1989 strana 5 z 5

Nová generace Manželských etud a poslední cesta žlutých trabantů patří k dokumentům, které Česká televize uvede ve svém podzimním programu. Z novinek diváky zve také k putování za pivem s Matějem Ruppertem, seznámení s „králem obuvi“ Baťou či k analýze třiceti porevolučních let nebo k dalším osudům převážně romských Ptáčat.

Více než hodinová řeč, se kterou generální tajemník KSČ Miloš Jakeš vystoupil 17. července 1989 v kulturním domě na Červeném Hrádku, se stala jedním z nezamýšlených symbolů koroze socialistického zřízení v Československu. Deklarativně nejvlivnější muž v zemi se ve svém chaotickém monologu označil za kůl v plotě, bezděčně prohodil brojlery s bojlery a kritizoval zpěvačku Hanu Zagorovou. Web ČT24 nabízí jeho projev v plném znění.

Politikům se často nestává, aby jejich projevy zlidověly a pasáže z nich se citovaly ještě po letech. Před třiceti lety, 17. července 1989, pronesl generální tajemník komunistické strany Miloš Jakeš ikonický projev na Červeném Hrádku a záznam tohoto vystoupení vyvolával mezi lidmi smích. Jakeš se tak stal nechtěnou komediální hvězdou druhé poloviny roku 1989.

Tisíce věřících volaly před třiceti lety před Pražským hradem po náboženské svobodě. V roce 1989 už komunistický režim opouštěl tvrdou linii vůči církvím a obnovil dialog s Vatikánem. Zároveň se komunisté obávali vlivu kardinála Františka Tomáška i papežových plánů na cestu do Prahy.

Uplynulo třicet let od pořízení slavného snímku trhliny v železné oponě. Dne 27. června 1989 se na rakousko-maďarském pomezí sešli ministři zahraničí obou zemí, aby přestřihli dráty a zapózovali fotografům. Symbolické gesto navazující na několikatýdenní bourání hraniční bariéry dodalo odvahu mnoha východním Němcům, kteří se v následujících měsících přes Maďarsko pokusili dostat na Západ.

První polovina roku 1989 v Československu se nesla ve znamení sílící aktivity opozice, která postupně pronikala i mimo oblast disentu. Jednou z klíčových událostí té doby byl vznik petice, pod kterou se masově podepisovali představitelé kultury i dělníci. Text Několika vět byl poprvé zveřejněn 22. června v tehdy ilegálních Lidových novinách. Přesně o týden později manifest zazněl na rozhlasové stanici Svobodná Evropa. Petici pak postupně podepsalo na 40 tisíc lidí.

Oblíbený festival populární hudby Bratislavská lyra v červnu 1989. Měl se odehrát podle obvyklé šablony, vystoupení americké písničkářky Joan Baezové ji ale přepsalo. Na pódiu zazněla pro komunismus nevítaná slova – Charta 77, Solidarita a Václav Havel. Během koncertu Baezová otevřeně vyjádřila podporu československým opozičním skupinám a také Havlovi, který se do haly dostal v roli „bedňáka“.

Před třiceti lety byl v Československu popraven poslední odsouzený. Za dobu existence republiky skončilo na popravišti přes 1200 lidí, číslo ale nezahrnuje nacistické represe. Nejčastěji verdikt padal za válečné zločiny a kvůli politickým důvodům, až za nimi jsou vraždy.

Před třiceti lety propustil komunistický režim Václava Havla z jeho posledního trestu vězení. Soud ho poslal za mříže v lednu 1989 za pobuřování při takzvaném Palachově týdnu. Havel tehdy v cele strávil čtyři měsíce. Na svobodu se dostal podmíněně.

Prvomájové oslavy před třiceti lety dopadly jinak, než si vládnoucí KSČ přála. Hlavní oslavy se přesunuly z Letné do centra metropole z obavy, aby projevy nenarušili odpůrci režimu. Tomu ale nezabránila a nespokojenost s nadvládou komunistů sílila až do rozhodujícího listopadu 1989.

Před třiceti lety skauti začali vydávat ilegální časopis ČIN. Kopie se tehdy šířily mezi známými, ale i díky tomu se do společnosti začalo vracet povědomí o skautingu. Organizace se obnovila těsně po sametové revoluci.

Československá lidová armáda v rámci Varšavské smlouvy jen plnila zadání komunistů z Kremlu. Česko se v rámci NATO samo rozhoduje, čím přispěje, říká bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, který má zkušenost se službou v obou vojenských blocích. Upozorňuje také na propastný rozdíl v politizaci vojska: „Že by někdo byl hodnocen podle toho, zda zná usnesení koaliční vlády, jako dřív musel znát usnesení Ústředního výboru KSČ, to už dnes není.“ Zdaleka největší změnu však spatřuje ve vztahu k vojákům, o nichž se konečně začalo přemýšlet jako o lidech.

