Jiří Drahoš

Sněmovna ve středu v prvním čtení podpořila změnu pravidel prezidentské volby. Návrh počítá například s tím, že nově budou moci zákonodárci do klání o Hrad podpořit pouze jednoho kandidáta. Vládní novela také upravuje, že občanští kandidáti na prezidenta budou moci nově sbírat podpisy podporovatelů i elektronicky. Změny ve středečních Událostech, komentářích uvítala jak poslankyně ANO Helena Válková, tak bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš (nyní senátor) a textař Michal Horáček. Podle něj se ale změny zavádějí pozdě.

Senátoři do nočních hodin debatovali o Istanbulské úmluvě proti násilí na ženách a domácímu násilí, k jejímuž schválení nakonec nedošlo. Pro souhlas s ratifikací bylo 34 ze 71 přítomných senátorů, k přijetí chyběly dva hlasy. Do debaty se přihlásily dvě desítky zastánců i odpůrců. Horní komora nicméně schválila nominaci advokáta Milana Hulmáka na ústavního soudce. Senát již mimo jiné schválil zvýšení důchodů disidentů z dob komunismu na průměrnou výši. Na tu disidenti nedosáhli například kvůli věznění.

Senát ve středu schválil konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun. Pro hlasovalo 53 ze 74 přítomných senátorek a senátorů, proti bylo deset. Zapotřebí bylo 38 hlasů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásil, že jde o kompromis všech pěti vládních stran. Soubor hlavně daňových změn nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel, na případné veto má patnáct dní. Prezident už dříve vládní snahu o konsolidaci veřejných financí uvítal.

Parlament připravuje milionové úspory na svém provozu. Poslanci, senátoři i zaměstnanci obou komor třeba omezí zahraniční cesty. Sníží se i náhrady zákonodárců. Více škrtů plánuje Poslanecká sněmovna. Začíná propouštěním – v první vlně od 1. října údajně zruší sedm úvazků, minimálně další tři od nového roku.

Především o vzájemných vztazích a spolupráci v průmyslu jednal v Poslanecké sněmovně s její předsedkyní Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) mosambický prezident Filipe Nyusi. Podle Pekarové Adamové má česká strana zájem například o tamní zemní plyn. Do sněmovny dorazil Nyusi po jednání s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Po setkání ve sněmovně zamířil Nyusi do Senátu, kde s jeho místopředsedou Jiřím Drahošem jednal například o spolupráci v obraně. Odpoledne navštívil Brno, kde v osmdesátých letech studoval.

Prezident Petr Pavel si myslí, že Česko může hrát v Africe větší roli než dosud. Řekl to novinářům po jednání s prezidentem Mosambiku Filipem Nyusim. Podle něj je posilování spolupráce s africkými státy v zájmu celé Evropy, aby tento region nepřenechávala působení Ruska a Číny.

Symbolickou minutu ticha drželi v úterý účastníci piety ve vazební věznici v Praze na Pankráci za právničku a političku Miladu Horákovou, která byla v této věznici před 73 lety popravena po vykonstruovaném procesu. Uctít její památku přišli zástupci obou komor parlamentu, vlády a armády, kteří připomněli i další oběti komunistické totality. Právě tento den si Česko připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu.

V Senátu se poprvé sešel Národní konvent o vzdělávání. Sedmdesátičlenné těleso zřídil ministr školství Mikuláš Bek (STAN), označuje ho za náhradu sboru poradců. Na prvním zasedání podle něj členové konventu spíše hovořili o současné situaci ve školství, ale od příštího setkání v září chce ministr začít představovat konkrétní návrhy na změny, které jeho úřad připravuje. Od konventu očekává oponenturu, odbornou konzultaci, považuje jej ale i za způsob, jak změny představit široké veřejnosti.

Ve 24 českých a moravských městech zazněla v úterý odpoledne jména dětí, žen a mužů, které nacistický režim za druhé světové války připravil o život. Veřejné čtení jmen je součástí dne vzpomínky na oběti holocaustu. V Terezíně na Litoměřicku u příležitosti Dne holocaustu a hrdinství (v hebrejštině Jom ha-šoa ve ha-gvura) zaznělo dalších sto jmen obětí. Židovské osudy zpřítomnili také studenti, kteří zahráli příběhy čtyř rodin z Vysokého Mýta, které prošly terezínským ghettem. K pietě na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad se kromě českých politiků připojili i zahraniční diplomaté.

Andreji Babišovi se ve volbách podařilo přesvědčit jen 41,7 procenta voličů, což mu na zisk Pražského hradu nestačilo. Jeho výsledek je horší než před pěti lety u Jiřího Drahoše a před deseti lety u Karla Schwarzenberga; Schwarzenberga sice na počet hlasů překonal, Drahoše ovšem nikoliv, a to i navzdory tomu, že ve druhém kole byla letošní volební účast rekordně vysoká. Kde se Andreji Babišovi dařilo přesvědčovat nové voliče?

Skončilo druhé kolo volby prezidenta republiky. Volební místnosti byly v sobotu otevřené do 14 hodin, poté začalo sčítání hlasů. Novou hlavou státu se může stát buď bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel, nebo bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). V prvním kole zvítězil Pavel, ale oba kandidáty v prvním kole dělilo jen 23 tisíc hlasů.

Neúspěšní finalisté přímé prezidentské volby v letech 2013 a 2018 komentovali v pořadu Události, komentáře fauly v předvolební kampani. Čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg doporučuje kandidátům říkat jasně pravdu. První místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN) vzpomíná, že ho nenapadlo, že by se v době jeho prezidentské kandidatury mohla stát migrace tématem.

