„Když jedete sedačkovou lanovkou, nemáte v podstatě co dělat, jenom tam sedíte a díváte se na krásné hory kolem sebe. Myslím, že je to okamžik, kdy se opravdu uvolníte. V té době nebyly mobilní telefony. A já jsem přemýšlel nad tím, jestli by bylo opravdu možné natáhnout puls světla, pak ho zase stlačit a zesílit. A to bylo celé.“ Tak popsal počátek své cesty k Nobelově ceně za fyziku profesor Gérard Mourou, který byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.
V úterý 2. října 2018 se svět dozvěděl jména nositelů Nobelovy ceny za fyziku, kterými se stali Arthur Ashkin, Gérard Mourou a Donna Stricklandová. Oceněni byli za objev toho, jak se dá pomocí laserových paprsků manipulovat předměty.
Zatímco Ashkin studoval, jak pomocí laseru pohybovat buňkami, Mourou a jeho studentka Stricklandová svou prací připravili základy pro vznik špičkových chirurgických přístrojů, které pomocí laserových paprsků operují lidské oči. Roku 1985 zveřejnili článek, kde popsali, jak vytvořit krátké a nesmírně intenzivní laserové pulsy. Tyto záblesky nepoškozují okolní hmotu, ale ovlivňují jen drobnou oblast, kam paprsek dopadá.
Tato metoda dostala jméno CPA (chirped pulse amplification) a velmi rychle se stala standardním způsobem pro intenzivní lasery. Využívá se u milionů případů korektivních operací oka, které se každoročně provádějí po celém světě včetně České republiky.
„To nejlepší ještě přijde“
Mnohé možnosti využití fenoménu pro nové a ještě pokročilejší laserové technologie jsou údajně už na dosah. Patří k nim rychlejší elektronika, efektivnější sluneční panely, lepší katalyzátory, silnější akcelerátory, nové zdroje energie nebo třeba účinnější léky. „Jsme teprve na povrchu, to nejlepší ještě přijde,“ potvrdil Gérard Mourou v Hyde Parku Civilizace.
Tyto lasery by například mohly pomoci zbavit lidstvo jaderného odpadu. „Říkáme tomu transmutace. Nové je na tom to, že chceme na transmutaci použít laser, je totiž velmi efektivní při vzniku částic, které umí neutralizovat radioaktivní částice,“ nastínil. Lasery totiž umí měnit strukturu jádra atomů. „Tato technologie není daleko – a může v tom pomoci třeba ELI Beamlines,“ uvedl vědec.
Mourou je duchovním otcem projektu jménem ELI (neboli Extreme Light Infrastructure). Ten se bude skládat ze zařízení umístěných ve třech zemích – v Rumunsku, Maďarsku a také v České republice:
Pořad Hyde Park nyní můžete sledovat i ve formě podcastů:
