Polskou vládu se pokouší sestavit Morawiecki, opoziční strany už ale podepsaly koaliční smlouvu

Nahrávám video
Události: Opoziční strany v Polsku už podepsaly koaliční smlouvu
Zdroj: ČT24

Šéfové stran, které chtějí vytvořit příští vládní koalici v Polsku, v pátek podepsali koaliční smlouvu. Podle lídra Občanské koalice (KO) Donalda Tuska jsou strany připravené převzít odpovědnost za Polsko. Prezident Andrzej Duda však tento týden pověřil sestavením vlády současného premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS).

Právo a spravedlnost (PiS) získalo v posledních volbách ve 460členném Sejmu nejvíce křesel – 194. Vítězství v hlasování jí ale nestačí k tomu, aby dokázala vytvořit požadovanou většinou 231 hlasů v dolní komoře parlamentu. Opoziční strany Občanská koalice (KO), Třetí cesta a Nová levice získaly dohromady 248 křesel. Dohodly se, že premiérem bude Tusk a vicepremiéry se stanou předseda lidovců Wladyslaw Kosiniak-Kamysz a Krzysztof Gawkowski z Nové levice.

„Velmi jsme chtěli, aby Polky a Poláci… viděli, že věci jdou správným směrem. Chtěli jsme ukázat, že jsme připravení ujmout se odpovědnosti za naši vlast,“ řekl Tusk, někdejší premiér a předseda Evropské rady před podpisem koaliční smlouvy. 

Strany koalice už avizovaly, že chtějí v zemi obnovit principy právního státu, kvůli jejichž porušování Evropská komise Polsku pozastavila výplatu části peněz z unijní pokladny. Plánují také změny ve veřejnoprávních médiích, která se v uplynulých letech podle kritiků stala nástrojem propagandy PiS, nebo posílit práva žen, včetně obnovení financování umělého oplodnění metodou in vitro ze státních peněz.

List Gazeta Wyborcza napsal, že strany nedokázaly najít společné stanovisko ohledně potratů, které jsou po dva roky starém nálezu ústavního soudu v Polsku prakticky zakázané. Shodují se na tom, že tento nález zneplatní. Jak by potratová politika ale v Polsku měla napříště vypadat, není jasné.

Polští komentátoři nebo i europoslankyně za PiS Beata Mazurková podotkli, že ačkoliv strany příští koalice slibují zlepšit situaci žen v Polsku, koaliční smlouvu podepsalo pět mužů.

Duda pověřil Morawieckého

Strany avizovaly již od počátku, že chtějí kabinet vytvořit. Prezident však v pondělí v televizním projevu oznámil, že sestavením vlády pověří současného premiéra Mateusze Morawieckého (PiS). Původně se očekávalo, že toto rozhodnutí padne v průběhu příštího týdne, kdy se poprvé sejde nový parlament.  

„Nejprve se musí sejít Sejm a zvolit nového předsedu, takzvaného maršálka. Jde o začátek dlouhé série dialogů a politických jednání, na jejichž konci má být teprve pověření prezidenta,“ vysvětlil v minulosti zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos. 

Duda však tento krok oznámil o něco dříve. „Po klidné analýze a konzultacích jsem se rozhodl pověřit sestavením vlády premiéra Mateusze Morawieckého,“ oznámil Duda. „Rozhodl jsem se pokračovat v dobré parlamentní tradici, podle níž vítězná strana dostává jako první příležitost sestavit vládu.“  

Morawiecki poděkoval Dudovi za důvěru. „Vyzývám všechny zákonodárce, pro které je Polsko nejdůležitější, ke spolupráci,“ napsal následně polský premiér na síti X (dříve Twitter). Je však jasné, že bez koaličního partnera strana nemůže vládnout a pokud kabinet nezíská podporu zákonodárců, šanci sestavit vládu dostane od Sejmu jiný kandidát. Nástup nové vlády se tak opozdí o několik týdnů.

„Každé dítě ví, že číslo 248 je vyšší než 194,“ opakují již pár týdnů podle Deutsche Welle poslanci vítězné koalice. Podle polské ústavy navíc nemá prezident po volbách povinnost dát pokyn k sestavení vlády vítězné straně.

