Fyzika strana 3 z 4

Dvě různá zařízení vědců z České republiky umístěná v jedné družici ve čtvrtek odpoledne vynesla na oběžnou dráhu raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. VZLUSat-2 měl původně letět do vesmíru už před rokem, start zpomalily administrativní problémy.

Přírodní zákony milují chaos – a máloco je lepším důkazem než světelné řetězy s elektrickými svíčkami. Asi každý zažil situaci, kdy se mu zašmodrchaly, zapletly nebo spojily do klubka, které připomíná Gordický uzel. Věda ale prozkomala i tento úkaz, a dokonce díky němu zjistila velmi zajímavé věci o vlastnostech našeho světa.

České dráhy (ČD), které jsou vlastníkem zřícené lanovky na Ještěd, zatím definitivně nerozhodly, kdy a jestli vůbec lanovku v současné podobě obnoví. Dopravce chce počkat na výsledky vyšetřování nehody z 31. října. Až po zjištění příčiny pádu kabiny se rozhodne, jak bude dál postupovat. Kabina spadla poté, co selhalo tažné lano a průvodčí neaktivoval záchrannou brzdu.

Letošní Nobelova cena za fyziku byla udělena z jedné poloviny společně Syukuro Manabemu a Klausi Hasselmannovi „za fyzikální modelování zemského klimatu, kvantifikaci jeho proměnlivosti a spolehlivou předpověď globálního oteplování“ a z druhé poloviny Giorgiu Parisimu „za objev vzájemného působení neuspořádanosti a fluktuací ve fyzikálních systémech od atomárních po planetární měřítka“.

Hematolog Josef Prchal, fyzik Václav Petříček a matematik David Preiss získali cenu Nadačního fondu Neuron za celoživotní přínos vědě. Každému z laureátů fond udělil 1,5 milionu korun. Rada Neuronu ocenila také sedm mladých nadaných vědců a vědkyň, dostanou po půl milionu korun. Letošní novinkou je ocenění za mimořádné propojení vědy a byznysu, s touto sekcí se nepojí finanční obnos. Ceny byly v úterý večer předány v Národním muzeu v Praze.

Astrofyzici pozorovali pomocí menšího detektoru gravitačních vln dva velmi zvláštní signály. Vědci si zatím nejsou jistí, co vlastně sledovali – určitě je to ale něco zcela exotického. V úvahu připadají například interakce temné hmoty s černými dírami, vibrace doby těsně po vzniku vesmíru či zcela nová fyzika. Autoři objevu jsou proto zatím v popisu velmi opatrní.

Nový výzkum v Číně ukazuje, že tenké, speciálně vytvořené vlákno z vodního ledu může mít nečekané vlastností – je tak pružné, že se dá led v této podobě úplně ohýbat.

Přední světový vědec, jeden z otců vodíkové bomby, ale také odhodlaný bojovník za lidská práva a držitel Nobelovy ceny za mír. Od narození Andreje Dmitrijeviče Sacharova uplynulo v pátek sto let. Geniální fyzik se stal později bojovníkem proti jadernému zbrojení, hlasitým kritikem sovětského režimu a obráncem pronásledovaných. Nobelův výbor jej označil „hlasem svědomí lidstva“.

Když 12. dubna 1961 obletěl Jurij Gagarin jako první člověk Zemi, nespadl tento úspěch z nebe – šlo o výsledek nápadů, myšlenek a práce desítek tisíc lidí. Kdo ale Gagarinovi a jeho následovníkům cestu do vesmíru otevřel nejvíc? V případě Ruska bezpochyby vizionářský matematik Konstantin Ciolkovskij.

Čeští vědci prokázali, že pokud se voda nachází ve velmi malém ohraničeném prostoru, tuhne až při teplotě desítek stupňů pod nulou. Přispěli tak k dalšímu pochopení chování vody v závislosti na různých podmínkách. Studii o experimentu publikoval prestižní časopis Americké chemické společnosti ACS Nano.

V noci na 17. listopadu má odstartovat z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně družice TARANIS. Jejím úkolem je výzkum výbojů zvaných skřítci, světelných kruhů nebo záření gama nad bouřkovými oblastmi. Na vývoji dvou ze sedmi přístrojů na palubě sondy se podíleli odborníci z Česka.

Královská švédská akademie věd oznámila jména laureátů letošní Nobelovy ceny za fyziku. Ocenění dostali za výzkum supermasivních těles v našem vesmíru Roger Penrose, Reinhard Genzel a Andrea Ghezová.

