1989 strana 3 z 5

Dvě desítky aktérů sametové revoluce, kteří zahýbali československými dějinami. Patří mezi ně disidenti, zástupci herců, studentů a protirežimních hnutí, ale také komunističtí politici a funkcionáři. Podívejte se, kdo a jak se před třiceti lety podílel na tehdejších událostech, změně režimu a předání moci.

Národní třída v Praze byla hlavním dějištěm událostí oslavujících třicet let svobody a připomínajících brutalitu komunistického režimu. Konaly se tam debaty, koncerty, přednášky i pietní akty. Lidé na ní zůstávali až do pozdního večera.

Česko si připomnělo kulaté 30. výročí sametové revoluce a rovněž 80. výročí událostí, které vedly k uzavření vysokých škol nacisty. Hlavním dějištěm oslav byla tradičně Národní třída v Praze, kam od rána proudili lidé i politici. U Hlávkovy koleje v Praze si lidé připomněli památku Jana Opletala. Z Albertova vyrazil odpoledne studentský průvod, který přesně kopíroval trasu studentů v listopadu 1989. Po jeho skončení se pak konala řada kulturních akcí včetně velkého koncertu z Václavského náměstí. Řada dalších akcí pak celou neděli probíhala také mimo Prahu v krajských městech i malých obcích.

Sametovou revoluci v Praze na Kampě od neděle připomíná nové dílo mezinárodně uznávaného autora dětských knih, ilustrátora a grafika Petra Síse. Obří instalace s názvem Velvet Bridge, tedy Sametový most, zobrazuje historii Československa v letech 1918 až 1989. V neděli 17. listopadu ji přímo na místě odhalil sám autor.

Děti, které se narodily kolem roku 1989, vyrůstaly ve zcela jiné době než jejich rodiče a prarodiče. Porovnávání ve stylu „jó, to za našeho mládí“ neujde žádná generace, skok mezi socialistickým Československem a demokratickým Českem byl ale přece jen velký. V následujícím kvízu si mohou dnešní dvacátníci či třicátníci (ale samozřejmě nejen ti) zkusit cestu časem o tři dekády zpátky. Věděli by, co shánět v partiovce nebo dělat se šuměnkou, i bez internetu?

V rodinném archivu Jiřího Krejčího ležely roky desítky fotografií a videzáznamů pořízených během revolučních událostí roku 1989. Krejčí natáčel a fotil na demonstracích v Praze a především v Brně. Materiály nyní poskytl tvůrcům dokumentu Brněnský listopad, který bude mít premiéru v neděli v kině Scala.

Česko je stále na cestě k vytvoření občanské společnosti, která je základem ústavní demokracie. Někdejší disident, bývalý český premiér a expředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) to uvedl v sídle horní komory parlamentu na konferenci věnované třicetiletému vývoji po pádu komunistického režimu v Československu.

Městské divadlo Zlín v sobotu uvede premiéru satirického kabaretu Jednou budem dál, který mapuje události třiceti let od sametové revoluce. Představení od tvůrců kabaretů o mluvčím prezidenta Jiřím Ovčáčkovi se pohybuje na pomezí muzikálu, revue a kabaretu. Sobotní premiéra i nedělní první repríza budou spojeny s debatou s tvůrci a jsou součástí Festivalu svobody.

„My sami jsme autory svých příběhů. To je svoboda. O to jsme všichni usilovali v osmdesátém devátém. A my se to musíme učit, učit se být svobodní, dělat to, po čem toužíme, naplňovat životy tak, jak chceme my. A to je přeci úžasné,“ říká herec Jan Potměšil, který v Interview ČT24 vzpomíná na život za totality i události listopadu 1989. Na to, aby po probuzení z kómatu pochopil, že se revoluce zdařila, prý stačila jedna věta jeho otce: „Václav Havel už je prezidentem.“

Česko a Slovensko slaví třicet let od pádu komunismu. Je opravdu co slavit? Ke třem desetiletím svobody se pro Českou televizi vyjádřily osobnosti z různých oblastí veřejného života. O tom, že důvod k oslavě je, nepochybují. Výhrady ale mají – k různým politickým rozhodnutím, fungování médií v době internetu nebo třeba i kvalitě některých restaurací. Ohlédnutí za dobou od pádu komunismu přinesl speciál 30 let svobody: Proměny společnosti.

Byli to studenti, kteří po zásahu na Národní třídě 17. listopadu 1989 vyhlásili stávku a postavili se proti komunistické straně. V pořadu Interview ČT24 to zdůraznil bývalý studentský vůdce a politik Martin Mejstřík. Zároveň kritizuje ty, kteří násilí na studentské demonstraci bagatelizují. „To opravdu nebyl žádný samet,“ říká. „A my jsme nechtěli žádný samet,“ dodává s tím, že komunistická strana měla být zakázána.

„V Polsku to trvalo deset let, v Maďarsku deset měsíců, v NDR deset týdnů a v Československu to možná potrvá deset dnů,“ žertoval na podzim 1989 v Praze britský historik Timothy Garton Ash. Jeho bonmot však dobře vystihuje podstatu tehdejšího dění. Sametová revoluce nebyla ojedinělou událostí, nýbrž součástí vlny politických změn, kterou spustily procesy probíhající ve východním bloku po několik předchozích let. Dění v Československu tak do značné míry jen reagovalo na převratný vývoj v okolních zemích.

