TÉMA

Fyzika

Zemřel nobelista Higgs, předpověděl „božskou částici“

Zemřel britský vědec a nositel Nobelovy ceny za fyziku Peter Higgs, napsala s odvoláním na Edinburskou univerzitu agentura AP. Teoretický fyzik už v roce 1964 předpověděl existenci „božské částice“ nazvané později Higgsův boson. Teorii vědci potvrdili v roce 2012. Higgs zemřel ve věku 94 let.
9. 4. 2024Aktualizováno9. 4. 2024, 23:41|

Čeští astrofyzikové popsali nezvyklé chování černých děr. Podobá se lidské škytavce

K lidské škytavce připodobnili vědci nezvyklé chování supermasivní černé díry v srdci vzdálené galaxie. Zjistili, že „škytání“ způsobuje menší černá díra, která opakovaně proráží plynný disk větší černé díry. Na mezinárodní studii publikované v časopise Science Advances se podíleli odborníci z Akademie věd ČR, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy.
2. 4. 2024|

Malá verze detektoru částic z CERNu by mohla zajistit přesnější léčbu nádorů mozku

Vědci testují nové zařízení, které má pomoci přesněji zacílit rakovinné buňky při léčbě nádorů hlavy a krku, což by mohlo pomoci omezit vedlejší účinky léčby. Jeho klíčovou součástí je malý detektor částic Timepix3 vyvinutý v CERNu.
7. 3. 2024|

KVÍZ: Jak dobře znáte Mendělejevovu tabulku prvků? Před 155 lety vznikla její první podoba

Ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev zveřejnil 6. března 1869 v časopise Ruské chemické společnosti práci „Vztah vlastností prvků k atomovým hmotnostem“ o periodickém zákonu chemických prvků. Mendělejev tehdy známé chemické prvky seřadil do tabulky. Nyní je v ní už 118 prvků, z nichž přes devadesát se přirozeně vyskytuje na Zemi, zbylé byly připraveny uměle. Znalosti o ní lze otestovat v našem kvízu.
6. 3. 2024|

Svět je o krok blíž k ochočení fúzní energie. Evropský reaktor JET jí vytvořil rekordní množství

Evropští vědci oznámili nový rekord v produkci fúzní energii, z velmi malého množství paliva se jim podařilo získat „explozivní“ energii odpovídající více než 16 kilogramům trhaviny. Perspektiva zeleného zdroje založeného na síle hvězd tak podle nich získala nový impuls.
8. 2. 2024|

Nobelovu cenu za fyziku získali vědci za zkoumání světa elektronů v atomech a molekulách

Nobelovu cenu za fyziku letos dostali vědci Pierre Agostini, Ferenc Krausz a Anne L'Huillierová za experimentální metody extrémně krátkých světelných pulzů, které se využívají pro studium chování elektronů ve hmotě.
3. 10. 2023|

Vědecké Nobelovy ceny už nedostávají geniální jedinci. Výběr z týmů je ale kontroverzní

Udělování Nobelových cen za fyziku, chemii či fyziologii a lékařství vyvolává v posledních letech stále častěji kontroverzní reakce a rozhořčení nad tím, kdo byl vyznamenán a komu bylo ocenění upřeno. Jedním z problémů je, že většina vědeckého výzkumu v současnosti probíhá ve velkých týmech odborníků, podle pravidel ale mohou být ve vědeckých oborech vyznamenány zároveň pouze tři osobnosti. Doba, kdy osamocený génius zvolá „heuréka“ a změní tím svět, je ovšem dávno pryč – pokud někdy vůbec existovala, říká podle CNN astrofyzik a bývalý prezident britské Královské společnosti Martin Rees.
3. 10. 2023|

Antihmota reaguje na gravitaci stejně jako hmota, uvedli vědci

Vědcům v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě se podařilo udělat další důležitý krok k pochopení antihmoty. Poprvé demonstrovali, že reaguje na gravitaci stejně jako hmota, tedy padá. Informovala o tom agentura Reuters.
27. 9. 2023|

Studoval Newtona, šířil samizdat a zakládal Slezskou univerzitu. Profesor Černohorský slaví sto let

První rektor Slezské univerzity Martin Černohorský se 31. srpna dožívá sta let. Jako fyzik se zabýval především vlastnostmi kovů a jeho profesní život je spojen nejen s univerzitou v Opavě, o jejíž založení se zasloužil, ale především s Masarykovou univerzitou v Brně. V neposlední řadě byl i organizátorem vědeckého a veřejného života. Stál také u zrodu České konference rektorů a byl jejím prvním kancléřem.
31. 8. 2023|
Doporučujeme

Pátá základní síla vesmíru možná existuje, naznačují pokusy

Další krok na cestě k potvrzení existence páté základní síly hlásí američtí vědci z fyzikální laboratoře Fermilab nedaleko Chicaga. Od roku 2021, kdy poprvé výsledky oznámili, sesbírali více dat a tvrdí, že dvakrát snížili pravděpodobnost, že jde jenom o statistickou chybu.
14. 8. 2023Aktualizováno20. 8. 2023, 15:15|
Doporučujeme

Pražští vědci otestovali „svatý grál“ fyziky, novou supravodivou hmotu

Před dvěma týdny oznámil korejský vědecký tým překvapivý objev, který by mohl změnit svět. Po celé planetě se skupiny expertů pokusily jejich výsledek napodobit – včetně fyziků z pražské Karlovy univerzity.
10. 8. 2023Aktualizováno12. 8. 2023, 18:57|
Doporučujeme

