1989 strana 4 z 5

Výstava fotografií Františka Kressy v brněnském atomovém krytu 10-Z připomíná třicet let od pádu komunismu. Snímky zachycují normalizační Brno a především listopad 1989. Zájemci si mohou snímky prohlédnout do března příštího roku společně s celým prostorem krytu.

Události listopadu 1989 jsou druhou nejpříznivěji hodnocenou událostí české historie za posledních sto let. Nepatrně lépe Češi hodnotí jen období první republiky, vyplývá z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Čím starší respondenti byli, tím více se k sametové revoluci stavěli negativně. Slováci jsou k minulosti skeptičtější, optimisticky se ale koukají do budoucna.

Česká televize připravila k nadcházejícímu 30. výročí od sametové revoluce on-line hru Akce svoboda 1989. Ta provede zájemce celým rokem 1989 od Palachova týdne až po zvolení Václava Havla československým prezidentem. Zájemci si ji mohou vyzkoušet na svých počítačích nebo mobilních telefonech.

V polské Wroclawi vrcholí o víkendu festival Pozor Češi!, který připomíná přehlídku nezávislé československé kultury ze začátku listopadu 1989. Tehdy na ní vystoupili i doma zakázaní umělci. Do Polska, kde už komunisté nebyli několik měsíců u moci, si je dorazily vyslechnout i stovky československých návštěvníků.

Česká televize chystá připomínku výročí 17. listopadu i tématu třiceti let svobody. Například moderátor Jakub Železný provede revolucí v reálném čase v pořadu Dnes před 30 lety. Reflexi porevolučního vývoje nabídne zase Robert Sedláček v nezvyklém projektu Soud nad českou cestou. Na obrazovkách se během připomínky výročí objeví tři desítky premiér hrané nebo dokumentární tvorby.

Výročí sametové revoluce si připomenou i Česká centra v zahraničí. Na listopad se na třech kontinentech chystají desítky akcí na téma „svoboda“ a „osobnost Václava Havla“. V Bruselu představí módní kolekci ze sametu, v Miláně odhalí lavičku Václava Havla, v Paříži zahrají The Plastic People of the Universe. České televizi to potvrdila mluvčí Českých center Petra Jungwirthová.

Blížící se třicáté výročí sametové revoluce se odrazilo i v tématech několika dokumentů. Tři z nich představí mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, který začíná 24. října. Věnují se konci totalitního režimu, rekapitulaci třiceti let svobody i osobnosti prvního českého prezidenta Václava Havla.

Před třiceti lety se blížil konec komunistického režimu, málokomu to ale bylo jasné. Jednou z těch, kdo to tušil, byla reportérka světové tiskové agentury AP Alison Smaleová. Před příjezdem do Prahy totiž informovala o společenských změnách v Německu. O dění v roce 1989 mluvila Smaleová v pořadu Události, komentáře.

Na Václavském náměstí v roce 1989 vystoupil Václav Havel, Alexander Dubček, Marta Kubišová nebo Karel Gott a Karel Kryl. A všichni revoluční davy oslovovali ze slavného balkonu, který patřil k budově nakladatelství Melantrich. V objektu sídlil také deník Svobodné slovo, který do revolučních listopadových událostí promluvil už o něco dříve. Na místo zavedl diváky nedělní Newsroom ČT24.

„Dokázala se vyrovnat se svým pochybením zcela poctivě a odčinit ho,“ oceňuje na Vlastě Chramostové Daniel Kroupa, politolog, filozof, chartista a posametový politik. Za spolupráci s komunistickou Státní bezpečností (StB) zesnulou herečku, s níž se potkal ještě jako disident, neodsuzuje. Naopak za její protirežimní postoj a statečnost s ním spojenou si ji váží.

V polovině října 1989 se disidenti z různých opozičních skupin sešli na pískovišti. Na „bábovičky“ je pozvala Společnost za veselejší současnost, aby happeningem „Každý na svém písečku“ pomohla urovnat rozdílné názory a napomohla tak společnému postupu proti režimu.

Přesně před 30 lety, 30. září 1989, promluvil tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher k východoněmeckým uprchlíkům shromážděným na velvyslanectví SRN v Praze. „Přišel jsem, abych Vám sdělil, že dnes bylo umožněno Vaše vycestování do Spolkové republiky Německo“, oznámil zhruba čtyřtisícovému davu uprchlíků z balkonu ambasády. Výročí události, která je považována za jeden ze zásadních kroků vedoucích ke kolapsu východoněmeckého režimu, se věnoval speciál ČT24 Cesta za svobodou.

Před třiceti lety se v Československu lámal režim. Na Národní třídě stál 17. listopadu i Vandam, fiktivní postava novely Jaroslava Rudiše a nově i filmu, k němuž Rudiš napsal scénář spolu s režisérem Štěpánem Altrichterem. Jmenuje se Národní třída, ale podle tvůrců je jeho poselství univerzální a příběh melancholického pravdaře a rváče z pražské sídlištní periferie, který po svém interpretuje minulost i současnost, by se klidně mohl odehrávat i ve východním Německu. Na Národní třídu do kin, kde se promítá od 26. září, pozvali Rudiš a Altrichter v rozhovoru pro ČT24.

