Bělorusko

Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.

Litevská vláda po dohodě s opozicí navýší výdaje na obranu na více než pět procent HDP. Polovina financí bude určena na modernizaci, zbytek půjde na navýšení výcvikových kapacit. Vilnius chce kvůli obavám z agresivní politiky Ruska a Běloruska do pěti let zdvojnásobit počet svých vojáků. Třímilionová země tak plánuje mít do konce desetiletí skoro padesát tisíc aktivních vojáků, včetně rezerv.

Západ měl ve vztahu k Moskvě v rukou silné karty, ale nedokázal vytvořit vzájemný partnerský vztah, řekl analytik z University of St Andrews a autor knihy Ztracená země – Příběh moderního Ruska Filip Scherf. Rusko je podle něj ztracené samo pro sebe i pro Západ, protože dlouhodobě vede politiku, která ho od něj oddaluje. Ruská agresivní zahraniční politika přitom podle Scherfa vychází z vlastního pocitu ohrožení.

Unijní ministři zahraničí diskutovali o další vojenské pomoci Ukrajině i o vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tématy schůze byla například i podpora Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nebo sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) po jednání řekl, že cítí ochotu několika států diskutovat o podpoře RFE/RL. Další obsah jednání nekomentoval.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), které má sídlo v Praze, je jednou z nejkomplexnějších mediálních organizací na světě. Týdně dosáhne skrze rozhlas a internet na více než 47 milionů posluchačů v zemích, kde je svobodný tisk buď zakázán autoritářskými vládami, nebo není plně zaveden. Po sobotním oznámení americké vlády o ukončení financování mu však reálně hrozí zánik.

Členské státy Evropské unie se shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, uvedly v pátek diplomatické zdroje. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle bruselských médií zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko stáhly svou blokaci. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, musí se prodlužovat každých šest měsíců. Nyní jsou tedy platné do 15. září.

Polský prezident Andrzej Duda vyzval k rozmístění amerických jaderných zbraní na území Polska. Podle něj by se infrastruktura NATO měla 26 let po rozšíření směrem na východ také posunout tímto směrem. Země od příštího roku zavede systém vojenských školení pro civilisty. Na hranicích s Ruskem mezitím finišuje stavba prvního úseku vojenských opevnění.

Bobrů žije v České republice stále více, říká Aleš Vorel, vědec z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Přesto podle něj nepředstavují pro přírodu ani civilizaci hrozbu, ale spíše příležitost.

Spojené státy propustily výměnou za Američana Marka Fogela ruského občana. Jeho jméno zatím Moskva neuvedla. Podle agentury Reuters by to měl být Alexandr Vinnik, podezřelý z praní špinavých peněz. Prezident Donald Trump tvrdí, že šéf Kremlu Vladimir Putin dostal výměnou za propuštění učitele jen velmi málo. Dohodu s Moskvou označil za férovou. Jeden Američan byl pak spolu s dalšími dvěma lidmi propuštěn z běloruského vězení.

Polsko se znovu ohradilo proti hraničním kontrolám, které zavedlo Německo, a napětí mezi zeměmi tak pokračuje. Lídry obou zemí rozdělují i spory kolem vyšetřování výbuchu plynovodu Nord Stream. Polsko navíc zatím marně usiluje o větší podíl Německa na ochraně východní hranice.

Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko v den prezidentských „voleb“ vyloučil debatu s exilovou opozicí. Podle agentury Reuters navíc prohlásil, že mu je jedno, jestli Západ výsledek hlasování uzná, nebo ne. Podle exit pollů získal 87,6 procenta hlasů. Odpůrci režimu považují „volby“ za frašku. Lukašenko si v nich zajistil sedmé funkční období v řadě.

Běloruský režim před nedělními prezidentskými „volbami“ ještě posílil represe. Do ulic Minsku a dalších měst vyrazili policisté se samopaly. Předem určeným vítězem je diktátor Alexandr Lukašenko, který vládne od roku 1994. Ani letos nemá reálného soupeře, protože jména schvaluje Minsk. Jedinou „nezávislou“ kandidátkou je někdejší poslankyně Anna Kanopacká, opozice se k ní ale nehlásí.

Diktátor Alexandr Lukašenko vede Bělorusko od roku 1994 a v letošních „volbách“ se o nejvyšší post hodlá znovu ucházet. Opozice, která funguje v polském exilu, tvrdí, že po brutálním potlačení demonstrací po posledních „volbách“ před pěti lety se teď žádné protesty nechystají. Bývalý ministr kultury a diplomat Pavel Latuško nabádá Bělorusy, aby na volebních lístcích využili možnost zaškrtnout „ne“ a alespoň touto formou vyslali vzkaz, že ani po pěti letech svůj pohled na totalitu nezměnili.

