Střídání stráží. Královna chce v čele Commonwealthu neoblíbeného Charlese, některé země se bouří

Nahrávám video
Alžběta II. si přeje, aby ji v čele Commonwealthu nahradil princ Charles
Zdroj: ČT24

V Londýně zasedají hlavy států a vlád 53 zemí, které tvoří Commonwealth, tedy Společenství. V některých z bývalých kolonií je stále panovnicí Alžběta II. Ta chce nyní vládu nad Společenstvím předat svému synovi, princi Charlesovi. Se změnou by ale musely souhlasit všechny členské země a Charles se ani zdaleka netěší takové oblibě jako královna nebo jeho synové.

Královna Alžběta II. na summitu zemí Commonwealthu
Zdroj: Dominic Lipinski/Pool/Reuters

Londýn hostí summit poprvé za posledních dvacet let. Britové se snaží lídry od Kanady přes Jižní Afriku a Indii až po Austrálii co nejvíc oslnit. Centrum Londýna lemuje 53 vlajek.

„Byly zde problémy, úspěchy, kontroverze, ale já celým svým srdcem věřím v dobro, které Společenství může vykonat,“ prohlásila britská premiérka Theresa Mayová.

Královna nově jmenovala svého vnuka prince Harryho velvyslancem Commonwealthu pro mladé. Lidé mladší 30 let tvoří 60 procent populace Společenství, které má 2,5 miliardy obyvatel. „Mladí lidé jsou odpovědí na výzvy dneška,“ míní princ Harry.

Příchod jeho bratra, prince Williama, vzbudil na summitu ovace. O takové popularitě si ale může budoucí král Charles nechat jen zdát. Členské státy by ho do svého čela musely zvolit jednomyslně. A některým zemím se změna nelíbí – stejně jako předsedovi nejsilnější britské opoziční strany, šéfovi labouristů Jeremymu Corbynovi.

„Byl by nesmírně zklamaný, stejně jako asi i královna, kdyby se nestal hlavou Společenství. Princ Charles ale není kvůli oné záležitosti s princeznou Dianou v některých zemích tak oblíbený, jako je teď královna,“ upozornil britský expert na královskou etiketu William Hanson.

Je mým upřímným přáním, aby Společenství i nadále nabízelo budoucím generacím stabilitu a kontinuitu a rozhodlo, že jednoho dne bude princ z Walesu pokračovat v důležité práci, kterou začal můj otec v roce 1949.
Alžběta II.
Královna

Sám princ Charles řekl účastníkům, že moderní společenství hraje „zásadní roli“. „Modlím se, aby toto setkání nejen oživilo vazby mezi našimi zeměmi, ale také poskytlo Společenství obnovený význam pro všechny jeho občany, “ dodal budoucí britský panovník.

Forejt: Postavení hlavy Commonwealthu není dědičné

Bývalý šéf protokolu české prezidentské kanceláře a expert na britskou královskou rodinu Jindřich Forejt připomněl v Horizontu ČT královnin dávný závazek sloužit Commonwealthu. Zdůraznil ale, že postavení hlavy Commonwealthu není dědičné.

Nyní podle něj probíhá mezi zeměmi diskuse, zda by Společenství neměl vést někdo z menších států. „To zaskočilo Brity a myslím, že královna ví, že ona svou autoritou může ovlivnit to, aby její syn, z jejího pohledu přirozeně, byl jejím nástupcem,“ podotkl Forejt.

Británie sází na Commonwealth i kvůli obchodu, který potřebuje posílit po blížícím se odchodu z Evropské unie. Kritici ale upozorňují, že ani jeden ze států Společenství není v žebříčku patnácti největších britských obchodních partnerů. Tomu vévodí USA, Německo a Francie.

  • Celým označením Commonwealth of Nations (česky Společenství národů) je volné sdružení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a jeho bývalých dominií a kolonií. Do roku 1931 nesl Commonwealth označení Britské impérium, v letech 1931–1947 pak Britské společenství národů.
  • Po druhé světové válce začal celosvětový proces dekolonizace a s tím související rozpad Commonwealthu. Do 60. let 20. století získala samostatnost většina bývalých britských kolonií, tyto samostatné země ale povětšinou zůstaly členy Společenství i nadále.
  • Dnes je členem Commonwealthu 53 samostatných zemí a dále závislá území a teritoria pod správou Spojeného království, Austrálie a Nového Zélandu. V celém Commonwealthu žije přibližně 2,2 miliardy obyvatel. Hlavním úřadem Společenství je Sekretariát Commonwealthu (Commonwealth Secretariat) se sídlem v Londýně. Jeho formální hlavou je nyní britský panovník.
  • Zdroj: Wikipedie

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 15 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...