Nájemné

Zhruba dva miliony lidí v Česku bydlí v pronajatých bytech nebo domech. A podle realitních makléřů jich bude přibývat. Nových nemovitostí se totiž staví málo. Až 45 procent českých domácností přitom za nájem dává víc než čtyřicet procent svých příjmů, což je zhruba dvakrát více, než je celoevropský průměr. Měsíční nájemné se v tuzemsku na přelomu roku vyšplhalo skoro ke třem stům korunám za metr čtvereční.

Spor o převod olomouckých družstevních bytů do vlastnictví nájemníků není ani po posledním převodu u konce. Lidé stále čekají na vrácení nájemného, které zaplatili navíc během průtahů. Některým teď dokonce hrozí, že budou městu platit náklady na soudní řízení.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání družstva Svatopluk, podle vykonatelného rozsudku tak musí zaplatit konkurznímu správci H-Systemu Josefu Monsportovi zhruba 18,26 milionu korun s úroky. Jde o nájemné za domy v Horoměřicích u Prahy za léta 2016 až 2018. O rozhodnutí informovala mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.

Město Vsetín se v kauze vystěhování Romů v roce 2006 obrátilo na Ústavní soud (ÚS). Nejvyšší soud (NS) nedávno navýšil odškodnění několika romským rodinám, které se ze Vsetína musely vystěhovat. Čtyřem rodinám s 46 členy NS přiřkl odškodné od města v souhrnné výši 1,825 milionu korun, vedení radnice to považuje za nespravedlivé. Starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL) v úterý řekl, že město „tvrdě platí za akt milosrdenství“, protože nevyhodilo neplatiče nájemného na ulici, ale pomohlo jim zajistit nové bydlení. Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v době, kdy Čunek město vedl. Advokátka rodin Zdeňka Poláková řekla, že starosta situaci zkresluje.

Zmrazením majetku napsala česká vláda další kapitolu sporu s ruským Podnikem pro správu majetku v zahraničí (Goszagransobstvennosť). Ten v Česku spravuje budovy vlastněné ruským státem. V minulosti od něj začalo Česko vymáhat nájemné za pozemky, na nichž budovy stojí. Nynější zmrazení majetku se dotkne i nájemníků. Ti musí nově platit nájemné výhradně bezhotovostně, a budou-li chtít od vlastníka objektů například něco opravit, bude k tomu nutný souhlas české strany.

Nájemníkům dvou domů v krkonošském Harrachově, které patří státu, už nehrozí násobné navýšení nájmů na úroveň tržního. Stoupne jim od listopadu o dvacet procent. Město se zároveň zavázalo, že stáhne žalobu na stát, aby zbouralo oba domy, které stojí na jeho pozemcích. O výsledku dohody s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových informoval starosta Harrachova Tomáš Vašíček (SNK – Změna pro Harrachov).

O ústeckém sídlišti Mojžíř se v poslední době často mluví jako o problematickém místě, kam kvůli obavám řidičů o bezpečnost přestaly jezdit trolejbusy a jedna pizzerie tam odmítá vozit objednávky. Méně se již mluví o tom, že je to ukázka toho, jak také může fungovat realitní byznys – nebo spíše byznys s chudobou. Majitelé domů fakticky inkasují nemalé peníze od státu. Nájemné je vzhledem ke stavu bytů vysoké, ale nájemníci často neplatí ze svého – dostávají dávky, což vede k lukrativnímu byznys modelu. O bydlení v Mojžíři natáčeli pro 168 hodin Jaroslav Hroch a Eva Koryntová.

Provozovatelem nemocnice ve Valašském Meziříčí bude nadále skupina AGEL. Zastupitelé města v pondělí schválili, že ji bude provozovat dalších 35 let, pro bylo všech 24 přítomných zastupitelů. Majitelem nemocničního areálu je město, AGEL má nemocnici s třemi stovkami lůžek pronajatou od roku 2004, smlouva platila do konce letošního roku. AGEL byl jediným zájemcem na provozování nemocnice od ledna příštího roku.

Istanbul stále častěji zažívá spory o výši činže, mnohdy i násilné. Situaci navíc zhoršují zahlcené soudy. Právě prudké zdražení nájemného je jedním z nejviditelnějších projevů dlouhodobě vysoké inflace v Turecku.

Tempo meziroční inflace opět zmírnilo, spotřebitelské ceny v červenci stouply o 8,8 procenta, v červnu byly meziročně vyšší o 9,7 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply o půl procenta. K menšímu meziročnímu růstu přispělo podle analytiků zpomalení zdražování potravin a energií. V dalších měsících podle nich bude inflace klesat pomaleji.

Města a obce zvyšují nájemné. V Praze zaplatí lidé za městský byt o 7,5 procenta více. Jinde ale přistoupili k růstu dokonce o průměrnou loňskou inflaci – tedy o patnáct procent. V České Lípě nebo Příboře pak měsíční platba v obecních bytech vzroste až o dvacet procent.

Nejvyšší soud odložil vykonatelnost rozsudku, podle kterého musí bytové družstvo Svatopluk zaplatit konkurznímu správci H-Systemu Josefu Monsportovi 18,2 milionu korun s úroky. Odklad potrvá do doby, než soud rozhodne o dovolání firmy, které obdržel spolu se spisem v dubnu. Nárokovaná suma tvoří nájemné za bytové domy v Horoměřicích u Prahy za léta 2016 až 2018. Rozhodnutí o odkladu, které padlo v květnu, je dostupné na webu soudu.