Vypadá to, jako by čas v mladém vesmíru běžel pětkrát pomaleji než nyní

Podle nové studie plynul čas na počátku vesmíru pomaleji než v současnosti. Vědci něco takového předpokládali už dříve, teď to ale australští fyzici poprvé pozorovali v reálném světě.
4. 7. 2023Aktualizováno9. 7. 2023, 09:56|

Astronomové objevili vlákna směřující k černé díře uprostřed galaxie. Měří celé světelné roky

Astronomové objevili stovky podivných vesmírných vláken, která směřují k supermasivní černé díře v srdci Mléčné dráhy.
6. 6. 2023|

Sonický třesk rozechvěl Washington. Vyvolala ho stíhačka pronásledující cessnu

Nad americkým Washingtonem se v neděli odpoledne ozvala rána tak silná, že spustila alarmy zaparkovaných aut. Hluk způsobil sonický třesk, když stíhačka F-16 pronásledující letoun odchýlený ze své trasy překonala rychlost zvuku.
5. 6. 2023|

„Hledáme evoluci, která vytvořila fyzikální zákony,“ popisuje Hawkingův spolupracovník

Fyzik Thomas Hertog patří mezi špičku světových kosmologů. Díky tomu, že úzce spolupracoval se Stephenem Hawkingem, pokračuje i nyní v rozvoji a vylepšování jeho myšlenek. V rozhovoru pro Českou televizi vzpomínal na to, jak jejich společný výzkum začal – a kam pokročil pět let po Hawkingově smrti.
1. 6. 2023|

Blesky na Jupiteru pulzují v podobném rytmu jako na Zemi, zjistil tým pod českým vedením

Blesky na Jupiteru se svou povahou podobají pozemským, ukazují nová data sondy Juno. Studii mezinárodního týmu pod vedením vědců z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a katedry fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty UK vydal časopis Nature Communications.
24. 5. 2023|

Jako kosmická chobotnice. Astrofyzici poprvé pozorovali černou díru propojenou „chapadly“ s výtryskem hmoty

Astronomové poprvé na snímku zachytili stín černé díry a silný proud materiálu, který z ní vychází. Tato supermasivní černá díra tvoří centrum galaxie Messier 87 neboli M87.
27. 4. 2023|
Doporučujeme

Fyzici zopakovali slavný štěrbinový experiment a doplnili ho o časovou dimenzi. Otestovali při tom nadějný materiál

Známý experiment před dvěma sty lety vyzkoušel, jak se světlo pohybuje prostorem. Nová verze pokusu teď ověřila, jak by se světlo pohybovalo, kdyby mu to bylo umožněno jen v určitých časech. Podrobnosti vyšly v časopise Nature Physics.
5. 4. 2023Aktualizováno9. 4. 2023, 13:06|

Všechno to začalo velkým třeskem. Víme to už tři čtvrtě století

Před 75 lety zveřejnilo několik vědců tehdy kontroverzní teorii, která tvrdila, že celý vesmír vzešel prokazatelně z jednoho bodu – z něj pak měl explodovat do podoby, kterou má dnes. Tato myšlenka je dnes obecně přijímaná a známe ji jako teorii velkého třesku.
1. 4. 2023|

Na házení žabek jsou nejlepší kameny ve tvaru brambor, zjistil výzkum. Může to pomoci v letectví

Přestože milovníci házení žabek dávají přednost tenkým, plochým kamenům, s těžšími horninami ve tvaru brambor by dosáhli působivějších výsledků. Vyplývá to z výzkumu britských vědců, kteří za tímto účelem vytvořili matematický model. Jejich zjištění mohou pomoci například v letectví.
9. 1. 2023|

Tempo vědeckého pokroku se zpomaluje. Nejvíc ve fyzikálních vědách

Podle ve středu zveřejněné analýzy milionů výzkumných prací a patentů se tempo převratných vědeckých objevů a technologických inovací zpomaluje – a to přesto, že celkové množství nových poznatků neustále roste.
6. 1. 2023|

Před 80 lety začal atomový věk. Enrico Fermi zažehl první jadernou reakci a ukázal začátek konce války

Před 80 lety, 2. prosince 1942, provedl italský vědec Enrico Fermi první jadernou řetězovou reakci na světě, a spustil tak první atomový reaktor. Ten byl umístěný na fotbalovém stadionu Chicagské univerzity Stagg Field. Palivem byl uran a jako zpomalovač neutronů sloužil grafit.
2. 12. 2022|

Akademie věd ocenila prémií Lumina šest vědců a vědkyň, grant jim umožní založit vlastní týmy

Fyzik Tomáš Neuman, informatik Helmut Schmidt, fyzikální chemik Štěpán Timr, molekulární genetik Teije Middelkoop, kunsthistorička Fedora Parkmannová a historička Veronika Pehe letos získali prémii Lumina quaeruntur. Akademie věd (AV), která tyto prestižní granty udílí, o tom ve středu informovala v tiskové zprávě. S grantem Lumina se pojí částka až čtyř milionů korun ročně po dobu pěti let, která laureátům umožní založit vlastní vědecké týmy. Ocenění ještě v průběhu středy převezmou v pražské Vile Lanna.
9. 11. 2022|
Doporučujeme

Lidský mozek možná pracuje jako kvantový počítač, naznačuje nový výzkum

Vědci z Trinity College v Dublinu se na základě svého výzkumu domnívají, že by lidské mozky mohly využívat kvantové výpočty. Jejich objev je sice zatím vysoce spekulativní, ale ukazuje, jak málo toho zatím ještě víme o fungování mysli.
25. 10. 2022Aktualizováno29. 10. 2022, 15:43|