1989 strana 5 z 5

Sametovou revoluci pohledem dětí zachytil komiks Martina Šinkovského a výtvarníka známého jako Ticho762. Nese název Trikolora, čímž odkazuje na snad nejvíce nedostatkové zboží v listopadu 1989. V příběhu party dětí se na pozadí historických okamžiků odrážejí reálné historky, které lidé posílali autorovi na jeho výzvu. Komiks vychází symbolicky ve dnech, kdy si republika připomíná výročí srpnových události v letech 1968 a 1969. Předmluvu napsala zpěvačka Marta Kubišová.

Komunistický režim v srpnu 1989 čekal, že výročí sovětské okupace a dění v okolních zemích vyústí v početné demonstrace. Na Václavském náměstí v Praze se skutečně lidé sešli, bylo jich ale méně než pořádkových sil s obušky. České demonstranty přijeli, přísným kontrolám navzdory, podpořit také mladí Maďaři a Poláci. Díky nevýrazné účasti si režim myslel, že zvítězil, touha po změně ale i po tvrdém zásahu rostla.

„Jednou zajdem na úbytě z tý smutný revoluce,“ předpovídal Karel Kryl v roce 1968 pražskému jaru v písni Pasážová revolta. Stejnou skladbu vztahují k revoluci, která se odehrála o dvacet jedna let později, David Koller, Richard Müller a Viki Olejárová. Nazpívali ji jako doprovod nového česko-slovenského filmu Amnestie. Dramatickou posametovou dobu plnou změn nahlíží prostřednictvím příběhu o největší vzpouře ve vězeňské historii Československa. V kinech Amnestie „vypukne“ 14. listopadu.

Před třiceti lety se ozbrojené složky komunistického režimu Československa připravovaly na střetnutí s demonstranty k výročí 21. srpna 1968. V pohotovosti byla armáda i lidové milice. Masivní bezpečnostní akce ovšem zdaleka přesahovala záměry opozičních skupin v čele s Chartou 77. Pietního shromáždění se nakonec v Praze zúčastnilo 1500 lidí.

Před třiceti lety musel komunistický režim v Československu přihlížet tomu, jak čtveřice polských disidentů vykřikuje v centru Prahy hesla o svobodě a konci sovětského bloku. Šlo o zástupce Solidarity, kteří se ovšem začátkem léta v částečně demokratických volbách stali polskými poslanci. Situace u nás byla jiná a do pádu režimu ještě zbývaly dlouhé měsíce.

Nová generace Manželských etud a poslední cesta žlutých trabantů patří k dokumentům, které Česká televize uvede ve svém podzimním programu. Z novinek diváky zve také k putování za pivem s Matějem Ruppertem, seznámení s „králem obuvi“ Baťou či k analýze třiceti porevolučních let nebo k dalším osudům převážně romských Ptáčat.

Více než hodinová řeč, se kterou generální tajemník KSČ Miloš Jakeš vystoupil 17. července 1989 v kulturním domě na Červeném Hrádku, se stala jedním z nezamýšlených symbolů koroze socialistického zřízení v Československu. Deklarativně nejvlivnější muž v zemi se ve svém chaotickém monologu označil za kůl v plotě, bezděčně prohodil brojlery s bojlery a kritizoval zpěvačku Hanu Zagorovou. Web ČT24 nabízí jeho projev v plném znění.

Politikům se často nestává, aby jejich projevy zlidověly a pasáže z nich se citovaly ještě po letech. Před třiceti lety, 17. července 1989, pronesl generální tajemník komunistické strany Miloš Jakeš ikonický projev na Červeném Hrádku a záznam tohoto vystoupení vyvolával mezi lidmi smích. Jakeš se tak stal nechtěnou komediální hvězdou druhé poloviny roku 1989.

Tisíce věřících volaly před třiceti lety před Pražským hradem po náboženské svobodě. V roce 1989 už komunistický režim opouštěl tvrdou linii vůči církvím a obnovil dialog s Vatikánem. Zároveň se komunisté obávali vlivu kardinála Františka Tomáška i papežových plánů na cestu do Prahy.

Uplynulo třicet let od pořízení slavného snímku trhliny v železné oponě. Dne 27. června 1989 se na rakousko-maďarském pomezí sešli ministři zahraničí obou zemí, aby přestřihli dráty a zapózovali fotografům. Symbolické gesto navazující na několikatýdenní bourání hraniční bariéry dodalo odvahu mnoha východním Němcům, kteří se v následujících měsících přes Maďarsko pokusili dostat na Západ.

První polovina roku 1989 v Československu se nesla ve znamení sílící aktivity opozice, která postupně pronikala i mimo oblast disentu. Jednou z klíčových událostí té doby byl vznik petice, pod kterou se masově podepisovali představitelé kultury i dělníci. Text Několika vět byl poprvé zveřejněn 22. června v tehdy ilegálních Lidových novinách. Přesně o týden později manifest zazněl na rozhlasové stanici Svobodná Evropa. Petici pak postupně podepsalo na 40 tisíc lidí.