Česko bude po Rusku žádat nájemné téměř u šedesáti pozemků, jde například o byty ve Schwaigerově ulici v Praze či budovy konzulátů v Karlových Varech a Brně. Vyplývá to z dokumentu ministerstva zahraničí. Rusko podle vlády pozemky využívá k jiným účelům a nevidí proto důvod je nadále poskytovat bezplatně. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) bude zároveň Česko po zemi vyžadovat navrácení peněz za poslední tři roky užívání.

Kroměřížská radnice výrazně zvýší nájemné v městských bytech. Nyní tam lidé platí 65 korun za metr čtvereční. Od července to bude až 150 korun. Podle vedení města současná úroveň nájemného zdaleka nepokrývá náklady na opravy domů. Někteří tamní obyvatelé se zvýšením nesouhlasí.

Cena nájemního bydlení v Havířově v řadě případů prudce vzroste, někde i o sto procent. Nové nájemné, které má platit už od července, zohledňuje lokality podle atraktivity, ale také to, jaký typ smlouvy lidé mají. Město Havířov argumentuje tím, že ceny nezvedalo od roku 2019. Skokový nárůst ceny bydlení však může způsobit problémy hlavně lidem s nižšími příjmy.

Bytové družstvo Svatopluk, které sdružuje část bývalých klientů zkrachovalé společnosti H-System, musí zaplatit konkurznímu správci zhruba milion korun jako nájemné za pozemky pod řadovými domy v Horoměřicích. Předchozí rozhodnutí soudů stvrdil Nejvyšší soud, který zamítl dovolání družstva. Informovala o tom Jolana Gistrová z okresního soudu pro Prahu-západ. Jde o první ukončený spor družstva a konkurzního správce. Ten žaluje družstvo ještě o dalších víc než šestatřicet milionů.

Na dalších 18 milionů korun by mohl mít nárok konkurzní správce vytunelovaného H-Systemu Josef Monsport. Okresní soud pro Prahu-západ nepravomocně rozhodl, že mu musí bytové družstvo Svatopluk, které sdružuje část bývalých klientů, zaplatit tuto sumu jako nájemné za roky 2019 až 2021. Prvoinstanční verdikt vyřkl soud jen den poté, co odvolací soud potvrdil, že Svatopluk musí zaplatit obdobnou sumu jako nájemné za roky 2016 až 2018.

Takzvané normativní náklady, které představují strop pro výpočet dávek na bydlení, se od října kvůli zdražování energií zvednou o dva tisíce až 4500 korun. Nejvíc vzrostou samostatně žijícím lidem či dvojicím v nájmu. Návrh nařízení ve středu schválila vláda. Kabinet měl rovněž projednávat návrh státního rozpočtu na příští rok, ale ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oznámil, že tento bod bude vláda projednávat až v pondělí 26. září. Pro příští rok připouští vyšší schodek než nyní navrhovaných 270 miliard korun, zejména v souvislosti s vysokými cenami energií.

Lídři kandidátek v Praze diskutovali v druhé části debaty ČT před komunálními volbami o tom, jak vyřešit problém nedostupného bydlení. Své návrhy představili za ANO Patrik Nacher, za Piráty Zdeněk Hřib, za Prahu sobě Jan Čižinský, za Solidaritu (ČSSD, Zelení, Budoucnost, Idealisté) Anna Šabatová, za SPD, Trikolóru, Hnutí PES a nezávislé společně pro Prahu Milan Urban, za SPOLU pro Prahu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) Bohuslav Svoboda a za STAN Petr Hlaváček.

Zákon o dostupném bydlení by mohl být podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) přijat do dvou let. Na jeho základních principech panuje shoda s kraji, obcemi i neziskovými organizacemi, řekl Bartoš před debatou se zástupci veřejné správy a neziskového sektoru. Iniciativa Za bydlení jim předala svůj koncept návrhu zákona, který je v mnohém v souladu s ministerskými plány.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace v dalších měsících podle analytiků překoná i patnáct procent. ČNB tak podle nich bude ještě zvyšovat sazby. Kvůli vysoké inflaci se od září znovu mimořádně zvednou důchody.

Česko dosud udělilo celkem více než 295 600 speciálních víz pro uprchlíky z Ukrajiny. O Velikonočním pondělí jich přibylo 772, výrazně méně než před týdnem. Kraje Ústřednímu krizovému štábu sdělí, kolik ubytovacích kapacit bude potřeba v létě nahradit. V Česku je podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přibližně 300 tisíc Ukrajinců, kteří uprchli před ruskou invazí. Většinou jsou to ženy a děti. Praha žádá, aby stát poskytl pro uprchlíky další ubytovací kapacity.

Louny jako první město v Československu spustilo ojedinělý projekt. Do vybraných domácností nechalo na radiátory instalovat přístroje, které nejen měřily, ale zejména regulovaly spotřebu tepelné energie. Výsledkem měla být úspora každého spotřebitele v řádech desítek procent.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Hořická radnice prodloužila pronájem samoobsluhy v centru o dvacet let. Opozice neúspěšně žádala, aby město výběr provozovatele zopakovalo. Provozovatel obchodu, společnost Švamberk Invest, totiž před třemi lety přestal platit nájem. Smlouvu pak získal díky příslibu, že dluh v budoucnu uhradí.