pokračují v oslavách sedmdesáti let Alžběty II. na trůnu. Pětaosmdesát procent z nich se narodilo za její éry. Podle průzkumů více než čtyři pětiny Britů nejstarší panovnici v ostrovních dějinách chválí za její práci. Ovšem počet Britů, kteří chtějí zachovat konstituční monarchii, za posledních deset let klesl. Většina populace zřízení ale nadále podporuje. Tvář královny zná celý svět. I proto, že velkou část nejen bývalých britských držav navštívila.

Na první zahraniční cestě Alžběta II. ještě jako princezna doprovázela své královské rodiče do Afriky. „Já a moje rodina jsme vždy cítili, že jedním z našich nejdůležitějších úkolů je vyjadřovat při našich návštěvách v zámoří dobrou vůli naší země vůči přátelům v blízké i vzdálené cizině,“ prohlásila.

Ještě její otec Jiří VI. byl králem britského impéria, které se po druhé světové válce začalo rozpadat. I když postupně ubývá zemí, kde je Alžběta II. formálně hlavou státu, stále jde o území rozléhající se od Austrálie přes Evropu, Karibik až po severní Ameriku.

Jako hlava společenství Commonwealth, které má 54 členských zemí, procestovala přes 1,5 milionu kilometrů. „Stalo se mi, že jsem si nemohl vzpomenout na historické datum nebo jméno nějakého afrického hlavního města. Ona si vzpomněla jako první,“ přiblížil britský premiér Boris Johnson.

Setkání s Havlem

Austrálie na počest platinového jubilea přejmenovala po Alžbětě II. ostrov. Nyní už panovnice necestuje. Nadále je ale se zámořím ve styku pomocí videohovorů.

Ikonické bývaly návštěvy na královské jachtě Britannia. Jen čtyři měsíce po sametové revoluci přijala československého prezidenta Václava Havla. Jako první britský monarcha zavítala do Prahy a Brna. Do dějin se zapsala hlavně návštěvou Kremlu za éry prezidenta Borise Jelcina.

Mířila vždy tam, kde to britská diplomacie uznala za užitečné. „Královnina role je symbolická. Prostě dělá to, co jí vláda řekne,“ vysvětlil pedagog z Birminghamské univerzity Kehinde Andrews.

Po ruské invazi na Ukrajinu královská rodina útok odsoudila. Podle ostrovních médií ubytovala ukrajinské uprchlíky, stejně jako poskytla blíže neurčenou částku na humanitární pomoc.

Alžběta II. za svého panování absolvovala na 21 tisíc oficiálních akcí, navštívila přes stovku zemí. Po návratu do Británie jí podle pamětníků v soukromí nechyběl humor založený na setkání s mnoha premiéry a prezidenty. „Zjevně je dobrá v parodování a mohla v tom udělat i docela obstojnou kariéru, abych byl naprosto upřímný,“ řekl bývalý královský korespondent z The Sun Charles Rae.

Do britských dějin se zapsala jako nejdéle vládnoucí královna. I proto se na monolity ve Stonehenge při oslavách promítaly její fotografie.

Vývoj obliby konstituční monarchie

I přes popularitu Alžběty II. ale za posledních deset let poklesl podle průzkumů počet Britů, kteří chtějí zachovat konstituční monarchii – ze sedmdesáti tří procent na dvaašedesát. Stoupenců republiky je dvadvacet procent.

Konstituční monarchii chce nadále jen čtyřicet procent Britů ve věku od 18 až 24 let. V době oslav stoupenci republiky zaplatili billboardy, na kterých žádají, ať je z Alžběty II. Alžběta poslední. Několik demonstrantů z hnutí Extinction Rebellion se zase pokusilo narušit vojenskou přehlídku před palácem.

Panovnice při oslavách platinového jubilea chyběla na dostizích v Epsomu, vojenské přehlídce i v katedrále svatého Pavla. Její absence nenechává nikoho na pochybách, že monarchie i britská veřejnost se musí chystat na změny.

Abdikaci přesto ostrované podle expertů čekat nemají. „V této zemi to není tradicí. Prožívá to tak, že smysl pro povinnost znamená, že bude naplňovat úkoly monarchy, dokud toho bude schopna,“ vysvětlila historička královských studií z Winchesterské univerzity Elena Woodacreová.

Nástupce

Mnozí se už nyní ptají, jaký bude jako panovník princ Charles a jakou změnu to bude představovat pro britský národ a jeho společnou dlouhou cestu s královskou rodinou. Johna Tusu, který se narodil jako Jan Tůša ve Zlíně, uvedl do rytířského stavu. Tento bývalý ředitel rádia BBC World Service čeká krále s pověstí pesimisty, konzervativním kulturním vkusem, zato tvrdě pracujícího a oddaného koruně.

Královnino platinové jubileum připomínají i nové pamětní mince. Vůbec poprvé se samostatného portrétu dočkal princ William – na oslavu jeho blížících se čtyřicátých narozenin. „Po princi z Walesu bude budoucnost spočívat na princi Williamovi. Všichni víme, že veřejné mínění může být i nelaskavé,“ uvedl historik a autor knihy Královna Matthew Dennison. Jedno mají Charles i William společné, minimálně v délce panování Alžbětu II. nepřekonají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...