Morawiecki na sebevražedné misi

Dudovo rozhodnutí kritizují někteří politici i polská média, podle nichž jen prodlužuje nejistotu. „Duda poslal Morawieckého na sebevražednou misi,“ napsal kupříkladu šéfredaktor konzervativního deníku Rzeczpospolita Boguslav Chrabota v úterním úvodníku. „Známka F z matematiky. Z odpovědnosti dokonce známka nula s vykřičníkem. Nestydíte se za sebe, pane prezidente?“ okomentoval situaci někdejší polský premiér Marek Belka.

Také podle Grzegorze Schetyny, Tuskova poradce a bývalého maršálka Sejmu, je to špatně. „Prezident nám dopřává další týdny chaosu a špatného politického kabaretu,“ uvedl. 

Tusk v pátek po podepsání koaliční smlouvy situaci nechtěl příliš komentovat. „Prezident Duda se rozhodl získat trochu času pro sebe, pro stranu, která doposud vládne,“ řekl Tusk.

Už dříve podle agentury Reuters ale prohlásil, že se stane premiérem, ať se hlava státu rozhodne jakkoliv. „Chtějí si ukrást dalších pár dní, možná dva nebo tři týdny. Je to škoda,“ řekl. Dodal, že nechápe, proč Duda vystavuje Morawieckého a další politiky PiS „smutnému ponížení“. 

Politik podle Reuters dříve naléhal na Dudu, aby neotálel s jeho pověřením sestavit vládu, a argumentoval tím, že zdržení by mohlo poškodit šance na odblokování finančních prostředků EU určených pro Polsko, které Brusel zmrazil kvůli sporu o polské soudní reformy. 

Nahrávám video
Studio ČT24: Zpravodaj ČT Papadopulos o aktuální politické situaci v Polsku
Zdroj: ČT24

Duda „neměl na výběr“

„Morawiecki byl pověřen Dudou spíše z jakési ceremoniální povinnosti. Také z důvodu toho, aby PiS bylo déle u moci a stihlo například zabetonovat některé pozice ve státních institucích, ve státních firmách. Ostatně náznaky toho vidíme i v posledních dnech a týdnech – ať už se týkají centrální banky či petrochemického gigantu PKN Orlen nebo některých soudů, včetně Nejvyššího,“ uvedl zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Dodal, že Duda však neměl příliš na výběr. „Je politikem, který vzešel ze strany Právo a spravedlnost. Byl volen přímo a do budoucna předpokládá, že bude pokračovat v politické kariéře už nikoliv jako prezident, ale v nějaké jiné zřejmě volené funkci a pakliže by nepověřil svého bývalého spolustraníka a nevyšel vstříc své bývalé straně, tak by se mohl definitivně rozloučit s některými hlasy voličů tvrdého jádra Práva a spravedlnosti,“ dodal zpravodaj. 

Podobně se vyjádřila i socioložka Helena Chmielewská-Szlajferová v rozhovoru pro liberální deník Gazeta Wyborcza. „Duda upřednostnil svou osobní kariéru před zájmy země. Držel se stranické linie,“ uvedla.

„Duda projevuje solidaritu se svými stranickými kolegy, kteří stále potřebují čas na vymazání dat ve svých počítačích, spálení dokumentů a nastražení pastí na novou vládu,“ napsal také Chrabota v deníku Rzeczpospolita.

Mýtus ukradeného vítězství

Na ministerstvech se totiž stále rozhoduje o rozdělování financí. Podle Deutsche Welle také ve státních médiích ovládaných PiS, která v posledních letech sloužila jako „hlásná trouba strany“, dostávají zaměstnanci nové smlouvy, aby se nyní zabránilo jejich propuštění.

Podle některých pozorovatelů je však v sázce ještě více. Pokus o sestavení nové vlády PiS poslouží k „budování mýtu ukradeného vítězství“, napsala například Agnieszka Dlugoszová v týdeníku Newsweek Polska. Podle ní měl tento mýtus pomoci PiS a jejímu lídrovi Jaroslawu Kaczyńskému, který zmizel ze scény ihned po oznámení výsledků a chyběl i na pondělním setkání nově zvolených zákonodárců PiS ve varšavském sídle strany, znovu získat moc v nadcházejících komunálních a poté prezidentských volbách. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu zůstává nejasný

Seznam možných důvodů pro americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 22 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 32 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 54 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 57 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 6 hhodinami
Načítání...