V Praze vyroste do dvou let nové centrum pro špičkovou fyziku. Bude stát téměř půl miliardy

V areálu Akademie věd ČR (AV ČR) na pražském Ládví vyroste do dvou let nové centrum pro špičkový výzkum fyziky pevných látek. Stát by mělo téměř půl miliardy korun - stavba nového pavilonu vyjde na 180 milionů a nákup moderních přístrojů na dalších 240. Nový objekt, jenž bude součástí Fyzikálního ústavu, má mít až třicet laboratoří. Ve středu ve 14:00 byl slavnostně položen základní kámen.

V novém centru budou pracovat vědci například z oborů nanoelektronika, fotonika, magnetizmus i plazmatické technologie. Fyzika pevných látek podle AV ČR patří k jedné z nejrychleji se rozvíjejících oblastí svého oboru.

„Vzešla z ní převážná část současných převratných technických inovací,“ uvedl v tiskové zprávě šéf Fyzikálního ústavu AV ČR Michael Prouza. Příkladem zmínil tranzistory, lasery, fotovoltaické články i LED osvětlovací techniku.

Centrum pro špičkový výzkum fyziky pevných látek - vizualizace
Zdroj: ČTK

Budovu nového pavilonu navrhlo architektonické studio Bogle Architects, které se podílelo i na projektu mezinárodního laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy. To již také získalo první místo v Grand Prix architektů v kategorii novostavba.

Budova stavěná na míru vědě

„Pavilon bude maximálně přizpůsoben nárokům extrémně citlivých přístrojů a zkoumaných materiálů. Každá laboratoř bude uzpůsobena svému účelu,“ dodal Prouza.

Fyzikální ústav pracuje od loňska na projektu SOLID21 (Solid State Physics for 21st Century - Fyzika pevných látek pro 21. století) a nová stavba bude jeho součástí. Projekt získal z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, financovaného z evropských peněz, více než půl miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 13 mminutami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 12 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 22 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...