Na českých zastupitelských úřadech v zahraničí se do seznamu voličů pro lednové prezidentské volby zapsalo 14 370 Čechů. Informovalo o tom na webu ministerstvo zahraničí. Další lidé v zahraničí mohou přijít volit s voličským průkazem, podle úřadu jich budou řádově tisíce.

Někdejší premiér a bývalý kandidát na prezidenta Mirek Topolánek považuje za nezbytné, aby měl budoucí český prezident bohaté politické zkušenosti. S tím nesouhlasí textař a rovněž bývalý kandidát na post hlavy státu Michal Horáček. „Václav Havel politickou zkušenost také neměl,“ připomněl v Událostech, komentářích.

Podle staronového předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by měla horní komora i nadále pokračovat v diplomacii, která se zaměřuje hlavně na podporu lidských práv. V pořadu Události, komentáře dodal, že to podle něj nevylučuje projednávání vnitřních otázek a ochranu ústavnosti. Naopak nově zvolená senátorka Jana Zwyrtek Hamplová (nestr.) apelovala na to, aby Senát v novém složení více hlídal návrhy přicházející ze sněmovny a zaměřil se hlavně na vnitrostátní záležitosti, které podle ní budou české občany stále více trápit.

Horní komora se poprvé sešla v pozměněném složení po letošních podzimních volbách. Předsedou Senátu byl potřetí v řadě zvolen Miloš Vystrčil (ODS), který tak jako před dvěma lety neměl protikandidáta. V tajné volbě dostal 73 z 80 odevzdaných hlasů. Vystrčila nominoval senátorský klub ODS a TOP 09, který je se 36 členy nejsilnější frakcí v jednaosmdesátičlenném Senátu. Jeho znovuzvolení ocenil premiér Petr Fiala (ODS).

Novým prvním místopředsedou Senátu bude dosavadní předseda senátního školského a kulturního výboru Jiří Drahoš (za STAN). Vymění si podle dohod senátorských klubů o povolebním uspořádání horní komory místo s Jiřím Růžičkou (za TOP 09). Informoval o tom předseda klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra, který vede nejpočetnější senátní frakci.

Aktuální cesta českých senátorů a zástupců ministerstev na Tchaj-wan podle čínské ambasády podrývá politické základy spolupráce České republiky a Číny. Velvyslanectví na svém webu uvedlo, že návštěva znamená „zjevnou podporu separatistických sil a aktivit spojených s nezávislostí Tchaj-wanu“. Mise vedená předsedou senátního školského výboru Jiřím Drahošem (za STAN) je v plánu od soboty do 24. září. Čínský režim ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a neuznává jeho nezávislost.

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenoval ministrem školství poslance hnutí STAN, ústavního právníka Vladimíra Balaše. Ve funkci nahradil dosavadního šéfa resortu Petra Gazdíka (STAN), který podal demisi k 30. červnu. Důvodem jeho odchodu z funkce jsou kontakty s obviněným podnikatelem Michalem Redlem z kauzy Dozimetr. Demisi Gazdíka prezident přijal v pondělí, na pravidelné schůzce mu ji předal premiér Petr Fiala (ODS).

Starostové a nezávislí začínají hledat nástupce Petra Gazdíka ve vládě. Předseda hnutí Vít Rakušan dal v neděli najevo, že by končícího ministra školství mohl nahradit některý ze senátorů. Nejraději by ale byl, kdyby se novým šéfem resortu stal někdo, kdo je s hnutím nejen spřízněn, ale je i jeho členem. V rozhovoru pro Radiožurnál se zmínil i o eventualitě návratu Roberta Plagy do čela ministerstva. První návrhy chce Rakušan představit premiérovi Petru Fialovi (ODS) v úterý. Kandidáta hodlá vybrat do konce týdne, následovat budou konzultace s prezidentem Milošem Zemanem.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) podá demisi. Média v posledních dnech upozorňovala na jeho styky s podnikatelem a lobbistou Michalem Redlem, který patří mezi obviněné v kauze pražského dopravního podniku (DPP). Gazdík skončí i jako místopředseda Starostů a nezávislých.

Odborář a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula oznámil, že se bude ucházet o podporu veřejnosti, aby mohl kandidovat na prezidenta. Se sběrem podpisů už začal, uvedl na Twitteru. Minulý týden Středulu odboráři na svém sjezdu potřetí na čtyři roky zvolili do čela ČMKOS. Předák poté řekl, že podmínkou pro jeho zapojení do prezidentské volby bylo obhájení postu šéfa této odborové centrály. Prezident Miloš Zeman odboráře požádal, aby Středulu ke kandidatuře přemluvili.

Horní komora parlamentu schválila ve čtvrtek návrh na vyslání českých vojáků na Slovensko k posílení jednotek NATO kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu. Senátoři schválili také vládní předlohy, které se týkají pomoci lidem přicházejícím z Ukrajiny po ruské invazi do země. Návrhy, které ve stavu legislativní nouze schválila Poslanecká sněmovna, zahrnují usnadnění postupů při udělování ubytovacího oprávnění, zaměstnání ukrajinských uprchlíků nebo jejich přihlášení ke zdravotnímu pojištění. České školy také budou moci kvůli dětským běžencům z Ukrajiny zvýšit kapacity. Prezident Zeman trojici zákonů pomáhající ukrajinským uprchlíkům následně podepsal.

Senát ve čtvrtek zamítl spornou novelu pandemického zákona, která zejména rozšiřuje možnosti vydávání protikoronavirových opatření a prodlužuje rovněž účinnost zákona ze závěru února na konec listopadu. Senátoři poukazovali na možnost protiústavnosti některých ustanovení a kritizovali zrychlené schvalování ve stavu legislativní nouze. Vládní předlohu znovu posoudí sněmovna. Poslanci by o ní mohli hlasovat příští týden.