Byli jsme při tom, hlásí kameramani ČT. Knižně vydali nepublikované fotografie z roku 1989

Byli jsme při tom, přiznává v titulu nové publikace deset jejích autorů. Dnes většina z nich pracuje jako kameramani České televize, v listopadu 1989 ale ještě nebyli novináři. Přesto už tehdy měli potřebu obrazově zachytit vše, co se kolem nich dělo. Sto sedmdesát dosud nepublikovaných fotografií, které před třiceti lety pořídili, vychází nejen knižně, zároveň je představuje stejnojmenná venkovní výstava.

Myšlenka na vznik publikace vzešla od kameramana Evžena Janouška. „Při uspořádávání svého osobního archivu jsem narazil na deset negativů, které jsem nasnímal v hektickém listopadu 1989. Fotografie z nich jsem nikdy nepublikoval a chtěl jsem je ukázat svým blízkým. Když jsem se ptal svých kolegů kameramanů z ČT, zjistil jsem, že podobných, třicet let starých pokladů je v osobních archivech víc,“ vysvětlil.

S fotoaparátem před třemi dekádami čekal například na Hradčanském náměstí, kde měl Václav Havel poprvé pozdravit veřejnost coby budoucí prezident. „V tu chvíli jsme opravdu cítili, že přichází změna. Pro mě to znamenalo, že můžu cestovat, vidět filmy, které chci, že můžu dělat, co chci,“ vybavuje si Janoušek tehdejší pocity.

Nahrávám video
Některé listopadové snímky vstoupily do historie a říká se o nich, že jsou ikonické, většina ostatních chátrá v osobních archivech. Je to škoda, protože jak kdosi poznamenal, dějiny sice nejsou příběhem, ale skládají se z příběhů. Každý je vidí jinak, každý je jinak prožívá. A autoři v této knize nezapřeli reportérský talent.
Zdeněk Šámal
ředitel Zpravodajství a sportu ČT

Že bude dělat kameramana v České televizi, ještě netušil. Na rozdíl od svého současného kolegy a dalšího z přispěvatelů v publikaci Lubomíra Stiburka, který v téže době už s kamerou pracoval v krajské redakci v Chebu. „V listopadu jsem musel být tam, ale při první příležitosti, která se naskytla, jsem se jel podívat do Prahy,“ vzpomíná. Ze všeho nejdříve zamířil na Národní třídu.

Mezi tehdejšími studenty tu tehdy fotil i Jiří Venclík, tenkrát student žurnalistiky. Do společné knihy přispěl nejen fotografiemi z pohnutých časů, ale i textem. „Každý kameraman se raději vyjadřuje obrazem, ale pátral jsem v mysli, jak ostatní kluky znám z pracovního i civilního života, a snažil se podstatu každého z nich vystihnout v pár řádcích,“ podotýká.

Revoluční dobu očima kameramanů ČT nahlíží také výstava Byli jsme při tom. K vidění je do 11. října na Palachově náměstí v Praze. Kniha i výstava jsou příspěvkem České televize k nadcházejícímu výročí třiceti let od sametové revoluce. Další projekty, dokumenty i zpravodajská ohlédnutí se budou v následujících měsících objevovat ve vysílání všech šesti programů.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 6 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 23 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 23 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...