Před třiceti lety se blížil konec komunistického režimu, málokomu to ale bylo jasné. Jednou z těch, kdo to tušil, byla reportérka světové tiskové agentury AP Alison Smaleová. Před příjezdem do Prahy totiž informovala o společenských změnách v Německu. O dění v roce 1989 mluvila Smaleová v pořadu Události, komentáře.
„V roce 1989 jsem byla jediná zahraniční korespondentka, která sledovala proces s Václavem Havlem. Velice dobře jsem znala tu situaci a věděla jsem, že se věci začaly dávat do pohybu. Byla jsem v Berlíně, když padla Berlínská zeď. Poté jsem odjela do Československa, abych sledovala pád komunismu u vás,“ vzpomíná Smaleová.
Ve vzduchu tehdy visela otázka, jestli se režim nerozhodne pro násilí, aby zabránil svému zhroucení. K tomu ale nedošlo. „Byl to proces, který byl na jednu stranu velice rychlý a na druhou stranu byl také velice nejistý,“ shrnuje bývalá reportérka.
Když ale nakonec režim v tehdejším Československu padl, byl to podle Smaleové neuvěřitelný pocit radosti, osvobození. „Uvolnila se obrovská energie. Lidé byli sjednoceni mimořádným způsobem,“ vzpomíná.
Československo mělo na rozdíl od Německa, kde Smaleová také sledovala pád režimu, tu výhodu, že se nemuselo sjednocovat. Britská reportérka připomněla, že Německo se znovu stalo jednou zemí za obrovských finančních nákladů, ovšem rozdíly mezi východem a západem tam jsou citelné dodnes.
Rozdělená společnost je i jinde
Posledních třicet let podle Smaleové Česku prospělo. „Vždy si můžete přát jiná řešení, než která nastala, ale když se podíváme na to, jak to bylo v roce 89 a ještě předtím, a když se podíváme do pražských ulic dnes – a co je důležitější, když se podíváme na běžné životní podmínky v menších městech –, tak je to mnohem lepší,“ říká.
Rozdělení společnosti, o kterém často mluví sociologové, vnímá Smaleová v celosvětovém měřítku. „Rozdíly mezi venkovskou a městskou populací samozřejmě existují i jinde, nejen v exkomunistických zemích. Na světě je mnoho rozdělených společností, čelíme mnoha výzvám velice rychle a není to vůbec jednoduché,“ dodává žena, která dnes působí v OSN jako expertka na globální komunikaci, tedy i na dezinformace.