Vyhlašování největších, nejdůležitějších a nejprestižnějších vědeckých ocenění – Nobelových cen – je opět tady. Každý z laureátů dostane kromě medaile i finanční odměnu a diplom. Slavné „nobelovky“ švédská královská akademie uděluje už 119 let.

Vědci na Velkém hadronovém urychlovači pozorovali poprvé doposud zcela neznámou částici. Exotická částice hmoty se skládala ze čtyř půvabných kvarků –⁠ nic takového zatím fyzika neznala.

Fyzik českého původu Ondřej Křivánek se stal jedním z držitelů prestižní vědecké Kavliho ceny za rok 2020. Sedm laureátů oceněných za přínos v oblasti astrofyziky, nanověd a neurověd vyhlásila ve středu Norská akademie věd. Křivánek, který se věnuje transmisní elektronové mikroskopii, byl vyznamenán v oboru nanotechnologií.

Ve věku 92 let zemřel spisovatel a někdejší soudce Nejvyššího soudu Miroslav Veverka. Později působil u Vrchního soudu v Praze, kde řešil i známé případy generála Alojze Lorence, agenta a kontroverzní postavy sametové revoluce Ludvíka Zifčáka či vraha Jiřího Kajínka. O jeho úmrtí informovala Denisa Novotná z nakladatelství Prostor, kde Veverkovi vyšlo několik překvapivých knih.

„Když jedete sedačkovou lanovkou, nemáte v podstatě co dělat, jenom tam sedíte a díváte se na krásné hory kolem sebe. Myslím, že je to okamžik, kdy se opravdu uvolníte. V té době nebyly mobilní telefony. A já jsem přemýšlel nad tím, jestli by bylo opravdu možné natáhnout puls světla, pak ho zase stlačit a zesílit. A to bylo celé.“ Tak popsal počátek své cesty k Nobelově ceně za fyziku profesor Gérard Mourou, který byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Ohroženým druhem mezi pedagogy jsou fyzikáři. Na základních školách tento předmět často učí ti, kteří ho nevystudovali, na středních jsou zase kantoři fyziky přestárlí. Podle školní inspekce není daleko doba, kdy budou mít ředitelé velké potíže výuku předmětu vůbec zajistit.

Druhou z letošních Nobelových cen vyhlásil švédský Karolínský institut ve Stockholmu. Za fyziku ji dostali tři vědci za lepší pochopení toho, jak vznikal a vyvíjel se vesmír a zda je v něm Země unikátní. Laureáty se stali James Peebles, Michel Mayor a Didier Queloz.

Mezi ulicí Pekařskou a Husovou najdou lidé v centru Brna nově i uličku Kurta Gödela. Významný logik a matematik se v Brně na počátku minulého století narodil. Zemřel v roce 1978 v Princetonu v USA, kde se intenzivně věnoval také filozofii a fyzice pod vlivem svého blízkého přítele Alberta Einsteina.

V areálu Akademie věd ČR (AV ČR) na pražském Ládví vyroste do dvou let nové centrum pro špičkový výzkum fyziky pevných látek. Stát by mělo téměř půl miliardy korun - stavba nového pavilonu vyjde na 180 milionů a nákup moderních přístrojů na dalších 240. Nový objekt, jenž bude součástí Fyzikálního ústavu, má mít až třicet laboratoří. Ve středu ve 14:00 byl slavnostně položen základní kámen.

V plynném povrchu planety Jupiter se zřejmě vyskytují oblasti s výrazně nižší hustotou, než se doposud odhadovalo. Odhalené „díry“ v ionosféře mají hloubku až 130 tisíc kilometrů. Analýzou elektromagnetického měření sondy Juno k tomu dospěli vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR ve spolupráci s americkými kolegy. Článek s výsledky jejich bádání v červnu otiskl časopis Nature Communications.

Základní jednotka hmotnosti se od 20. května neodvozuje od kovového prototypu uloženého v pařížském trezoru, ale od pevné hodnoty takzvané Planckovy konstanty.

Ve vzduchových vírech vyskytujících se na Marsu může docházet k elektrickým výbojům připomínajícím blesky. Ty pravděpodobně nevypadají jako pozemské. Na tiskové konferenci to řekl vedoucí oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky Ondřej Santolík. Jeho tým vědců navrhl modul, který bude měřit elektromagnetické pole a zkoumat existenci blesků na Marsu. Je součástí evropské sondy ExoMars 2020, která by v roce 2021 měla na planetě přistát.