Byli jsme při tom, přiznává v titulu nové publikace deset jejích autorů. Dnes většina z nich pracuje jako kameramani České televize, v listopadu 1989 ale ještě nebyli novináři. Přesto už tehdy měli potřebu obrazově zachytit vše, co se kolem nich dělo. Sto sedmdesát dosud nepublikovaných fotografií, které před třiceti lety pořídili, vychází nejen knižně, zároveň je představuje stejnojmenná venkovní výstava.

Vydávali informační letáky, časopisy, noviny. Fotografovali a natáčeli rozhovory v ulicích. Jak studenti žurnalistiky proživali revoluční dny po 17. listopadu 1989? Téma dalšího dílu seriálu Mediální revoluce, který každou neděli vysílá pořad Newsroom ČT24.

Třicáté výročí pádu komunismu a padesát let od smrti Jana Palacha připomíná v centru Prahy výstava Na křídlech svobody. Italští a čeští streetartoví umělci vytvořili díla, která se věnují těmto historickým milníkům a tématu svobody. Expozice současně otevřela dříve nepřístupnou uličku v blízkosti Velvyslanectví Italské republiky.

Jeden ze symbolů sametové revoluce. Čtenáři si je mezi sebou přepisovali a množili sami. Z 350 kusů měsíčně se tak náklad dostal až na deset tisíc. První zkušební číslo samizdatového měsíčníku Lidové noviny vyšlo 11. září 1987. Kdo a proč je založil? A jakou roli sehrály v celém revolučním roce? Další díl seriálu Mediální revoluce pořadu Newsroom ČT24.

Před třiceti lety se v Československu začali aktivizovat studenti. Založili nezávislé studentské organizace či informační středisko, vydávali časopisy a pořádali diskusní fóra. Na přelomu léta a podzimu se mezi nimi začala rodit i myšlenka uspořádat 17. listopadu velkou demonstraci.

Fotoreportéři Jan Šibík a Jan Šilpoch stáli v roce 1989 na Národní třídě přímo u davu volajícím po svobodě a chtěli zachytit okamžiky revoluce. Sami přitom nevěděli, jestli se jim podaří včas utéct před obušky. Newsroom ČT24 se s nimi vrátil o tři dekády nazpět. Vracet se bude nově každý týden ve speciálním seriálu Mediální revoluce. Co znamenal revoluční rok pro české novináře? Jak ho prožívali? Co všechno změnil? Víc každou neděli ve 22:02 na ČT24.

„V roce 1989 se změnil svět, změnilo se tehdejší Československo a změnily se také životy mnohých z nás.“ Těmito slovy začíná nová kniha fotografa Jana Šibíka. Třicet let staré osudové okamžiky přibližuje zároveň i výstava Šibíkových snímků na Staroměstské radnici.

Sametovou revoluci pohledem dětí zachytil komiks Martina Šinkovského a výtvarníka známého jako Ticho762. Nese název Trikolora, čímž odkazuje na snad nejvíce nedostatkové zboží v listopadu 1989. V příběhu party dětí se na pozadí historických okamžiků odrážejí reálné historky, které lidé posílali autorovi na jeho výzvu. Komiks vychází symbolicky ve dnech, kdy si republika připomíná výročí srpnových události v letech 1968 a 1969. Předmluvu napsala zpěvačka Marta Kubišová.

Komunistický režim v srpnu 1989 čekal, že výročí sovětské okupace a dění v okolních zemích vyústí v početné demonstrace. Na Václavském náměstí v Praze se skutečně lidé sešli, bylo jich ale méně než pořádkových sil s obušky. České demonstranty přijeli, přísným kontrolám navzdory, podpořit také mladí Maďaři a Poláci. Díky nevýrazné účasti si režim myslel, že zvítězil, touha po změně ale i po tvrdém zásahu rostla.

„Jednou zajdem na úbytě z tý smutný revoluce,“ předpovídal Karel Kryl v roce 1968 pražskému jaru v písni Pasážová revolta. Stejnou skladbu vztahují k revoluci, která se odehrála o dvacet jedna let později, David Koller, Richard Müller a Viki Olejárová. Nazpívali ji jako doprovod nového česko-slovenského filmu Amnestie. Dramatickou posametovou dobu plnou změn nahlíží prostřednictvím příběhu o největší vzpouře ve vězeňské historii Československa. V kinech Amnestie „vypukne“ 14. listopadu.

Před třiceti lety se ozbrojené složky komunistického režimu Československa připravovaly na střetnutí s demonstranty k výročí 21. srpna 1968. V pohotovosti byla armáda i lidové milice. Masivní bezpečnostní akce ovšem zdaleka přesahovala záměry opozičních skupin v čele s Chartou 77. Pietního shromáždění se nakonec v Praze zúčastnilo 1500 lidí.