Bělorusko

Polsko pokračuje v posilování východního křídla NATO. Na hranici s Běloruskem, spojencem Ruska, staví rozsáhlá vojenská opevnění. Opatření mají zkomplikovat případný vojenský vpád podobný tomu, jaký před více než dvěma lety zažila Ukrajina, a Varšava na ně dá v příštích letech v přepočtu šedesát miliard korun. Zároveň dokončuje modernizaci opatření, která mají bránit vstupu migrantů z Běloruska dále do Evropy.

Politici z celého světa gratulují republikánovi Donaldu Trumpovi, který podle projekcí zvítězil v amerických prezidentských volbách. Evropští státníci mluví o další spolupráci s Washingtonem, zaznívají ale i výzvy k tomu, aby starý kontinent začal usilovně pracovat na své obraně. Čína apeluje na vzájemný respekt, Kreml přislíbil možnost dialogu a Kyjev doufá, že Trumpova politika „síly“ přispěje k míru.

Ruský vliv zasahoval i do nejvyšších pater politiky, naznačuje zpráva polské parlamentní komise. Ta má za úkol prošetřit zasahování Ruska a Běloruska do dění v zemi za posledních více než 20 let. Polští pohraničníci třeba letos zadrželi už 300 pašeráků lidí, kteří z Běloruska převáděli ilegální migranty. Jejich počty i tak nadále rostou.

Přibližně dva tisíce severokorejských vojáků se po výcviku přesouvají na západ Ruska k ukrajinským hranicím, řekl agentuře Kjódó ukrajinský vojenský zdroj. Informace přichází jen pár dní poté, co jihokorejská zpravodajská služba uvedla, že se v Rusku nachází už asi tři tisíce vojáků z KLDR. Jejich přítomnost už potvrdil Kyjev i Spojené státy. Ruský vůdce Vladimir Putin ve čtvrtek nepopřel tvrzení, že Severní Korea vyslala své vojáky do Ruska.

Polská vláda Donalda Tuska po roce u moci oznámila novou migrační strategii, která předpokládá mimo jiné i dočasné pozastavení práva na azyl. Premiér současně odmítl unijní migrační pakt, což kritizovali aktivisté i opozice. Proti Tuskovým plánům se postavil i polský prezident Andrzej Duda z konzervativní strany Právo a spravedlnost.

„Houbaření je u nás velmi rozšířené, ale v Evropě i ve světě najdeme řadu národů, kde je tomu stejně,“ řekl ředitel Etnologického ústavu Akademie věd České republiky Jiří Woitsch. Nejtypičtější pro vztah Čechů k houbaření je podle něj to, že se ze sběru hub stala volnočasová masová aktivita. „Jiné houbařící národy se věnují jejich sběru spíše proto, že je chtějí jíst. U nás chodíme do lesa na houby, protože nás to baví. A dost často chodí i lidé, kteří ani houby nejedí,“ dodal expert.

Ruská agrese na Ukrajině vedla k nárůstu narušování lidských práv v dalších zemích, byla inspirací pro ty, kteří nerespektují ostatní. V pondělním projevu na konferenci Forum 2000 v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Hlavní globální síly, zejména Čína, by podle něj měly využít své postavení k propagaci míru a mezinárodní spolupráce.

V Praze v neděli začala konference Forum 2000 s podtitulem „Prokazování odhodlání a odolnosti demokracie“. Potrvá do úterý. Dorazila na ni tchajwanská exprezidentka Cchaj Jing-wen. Přivítal ji předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Jako první vystoupil kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza. Zmínil tisíce politických vězňů v ruských věznicích i svou vizi mírového a demokratického Ruska.

Zastrašování včetně dlouholetých trestů vězení nedokázalo potlačit odpor v běloruské společnosti, která považuje diktátora Alexandra Lukašenka za nelegitimního vládce. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedla lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Ta žije v exilu, zatímco jejího manžela Minsk před čtyřmi lety uvěznil a drží ho v izolaci. Politička, která se v Praze zúčastní konference Forum 2000, zdůraznila, že běloruský lid si přeje vítězství Ukrajiny, i když Minsk spolupracuje s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Kandidovat na prezidentku chce znovu ve chvíli, až se budou konat férové volby.

Bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský ocenil vymezení se Ústavního soudu (ÚS) vůči argumentaci vlády, že zvýšení platů politiků je navázané na rozhodnutí ÚS o výdělcích soudců. Dochází k vyjasňování pravomocí, řekl Landovský v pořadu Otázky Václava Moravce. Dalšími hosty byli ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a předsedkyně KSČM a europoslankyně za koalici Stačilo! Kateřina Konečná. Diskuze se dotkla i migrace, polského předsednictví v Radě Evropské unie nebo změn ve vládě.

Polsko chce kvůli situaci na běloruské hranici v rámci strategie na omezení nelegální migrace dočasně pozastavit právo na azyl. Řekl to premiér Donald Tusk s tím, že požádá Evropskou unii, aby opatření schválila. Varšava obviňuje Minsk, že migranty k přechodu polské hranice nabádá a pomáhá jim k tomu.

Polským bezpečnostním složkám se podařilo rozbít skupinu složenou z Rusů a Bělorusů, kteří se snažili získávat informace a pak je využít k vydírání jednotlivců i institucí, informoval v pondělí polský vicepremiér a ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski. Šlo podle něj o součást snahy ruských a běloruských tajných služeb Polsko politicky, vojensky i ekonomicky paralyzovat.