Evropský parlament odsoudil režim běloruského diktátora Alexandra Lukašenka jako nelegitimní a zločinný. Nejdéle vládnoucí diktátor v Evropě si o víkendu hodlá pojistit svou moc na dalších pět let „volbami“, které opozice předem označuje za podvod. Minsk sice před hlasováním propustil desítky vězňů, represe vůči kritikům režimu ale v posledních letech zesílily.

Polský nábytkářský sektor, jeden z největších na celém světě, čelí hluboké krizi. Jen vloni ho muselo opustit dvacet tisíc zaměstnanců. Na vině jsou vysoký kurz zlotého, ceny energií, ale také obcházení evropských sankcí ze strany ruských firem.

Přinášíme výběr světových politických, ekonomických a kulturních událostí, které proběhnou během roku 2025.

Izraelské letectvo podniklo v neděli pozdě večer rozsáhlé nálety proti skladům zbraní v Sýrii, a to zejména v oblasti pobřežního města Tartús, informovala exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která je označila za nejtvrdší za poslední dekádu. Izraelská armáda se k těmto úderům zatím nevyjádřila.

Členské státy Evropské unie (EU) schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Informovala o tom Rada EU. Balík obsahuje mimo jiné omezení mířící na 54 osob a třicet právnických subjektů, které se podílejí na ruské vojenské agresi. Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty.

Zákon o obranné politice USA (NDAA) na příští rok, který schválila Sněmovna reprezentantů, obsahuje několik důležitých ustanovení na podporu Ukrajiny, neprodlužuje však program půjček a pronájmů. Ve čtvrtek na to upozornila ukrajinská velvyslankyně ve Spojených státech Oksana Makarovová. Návrh zákona nyní čeká na schválení Senátem, které se očekává příští týden.

Rusko vyslalo v noci na úterý na Ukrajinu 188 dronů, což je dosud nejvíce, oznámily ukrajinské vzdušné síly na Telegramu. Útokům čelil i Kyjev, nad kterým protivzdušná obrana zničila přes deset bezpilotních letounů. Invazní armáda podle ukrajinských vzdušných sil na napadenou zemi vystřelila také čtyři balistické střely Iskander-M. Protivzdušná obrana podle hlášení letectva zničila 76 dronů nad sedmnácti ukrajinskými oblastmi. Ukrajinci zároveň informují o zásazích objektů kritické infrastruktury. Zprávy o obětech zatím nejsou.

Polsko pokračuje v posilování východního křídla NATO. Na hranici s Běloruskem, spojencem Ruska, staví rozsáhlá vojenská opevnění. Opatření mají zkomplikovat případný vojenský vpád podobný tomu, jaký před více než dvěma lety zažila Ukrajina, a Varšava na ně dá v příštích letech v přepočtu šedesát miliard korun. Zároveň dokončuje modernizaci opatření, která mají bránit vstupu migrantů z Běloruska dále do Evropy.

Politici z celého světa gratulují republikánovi Donaldu Trumpovi, který podle projekcí zvítězil v amerických prezidentských volbách. Evropští státníci mluví o další spolupráci s Washingtonem, zaznívají ale i výzvy k tomu, aby starý kontinent začal usilovně pracovat na své obraně. Čína apeluje na vzájemný respekt, Kreml přislíbil možnost dialogu a Kyjev doufá, že Trumpova politika „síly“ přispěje k míru.

Ruský vliv zasahoval i do nejvyšších pater politiky, naznačuje zpráva polské parlamentní komise. Ta má za úkol prošetřit zasahování Ruska a Běloruska do dění v zemi za posledních více než 20 let. Polští pohraničníci třeba letos zadrželi už 300 pašeráků lidí, kteří z Běloruska převáděli ilegální migranty. Jejich počty i tak nadále rostou.

Přibližně dva tisíce severokorejských vojáků se po výcviku přesouvají na západ Ruska k ukrajinským hranicím, řekl agentuře Kjódó ukrajinský vojenský zdroj. Informace přichází jen pár dní poté, co jihokorejská zpravodajská služba uvedla, že se v Rusku nachází už asi tři tisíce vojáků z KLDR. Jejich přítomnost už potvrdil Kyjev i Spojené státy. Ruský vůdce Vladimir Putin ve čtvrtek nepopřel tvrzení, že Severní Korea vyslala své vojáky do Ruska.