Schůzka Orbána s Putinem pobouřila země NATO. Šíří ruskou propagandu, kritizují USA

Nahrávám video
Horizont ČT24: Kritické ohlasy na schůzku Orbán–Putin
Zdroj: ČT24

Schůzka ruského vládce Vladimira Putina a maďarského premiéra Viktora Orbána na okraj summitu k čínskému projektu Pás a stezka vyvolala ostré reakce v zemích NATO. Velvyslanci se po jednáních shodli, že takové chování evropského lídra je velmi znepokojivé. Americký velvyslanec poukázal na to, že Orbán při rozhovorech slovo válka zaměnil za vojenskou operaci, čímž podpořil propagandistickou rétoriku Moskvy. Maďarský premiér se hájí slovy, že se snaží zachránit kontakty s Ruskem.

Orbán je prvním unijním lídrem, který se osobně setkal s Putinem od zahájení loňské agrese. A podal mu ruku. „Maďarsko nikdy nemělo cíl čelit Rusku. Naopak. Chtěli jsme budovat co nejlepší kontakty. To se nám podařilo. Jenže kvůli vojenské operaci a evropským sankcím naše vztahy hodně ztratily,“ prohlásil maďarský premiér.

Orbán sice sleduje proruskou politiku už delší dobu, tato schůzka se šéfem Kremlu však vyvolala vlnu reakcí v zemích NATO včetně Česka.

„Jedna fotka řekne někdy víc než tisíc slov. O Viktoru Orbánovi jsem nikdy neměla iluze. Všechna má slova na jeho adresu, některými u nás kritizovaná, sám potvrzuje. Nedělám si ale ani iluze, že pro mnohé i nadále zůstane vzorem,“ prohlásila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

S pochopením se Viktor Orbán nesetkal ani u expremiéra Andreje Babiše (ANO), kterým byl označován za dlouhodobého přítele. „To není dobře. To není dobrý signál. Ano, je můj přítel, ale to neznamená, že se vším souhlasím,“ konstatoval Babiš.

Ideové i hospodářské důvody

V reakci na dění na Ukrajině se Maďarsko dlouho vymyká. I když schválilo protiruské unijní sankce, některá opatření zablokovalo nebo se je snaží zmírňovat. Ruský energetický gigant Rosatom navíc staví v Maďarsku jadernou elektrárnu.

„Je to pokračování dlouhodobé politiky Viktora Orbána. On v podstatě okamžitě po návratu do funkce premiéra v roce 2010 vyhlásil politiku více azimutů, tu takzvanou východní orientaci maďarské zahraniční politiky, a v ní pokračuje i v současnosti. Má to samozřejmě rovinu hospodářskou. Orbán dlouhodobě rozvíjel politiku maďarské energetické závislosti na Rusku,“ podotkl politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity Praha.

Jde ale také o ideový kontext – oponování západnímu liberálnímu modelu demokracie, míní Cabada. „Má to i kontexty historické. Orbán rozvíjí směrem k maďarské společnosti ideu, že Maďaři byli Trianonem a nejen jím poškozeni, a že v podstatě nemohou Západu důvěřovat,“ vysvětluje politolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou, uvedla šéfka Evropské komise

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
10:35Aktualizovánopřed 24 mminutami

Z Blízkého východu jsou hlášeny další vzdušné útoky Izraele a Íránu

Izrael podnikl další vzdušné údery na íránské hlavní město Teherán a zaútočil i na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Izraelská armáda informovala o tom, že detekovala střely mířící z Íránu na Izrael. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Ve Spojených arabských emirátech zranily dva íránské drony čtyři lidi blízko dubajského letiště. U jejich pobřeží neznámý projektil zasáhl kontejnerovou loď. Saúdská Arábie také oznámila, že zachytila balistické střely i drony.
03:37Aktualizovánopřed 55 mminutami

Evropa plánuje, jak poskytnout miliardy Kyjevu i přes veto Maďarska a Slovenska, píše Politico

Ukrajina získá peníze od zemí EU na financování svého válečného úsilí, i když Maďarsko a Slovensko budou nadále blokovat slíbenou půjčku ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), uvedli dva evropští diplomaté pro bruselský server Politico.
před 1 hhodinou

Oprava trati mezi Berlínem a Hamburkem se zpozdí, ovlivní to i české linky

Dokončení generální opravy železniční trati mezi Berlínem a Hamburkem se zpozdí o měsíc a půl. Původně měla být hotová do konce dubna, kvůli tuhé zimě se ale zpozdily některé práce. Odložené zprovoznění trati bude mít vliv na vlakovou linku Českých drah z Prahy do Hamburku i plánované spuštění přímé linky Praha-Kodaň.
před 3 hhodinami

Vůdce Íránu utrpěl při útocích zranění, ale je v pořádku, tvrdí prezidentův syn

Nový íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí je navzdory zraněním v pořádku a v bezpečí, uvedl ve středu podle agentury AFP syn íránského prezidenta Júsef Pezeškján. Deník The New York Times (NYT) s odkazem na íránské a izraelské zdroje napsal, že Chameneí mladší v první den americko-izraelských úderů na Írán 28. února utrpěl zranění nohou.
před 4 hhodinami

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár nejspíš zavinil člověk, uvedla policie. Nic ale podle ní nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o teroristický čin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Srovnání satelitních záběrů ukazuje následky leteckých úderů na Írán

Nadále pokračující společné vzdušné údery Izraele a USA vyřazují z provozu raketové základny i továrny související s vojenským průmyslem napříč Íránem. Jejich dopady zachycuje porovnání satelitních snímků. Útoky následují po úterním prohlášení amerického ministra obrany Petea Hegsetha, podle něhož Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
před 5 hhodinami

Chorvatsko obnovilo povinnou vojenskou službu

Po osmnácti letech se v Chorvatsku znovu hlásili do služby první branci. Povinnou vojenskou službu obnovila balkánská země kvůli zhoršené bezpečnostní situaci na východě Evropy. Zatímco naprostá většina chorvatských politiků změnu schvaluje, veřejnost zůstává rozdělená. Nějakou formu vojny zavedly už v deseti státech Severoatlantické aliance.
před 6 hhodinami
Načítání...