Sametové revoluci předcházely – už několik dní před zásahem na Národní třídě – protesty v Teplicích. Za demonstracemi, které se staly předzvěstí pádu režimu, přitom stál na první pohled nepolitický motiv – čisté ovzduší. Kvůli neúnosné smogové situaci dotlačili tepličtí občané 13. listopadu 1989 tamní funkcionáře k veřejné debatě.  Byl to první takový dialog, se kterým komunisté souhlasili. Samotné setkání se pak uskutečnilo o týden později, když už se politický systém po dění v Praze hroutil.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová položila věnec k památníku 17. listopadu na pražské Národní třídě. Do Česka přicestovala, aby si připomenula 30. výročí sametové revoluce a také aby vystoupila v pořadu Fokus Václava Moravce.

Velké problémy má Česko po revoluci v morálce, míní polovina lidí oslovených v exkluzivním průzkumu, který si nechala zpracovat Česká televize společně s Rozhlasem a televízií Slovenska. Třetina respondentů za velmi problematický označila politický systém a každý třetí dotázaný vnímá velké problémy také ve zdravotnictví a v oblasti životního prostředí.

Češi a Slováci na době po roce 1989 shodně nejvíce oceňují získanou osobní svobodu a demokracii. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu, který si nechala zpracovat Česká televize společně s Rozhlasem a televízií Slovenska. Lidé v něm hodnotili události revolučního roku a další vývoj.

Netradiční vernisáží začala v brněnském Technickém muzeu výstava Železná opona 1948–89. Okolí muzea se změnilo v hraniční pásmo, pro vstup potřebovali návštěvníci „propustku“. Výstava představuje historii ostrahy státních hranic, ukazuje výzbroj a výstroj jednotek Pohraniční stráže i způsoby překonávání železné opony.

Okamžik je v historii vlastně fikcí, upozorňuje publicista Pavel Kosatík. Letopočty, které se děti učí ve školách nazpaměť, nás klamou. Skutečné události jsou v čase rozprostřeny do mnohem větší šíře, píše v knize České okamžiky. Platí to i pro 17. listopad. Přelomová studentská demonstrace, která spustila řetězec dalších událostí, nespadla z nebe, ale předcházely jí jiné akce, které naznačovaly blížící se změny. S mírnou nadsázkou lze napsat, že listopad začal už v lednu, jak ukazuje výběr událostí roku 1989.

Německo je Čechům vděčné za roli, kterou sehráli při pádu Berlínské zdi, řekl bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. To, co se tehdy odehrálo na západoněmecké ambasádě v Praze, kde se po tisících shromažďovali východní Němci toužící vycestovat na Západ, bylo podle něj jedinečné a přispělo ke scelování Německa. Schröder to řekl v Berlíně po setkání s českým prezidentem Milošem Zemanem, který se účastní oslav třicátého výročí pádu Berlínské zdi.

Kolja získal Oscara, do Prahy se přivalili Rolling Stones, nadšení i kritiku sklidila stavba Tančícího domu a Václav Havel v pětasedmdesáti letech natočil filmový debut. U příležitosti výročí sametové revoluce se ČT24 ve speciálním pořadu ohlédla za třiceti lety na kulturní a společenské scéně. Jako hosté se k bilanci přidali scenáristé Zdeněk Svěrák a Petr Jarchovský, divadelní režisér David Radok, herec Ondřej Vetchý, historik architektury Zdeněk Lukeš nebo výtvarník David Černý.

Ve věku 78 let zemřel někdejší český politik Jan Stráský, který byl posledním federálním předsedou československé vlády. Informaci přinesl Deník.cz a potvrdila ji řada zdrojů ze Stráského okolí. Bývalý ministr dopravy a zdravotnictví po odchodu z politiky stál v čele Národního parku Šumava a také byl předsedou Klubu českých turistů.

Tři symboly revolucí z Česka, Slovenska a Polska si mohou návštěvníci u příležitosti 30. výročí listopadové revoluce prohlédnout v Bratislavě. Výstava, která se věnuje logům českého Občanského fóra, slovenské Veřejnosti proti násilí a polské Solidarity je až do 20. listopadu k vidění v bývalých výkladních skříních obchodního domu Dunaj na Náměstí Slovenského národního povstání. V místě, kde se tehdy lidé scházeli k protikomunistickým demonstracím.

Situace v Německé demokratické republice (NDR) byla neudržitelná, společnost cítila nervozitu měsíce před pádem Berlínské zdi 9. listopadu 1989. V rozhovoru pro ČT24 to uvedl historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů. Tehdejší komunistický režim v NDR byl ještě tvrdší než v Československu, míní historik. Východní Němci podle něj protestovali v průběhu let spíše snahou utéct za hranice než demonstracemi v ulicích. Oslavy třicátého výročí pádu Berlínské zdi potrvají v Německu celý týden.

Na oslavy 30. výročí sametové revoluce se chystají i školy. Na pražské ZŠ Eden žáci připravují film Mozaika Sametu, studenti z ústeckého Gymnázia Jateční se zase vydají na pochod k „rozmlácenýmu kostelu“, o kterém zpíval Karel Kryl v písni Anděl. Tradičně se uskuteční také festival Symposion na Gymnáziu Jana Keplera. Pro mladší žáky připravily školy hlavně tematické dny nebo exkurze, gymnázia sázejí hlavně na besedy. Ředitelé oslovených škol považují téma za velmi důležité.