Oblíbený festival populární hudby Bratislavská lyra v červnu 1989. Měl se odehrát podle obvyklé šablony, vystoupení americké písničkářky Joan Baezové ji ale přepsalo. Na pódiu zazněla pro komunismus nevítaná slova – Charta 77, Solidarita a Václav Havel. Během koncertu Baezová otevřeně vyjádřila podporu československým opozičním skupinám a také Havlovi, který se do haly dostal v roli „bedňáka“.

Před třiceti lety byl v Československu popraven poslední odsouzený. Za dobu existence republiky skončilo na popravišti přes 1200 lidí, číslo ale nezahrnuje nacistické represe. Nejčastěji verdikt padal za válečné zločiny a kvůli politickým důvodům, až za nimi jsou vraždy.

Před třiceti lety propustil komunistický režim Václava Havla z jeho posledního trestu vězení. Soud ho poslal za mříže v lednu 1989 za pobuřování při takzvaném Palachově týdnu. Havel tehdy v cele strávil čtyři měsíce. Na svobodu se dostal podmíněně.

Prvomájové oslavy před třiceti lety dopadly jinak, než si vládnoucí KSČ přála. Hlavní oslavy se přesunuly z Letné do centra metropole z obavy, aby projevy nenarušili odpůrci režimu. Tomu ale nezabránila a nespokojenost s nadvládou komunistů sílila až do rozhodujícího listopadu 1989.

Před třiceti lety skauti začali vydávat ilegální časopis ČIN. Kopie se tehdy šířily mezi známými, ale i díky tomu se do společnosti začalo vracet povědomí o skautingu. Organizace se obnovila těsně po sametové revoluci.

Československá lidová armáda v rámci Varšavské smlouvy jen plnila zadání komunistů z Kremlu. Česko se v rámci NATO samo rozhoduje, čím přispěje, říká bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, který má zkušenost se službou v obou vojenských blocích. Upozorňuje také na propastný rozdíl v politizaci vojska: „Že by někdo byl hodnocen podle toho, zda zná usnesení koaliční vlády, jako dřív musel znát usnesení Ústředního výboru KSČ, to už dnes není.“ Zdaleka největší změnu však spatřuje ve vztahu k vojákům, o nichž se konečně začalo přemýšlet jako o lidech.

Ve sledu bouřlivých událostí roku 1989 vedoucích k pádu komunistického panství ve státech tehdejšího východního bloku zaujímají přední místo takzvané kulaté stoly v Polsku. V nich poprvé vládnoucí strana připustila oficiální dialog s opozicí. Rozhovory byly zahájeny 6. února 1989 ve Varšavě. Jak se později ukázalo, staly se kulaté stoly modelem pro předání moci i v dalších sovětských satelitech včetně Československa (a s výjimkou Rumunska).

Mnozí diváci ji znají jako odvážnou advokátku, která ve snímku Hořící keř marně hájí matku Jana Palacha. Ve skutečnosti byla Dagmar Burešová kvůli tomuto případu sledována StB a její dcera nemohla vystudovat, i tak ale po letech nelitovala, že se do kauzy Palach pustila. Za minulého režimu bojovala proti „větrným mlýnům“ často, když hájila disidenty i jiné nepřátele režimu. Po listopadu 1989 se pak jako první ministryně spravedlnosti pustila do justiční reformy.

Naprostá většina lidí v Česku ví, kdo byl Jan Palach. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro Českou televizi. Téměř všichni také hodnotí jeho čin z ledna 1969 pozitivně, pouze procento respondentů jej vnímá negativně.

Třetí lednový týden roku 1989 otřásl komunistickým režimem v Československu. Násilné potlačení pietní akce, která měla připomenout 20. výročí úmrtí Jana Palacha, totiž vyústilo v sérii protirežimních demonstrací. Zapojily se do nich tisíce lidí, a protože trvaly sedm dní, dostaly označení Palachův týden. Síla protestů překvapila nejen vládnoucí komunisty, ale i opozici. Události předznamenaly pád režimu v listopadu 1989.

Premiér Andrej Babiš (ANO) s manželkou Monikou navštívili v Lánech prezidentský pár Miloše Zemana a jeho choť Ivanu. Podle Babiše mluvili o rodinných záležitostech i o podpoře exportu. O svých zahraničních cestách budou prezident a premiér znovu společně hovořit na konci ledna.

Jedním z hlavních aktérů sametové revoluce se stal dramatik a disident Václav Havel. Byl symbolem i hybatelem politických změn. Po jeho inauguraci prezidentem se mluvilo také o jednom detailu – krátkých kalhotách, které měl při hradní přehlídce. On sám to nerad komentoval.

Po celém Česku si lidé v sobotu připomínali listopadové události let 1939 a 1989. Hlavním dějištěm oslav byla tradičně Praha. Průvody, happeningy, koncerty, proslovy a další akce ke Dni boje za svobodu a demokracii se však konaly i v dalších městech.