Fyzika strana 4 z 4

Mravkolev je hmyz známý českým čtenářům z pohádek Ondřeje Sekory. I v nich šlo o hrůzu nahánějící kreslenou postavu, ten skutečný je ale vrcholový predátor s neobyčejně účinným způsobem lovu. Aby se podařilo odhalit, proč je jeho písečná past tak dokonalým nástrojem, museli spojit síly přírodovědci a fyzici. Výzkum ukázal, že jde o nesmírně efektivní dílo, z něhož kořist v podstatě nemá šanci uniknout.

Britský astrofyzik Stephen Hawking, který zemřel loni 14. března ve věku 76 let, byl jedním z nejznámějším vědců současnosti. Proslul poznatky o vzniku vesmíru, velkém třesku a černých dírách a někdy býval označován za nástupce Newtona a Einsteina. Hawking též fascinoval vůlí, se kterou překonával svůj tělesný handicap. V posledních letech varoval, že „vědecký pokrok přivede lidstvo do záhuby“ nebo že „do 100 let roboti takřka ve všem nahradí a překonají lidi“.

Před 15 lety američtí vědci oznámili, že vytvořili novou, šestou formu hmoty, takzvaný fermionický kondenzát. Do té doby vědci rozeznávali pět skupenství hmoty: plynné, kapalné, pevné, plazmu a Boseho-Einsteinův kondenzát, který byl objeven v roce 1995.

Velkého úspěchu dosáhlo oddělení Mikrofotoniky z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd České republiky v Brně (ÚPT AV ČR), když přispělo k tématu, za které byla před měsícem udělena Nobelova cena za fyziku. Práci brněnských vědců o použití fotonů s vlastní rotací zveřejnil prestižní časopis Nature Communications.

Tým evropských vědců úmyslně spustil elektrickou aktivitu v bouřkových mracích. Využil k tomu silné laserové pulsy. Doposud se nic podobného nikomu nepodařilo.

Je to svět, který nehraje podle pravidel stanovených Isaacem Newtonem. Tento anglický fyzik a matematik přesně popsal zákony pohybu vesmírných těles, jimiž se řídí celý viditelný vesmír. V miniaturním prostředí kvantové mechaniky, kterou studuje host Hyde Parku Civilizace Serge Haroch, ale neplatí.

Obří černá díra v centru naší galaxie, Sagittarius A*, má hmotnost nejméně 4,1 milionu hmotností našeho Slunce. Němečtí a nizozemští experti nyní poprvé vytvořili virtuální model tohoto gigantického objektu. Popsali a vizualizovali ho v odborném časopise Computational Astrophysics and Cosmology.

Kolečkové křeslo fyzika Stephena Hawkinga bylo vydraženi prostřednictvím on-line aukce za 296 750 liber (8,8 milionu korun) a strojopis jeho dizertační práce za 585 000 liber (17,4 milionu korun). Informovala o tom v pátek agentura aukční síň Christie's.

Obdivovatelé letos zesnulého britského fyzika Stephena Hawkinga budou mít šanci získat v aukci řadu předmětů spojených s jeho prací. Dražit se bude například originál jeho dizertační práce z roku 1965, první vydání slavné popularizační knihy Stručná historie času nebo jeho kolečkové křeslo.

V šestadevadesáti letech zemřel Leon Lederman, vědec, jehož odvážné experimenty s urychlovači částic pomohly lidstvu hlouběji pochopit, jak svět částic funguje. Ledermanovu smrt potvrdila médiím jeho manželka.

V úterý 2. října se svět dozvěděl jméno nositelů letošní Nobelovy ceny za fyziku: stali se jimi Arthur Ashkin, Gérard Mourou a Donna Stricklandová za objev toho, jak se dá pomocí laserových paprsků manipulovat předměty.

Evropská laboratoř pro jaderný výzkum známá pod zkratkou CERN se potýká se skandálem. Italský fyzik osočil ženské vědkyně, že jsou zvýhodňované a málo pracovité. Jeho výroky odsoudili přítomní vědci i vedení laboratoře.

Americký vysokoškolský profesor fyziky James Kakolios se rozhodl vysvětlit fyzikální principy prostřednictvím komiksu. Zákony od gravitace po kvantovou mechaniku ověřuje na těch, kteří se svými schopnostmi přírodním zákonitostem vymykají: Supermanovi nebo Kapitánu Amerikovi. Jeho Fyzika superhrdinů po úspěchu ve světě vyšla i česky.

Na principech kvantové fyziky stojí technologie, které běžně používáme. Díky laseru můžeme poslouchat cédéčko, díky mikroprocesorům používáme počítače. Přesto jde o vědu plnou tajemství. Navzdory složitosti se ji francouzský teoretický fyzik Thibault Damour pokusil srozumitelně vysvětlit v komiksové knize Záhady kvantového světa.

Nový stav hmoty je možné roztočit na rychlost mnohonásobně větší než ty, které pozorujeme u nejsilnějších tornád či u velké červené skvrny na Jupiteru.

Čínští vědci tento týden poprvé přenesli pomocí takzvané kvantové teleportace stav částice z povrchu Země na oběžnou dráhu. Díky kvantové provázanosti částic se jim podařilo přemístit vlastnosti fotonu na párový foton na satelitu Micius. Nejde však o faktický přenos částice, ale pouze o přenos informace o jejím stavu. Provázaná částice následně tento stav převezme a v podstatě se stává původní částicí.