Trikolora jako nedostatkové zboží a kdo je Havel? Komiks vypráví o sametové revoluci

Sametovou revoluci pohledem dětí zachytil komiks Martina Šinkovského a výtvarníka známého jako Ticho762. Nese název Trikolora, čímž odkazuje na snad nejvíce nedostatkové zboží v listopadu 1989. V příběhu party dětí se na pozadí historických okamžiků odrážejí reálné historky, které lidé posílali autorovi na jeho výzvu. Komiks vychází symbolicky ve dnech, kdy si republika připomíná výročí srpnových události v letech 1968 a 1969. Předmluvu napsala zpěvačka Marta Kubišová.

Na komiksu autoři pracovali od loňského května, kdy se rozhodli přiblížit období sametové revoluce současným dětem. „Nechtěli jsme to dělat dějepisným způsobem. Vytvořili jsme proto fiktivní děti ve fiktivním městě, které má reálie Šumperka, odkud pocházím. Základem jsou přitom osobní vzpomínky. Vyzval jsem lidi, aby posílali své historky a sešlo se jich několik desítek,“ popisuje autor komiksu Šinkovský.

Podle autora z nich vyplynula tři hlavní témata tehdejší doby, tedy sehnat trikoloru, přestat s oslovením soudruhu a zjistit, kdo je Václav Havel. „V komiksu je zachycena například historka, jak se děti tehdy bavily. Daly si fólii pod čepici a hrály si na pohotovostní pluk,“ vypráví Šinkovský.

Trikolora: Sametový komiks
Zdroj: CooBoo

Komiks končí autorovou osobní vzpomínkou, jak trikoloru jako malý chlapec získal konečně až na konci roku 1989. „Zapnul jsem si ji hrdě na bundu a šel alespoň s košem. Nosil jsem ji pak až do jara, kdy ji nenosil už nikdo,“ vzpomíná s úsměvem.

Dobová atmosféra, noviny i reklamy

Komiks je zasazen do období od 17. listopadu do 29. prosince 1989, kdy byl prezidentem zvolen Václav Havel. Příběhem, který je popisován chronologicky den po dni, provází čtenáře desetiletý chlapec Bert a jeho parta kamarádů z moravského města Hezberk.

Zážitky jeho a jeho přátel jsou kompilací historek, které autor od lidí získal. Dobovou atmosféru navíc přibližují výstřižky z tehdejších novin a časopisů, ale také tehdejší reklamy. Mladí čtenáři si tak mohou udělat představu, co se v té době řešilo, nakupovalo nebo čím se lidé bavili. Výtvarnou stránku zpracoval autor známý jako Ticho762.

Chronologickou osu klíčového období najdou čtenáři v závěru knihy, včetně vysvětlení jmen a pojmů. Nechybí například ani ilustrace, jak tehdy vypadal průměrný soudruh. Samotný děj poté v epilogu končí až v současnosti, kdy Bert, dnes už čtyřicátník, promlouvá ke své dceři.

Spisovatel Martin Šinkovský a výtvarník Ticho762 spolupracují dlouhodobě. V loňském roce se podepsali například pod netradičním komiksem vydaným ke stému výročí vzniku Československa. Dvojsešit s názvem Budoucnost ve vlastních rukách a Procitnutí do temnoty originálním způsobem zachycuje události roku 1918 a 1968.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 19 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 22 hhodinami

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
včera v 11:54

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...