Ekologie

Městům a obcím v Česku podle architektky Magdaleny Macekové z Nadace Partnerství chybí krizové plány pro postup během vln veder. Nedostatečná je podle ní také osvěta, která by lidem poradila, jak ochladit byty a domy. Odborníci i města se v posledních letech snaží zmírnit efekt takzvaných městských tepelných ostrovů, podle Macekové je ale celý proces velmi pomalý, stejně jako řada dalších stavebních opatření.

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.

Patogenní kmen ptačí chřipky zabil více než třináct tisíc mláďat rypoušů sloních poté, co nakazil jejich kolonie na sopečných ostrovech u Antarktidy, oznámili australští vědci, které citovala agentura AFP. Výzkumníci objevili Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy poseté mrtvými těly rypoušů, když v říjnu 2025 připluli na vědeckou misi do této oblasti v jižní části Indického oceánu.

Památný dub v Sherwoodském lese spojený s legendou o Robinu Hoodovi je mrtvý. Shodují se na tom britští odborníci, podle nichž stromu starému až 1200 let na jaře poprvé v jeho dějinách nevyrašily vůbec žádné nové listy. Velký strom, za nímž se do lesa ve středoanglickém hrabství Nottinghamshire vypravovaly tisíce turistů, patřil k největším dubům v Británii, píší britská média.

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.

Zásahová jednotka policie u keňského hlavního města Nairobi použila slzný plyn, aby rozehnala desítky lidí, kteří protestovali proti plánům na výstavbu v části Národního parku Nairobi u hlavního města Keni. Účastníci protestu se obávají, že ohrožena jsou nejen divoká zvířata, pro které je tento národní park domovem, ale i útulek pro zvířata v nouzi. Zatčen byl i bývalý předseda keňského nejvyššího soudu.

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.

Berlín nabízí odměny za dobrovolný sběr odpadu místním i turistům, včetně těch zahraničních. Například dvouhodinová projížďka na kajaku stojí dvacet až třicet eur (přibližně pět set až sedm set korun), ale turisté mohou zaplatit i prací. Cílem pilotního projektu je čistota řek, kanálů a jezer. Majitel Kayak Berlin Tours Michael Scheel projížděk zaměřených na čistotu vody uspořádal v minulosti už víc. Tohle je ale poprvé, kdy akci, která končí v polovině června, podporuje město. Berlín se inspiroval v Kodani, kde měli lidé v rámci obdobné akce poslední dva roky možnost směnit nasbírané odpadky třeba za výraznou slevu na jídlo nebo bezplatné vstupné do muzeí a galerií.

Tisíce lidí v sobotu opět protestovaly v Tiraně proti plánu zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera na vybudování luxusního resortu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta, kde žijí plameňáci, tuleni a hnízdí želvy. Albánská vláda udělila projektu status strategické investice.

Tisíce Albánců protestovaly ve čtvrtek večer v Tiraně už čtvrtý den po sobě proti plánované výstavbě luxusního turistického komplexu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta. Vybudování resortu plánuje zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner. Podle demonstrantů ale plánovaný projekt poškodí životní prostředí. Kritice protestujících čelí i premiér Edi Rama.

Česká reuse centra a nábytkové banky za poslední čtyři roky pomohly vrátit do oběhu téměř 2600 tun předmětů a zprostředkovaly nové využití pro 1,3 milionu věcí. Podle Reuse federace by jejich přínos mohl být ještě větší, pokud by stát nastavil jasné cíle a systémovou podporu tohoto sektoru.

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.

Odlesňování v Brazílii, kde se nachází největší část Amazonie, loni kleslo na nejnižší úroveň od roku 2019, vyplývá ze zprávy tamní monitorovací sítě MapBiomas zveřejněné tento týden. Podle agentury AFP je to zásluha politiky prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy.

Nejméně jeden člověk zahynul a devět dalších se pohřešuje po úterním kolapsu obrovské nádrže s miliony litrů korozivní kapaliny v papírně ve státě Washington na západě Spojených států. Naděje na záchranu pohřešovaných není, informovala agentura AP s odvoláním na úřady. Devět dalších lidí utrpělo zranění, někteří z nich vážná. Příčinu neštěstí vyšetřuje policie.

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.

Malé částečky umělých hmot, konkrétně takzvané ultrajemné polystyrenové nanoplasty, se mohou „zabudovávat“ do ochranné vrstvy plic, měnit její strukturu a oslabovat ochrannou funkci, popsali vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Polska a Slovinska.

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.

Na veřejné projednání návrhu oblastí pro zóny k rychlejší výstavbě obnovitelných zdrojů energie v Česku přišlo v pátek několik stovek lidí. Akce trvala téměř 12 hodin, skončila krátce před 22:00. Úředníci z několika ministerstev během dopoledne představili detaily dokumentu a jeho zpracování, odpoledne pak odpovídali na desítky dotazů veřejnosti. Drtivá většina účastníků záměr kritizovala jako nesmyslný, debata tak byla místy velmi rušná a plná emocí, obešla se ale bez výraznějších excesů.

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.

Bongo horský se stal duchem lesa. Toto kriticky ohrožené zvíře ochránci přírody v Keni pomalu navracejí zpět do volné přírody ve snaze zvýšit počty této vzácné antilopy, která je původním druhem místních lesů, informuje agentura AP.

Nově instalované lampy na Golanských výšinách způsobují proměny chování drobných korýšů, kteří žijí normálně pod kameny. Místo toho nyní v noci tyto bezpečné úkryty opouštějí a vydávají se kroužit celé hodiny kolem světel.