Ve sledu bouřlivých událostí roku 1989 vedoucích k pádu komunistického panství ve státech tehdejšího východního bloku zaujímají přední místo takzvané kulaté stoly v Polsku. V nich poprvé vládnoucí strana připustila oficiální dialog s opozicí. Rozhovory byly zahájeny 6. února 1989 ve Varšavě. Jak se později ukázalo, staly se kulaté stoly modelem pro předání moci i v dalších sovětských satelitech včetně Československa (a s výjimkou Rumunska).

Mnozí diváci ji znají jako odvážnou advokátku, která ve snímku Hořící keř marně hájí matku Jana Palacha. Ve skutečnosti byla Dagmar Burešová kvůli tomuto případu sledována StB a její dcera nemohla vystudovat, i tak ale po letech nelitovala, že se do kauzy Palach pustila. Za minulého režimu bojovala proti „větrným mlýnům“ často, když hájila disidenty i jiné nepřátele režimu. Po listopadu 1989 se pak jako první ministryně spravedlnosti pustila do justiční reformy.

Naprostá většina lidí v Česku ví, kdo byl Jan Palach. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro Českou televizi. Téměř všichni také hodnotí jeho čin z ledna 1969 pozitivně, pouze procento respondentů jej vnímá negativně.

Třetí lednový týden roku 1989 otřásl komunistickým režimem v Československu. Násilné potlačení pietní akce, která měla připomenout 20. výročí úmrtí Jana Palacha, totiž vyústilo v sérii protirežimních demonstrací. Zapojily se do nich tisíce lidí, a protože trvaly sedm dní, dostaly označení Palachův týden. Síla protestů překvapila nejen vládnoucí komunisty, ale i opozici. Události předznamenaly pád režimu v listopadu 1989.

Premiér Andrej Babiš (ANO) s manželkou Monikou navštívili v Lánech prezidentský pár Miloše Zemana a jeho choť Ivanu. Podle Babiše mluvili o rodinných záležitostech i o podpoře exportu. O svých zahraničních cestách budou prezident a premiér znovu společně hovořit na konci ledna.

Jedním z hlavních aktérů sametové revoluce se stal dramatik a disident Václav Havel. Byl symbolem i hybatelem politických změn. Po jeho inauguraci prezidentem se mluvilo také o jednom detailu – krátkých kalhotách, které měl při hradní přehlídce. On sám to nerad komentoval.

Po celém Česku si lidé v sobotu připomínali listopadové události let 1939 a 1989. Hlavním dějištěm oslav byla tradičně Praha. Průvody, happeningy, koncerty, proslovy a další akce ke Dni boje za svobodu a demokracii se však konaly i v dalších městech.

Německý, britský i ruský tisk si všímá aktuálních politických okolností českých připomínek 17. listopadu 1989. Německý deník Süddeutsche Zeitung, rakouská televize ORF i ruská tisková agentura TASS zdůrazňují, že letošní oslavy se konají ve stínu skandálu kolem premiéra Andreje Babiše a jeho syna. Britská BBC nebo agentura AP zaznamenaly mnohatisícové demonstrace v Praze.

Oslavy 17. listopadu v Praze někteří politici zahájili už v brzkých ranních hodinách položením věnců u památníku na Národní třídě. Den se pak nesl v duchu demonstrací, ale i koncertů. Svátek si lidé připomněli také třeba na pouličních slavnostech nazvaných Korzo Národní nebo při satirickém karnevalovém průvodu masek. Shromáždění a různé připomínky 17. listopadu se konaly i jinde v republice, byly ale menšího rozsahu než v hlavním městě.

Vrcholní slovenští politici připomněli odkaz událostí z listopadu 1989. Prezident Andrej Kiska se odpoledne spolu s premiérem Peterem Pellegrinim zúčastnil v okrajové části Bratislavy kladení věnců k památníku připomínajícímu čtyři stovky lidí, kteří zemřeli při pokusu o útěk z komunistického Československa do západních zemí přes přísně střeženou hranici.

Policisté prověřují případy vyhozených květin u památníku 17. listopadu 1989 na pražské Národní třídě. Podle mluvčího ale zatím nikoho nezadrželi. V současné době zjišťují, zda majitelé květin budou chtít uplatnit škodu. V koši skončily květiny premiéra Andreje Babiše (ANO), místopředsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD) či prezidenta Miloše Zemana. Podle řady opozičních politiků je to pochopitelné, jiní čin kritizují. Prezidentův mluvčí hovoří o „fašistické lůze“.

Jedním ze symbolů listopadových událostí roku 1989 je i zpěvačka Marta Kubišová. Ta sice 17. listopadu na Národní třídě nebyla, o dva dny později ale jejímu zpěvu z balkonu Melantrichu naslouchalo 100 tisíc lidí. Bývalá zlatá slavice tehdy zpívala na veřejnosti po více než 20 letech. Teď se dočkala Modlitba pro Martu nové verze, kde kromě Kubišové zazní hlas i dalších zpěvaček.