Ukrajina v noci na čtvrtek čelila rozsáhlému ruskému útoku bezpilotními letouny. Invazní armáda poslala na ukrajinské území celkem 78 dronů, ukrajinské úřady následně oznámily, že jich bylo šedesát sestřeleno. Podle ukrajinského letectva vypálilo Rusko také jednu balistickou raketu Iskander-M. O případných obětech zatím informace nejsou. Během úderů také podle ukrajinských médií dva drony vlétly do běloruského vzdušného prostoru, tamní protivzdušná obrana je zneškodnila.

Ruská protivzdušná obrana oznámila, že v noci zničila 158 ukrajinských dronů nad patnácti ruskými regiony. Podobná tvrzení však nelze nezávisle ověřit. V moskevské rafinérii po útoku vypukl požár, uvedl podle agentury Reuters starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. V noci pokračovaly rovněž ruské dronové a raketové údery na Ukrajině. Místní úřady mluví o řadě mrtvých. Jen Charkov hlásí od rána deset zásahů. Podle britských zpravodajců navíc Rusové urychlili svůj postup směrem k Pokrovsku.

Ruský vpád na Ukrajinu 24. února 2022 byl pro Finy studená sprcha, řekl v rozhovoru pro Českou televizi finský prezident Alexander Stubb, který se v Praze zúčastnil konference Globsec. V Evropě podle něj roste nová železná opona. Finsko se kvůli ruské hrozbě vzdalo své neutrality připojením k NATO.

Běloruští političtí vězni, které diktátor Alexandr Lukašenko někdy využívá jako páky proti západním zemím třeba s cílem rozvolnit sankce, čelí dlouhodobě útlaku. Po dlouhé době se například objevily zprávy o vrcholné představitelce běloruské opozice Maryji Kalesnikavové, která je režimem prý v cele mučena „každým představitelným způsobem“. Situace disidentů se nezlepšila ani po nedávné velké výměně vězňů mezi Západem a Moskvou, kdy na seznamu propuštěných Bělorusové zcela chyběli.

Napětí mezi Ukrajinou a Běloruskem trvá. Minsk soustřeďuje na vzájemných hranicích značný počet vojáků a techniky, podle analytiků ale stojí za manévry Kreml. Vladimir Putin chce totiž prostřednictvím Minsku odvést pozornost ukrajinských vojáků od Kurské oblasti, aby zmírnil tlak na svou armádu. Kyjev mezitím varoval, že při případném narušení hranice ze strany Běloruska přijme nezbytná opatření k obraně země.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí tvrdí, že Bělorusko pod záminkou vojenského cvičení soustřeďuje na hranicích s Ukrajinou značný počet vojáků a techniky. Podle Kyjeva mají být na hranici i běloruské síly pro speciální operace. Ukrajina také varovala, že vojenská cvičení v pohraniční oblasti představují hrozbu pro globální bezpečnost kvůli blízkosti černobylské jaderné elektrárny.

Ve vojenském zařízení v západoruské Volgogradské oblasti propukl ve čtvrtek požár poté, co se do areálu zřítil ukrajinský dron, uvedl podle agentury Reuters gubernátor regionu Andrej Bočarov. Server Reuters později napsal, že ukrajinská armáda zaútočila na vojenské letiště Marinovka, kde zasáhla sklady s klouzavými bombami a pohonnými hmotami. Mezitím v přístavu Kavkaz na jihu Ruska vypukl požár, když podle tamních úřadů Ukrajina podnikla útok na železniční trajekt naložený cisternami s pohonnými hmotami. Trajekt se podle ruských médií následně potopil.

Němečtí vojáci se poprvé od konce druhé světové války chystají na stálé nasazení v zahraničí. Tento týden byla zahájena výstavba rozsáhlé základny v Litvě, která má do tří let pojmout až čtyři tisícovky příslušníků Bundeswehru. V Berlíně se zároveň vedou stále živější debaty, zda bude Německo i nadále poskytovat pomoc bojující Ukrajině ze spolkového rozpočtu, nebo použije jiné zdroje.

Nové vrtulníky, tanky, protiletecká obrana a další. Polsko bezprecedentně navyšuje vybavenost a početní stav své armády s cílem stát se největší pozemní silou v Evropě. Zlomek nově nabyté síly, jejíž růst uspíšily ruské imperialistické ambice v sousední Ukrajině, se předvedl ve čtvrtek ve Varšavě na vojenské přehlídce u příležitosti Dne polské armády.

Lidé mají letos enormní zájem o mezinárodní řidičské průkazy. Od ledna letošního roku jich úřady vydaly více než 40 tisíc, tedy o deset procent víc, než za stejné období vloni. Vyplývá to z dat Ministerstva dopravy. Mezinárodní průkazy slouží jako doplněk ke klasickému řidičskému osvědčení při cestách mimo Evropskou unii, Norsko, Švýcarsko nebo Velkou Británii.

Zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 vedlo k velkým zásahům proti odpůrcům režimu uvnitř Ruska. Téměř všichni aktivisté a nezávislí novináři uprchli ze země. Nyní řada kritiků Kremlu žijících v Evropě říká, že Rusko stupňuje své úsilí ve snaze umlčovat, zastrašovat a pronásledovat oponenty v zahraničí, napsala stanice BBC na svém webu.

Polské úřady pokračují v opevňování hranice s Běloruskem. Ještě počátkem května se ji snažilo denně překonat 250 ilegálních migrantů, které k ní přivezly běloruské úřady. Po instalaci plotů, žiletkového drátu a pohrození Pekingu, že Varšava uzavře jeden z klíčových železničních koridorů, přes nějž Čína vyváží zboží, se jejich počty podařilo snížit. Klesl však také počet turistů, na nichž jsou závislí mnozí místní podnikatelé.