Söder chce k hranicím vyslat deset tisíc policistů. Mají bojovat s nelegální migrací

Německo kvůli nelegální migraci potřebuje dohodu spolkové vlády, regionů a obcí. Musí také zastavit mimořádné programy pro přijímání běženců a vyslat do pohraničí nejméně deset tisíc nových spolkových policistů. Během středy to ve Freilassingu na pomezí s Rakouskem prohlásil bavorský premiér Markus Söder. V projevu řekl, že Německo může letos očekávat na čtyři sta tisíc azylových žádostí. Znovuzavedení hraničních kontrol s Českou republikou během své řeči nezmínil.

„Letos můžeme počítat se čtyřmi sty tisíci žádostmi o azyl. To bude meziroční nárůst o sto procent,“ uvedl Söder. V projevu ostře kritizoval spolkovou vládu kancléře Olafa Scholze, která je podle něj nečinná. Zdůraznil, že obce i regiony se bez podpory Berlína neobejdou.

„Divíme se, že dosud nepřišla žádná reakce. Potřebujeme co nejdříve vnitroněmecký summit o integraci běženců a o nelegální migraci. Do pohraničních regionů je třeba vyslat nejméně deset tisíc nových spolkových policistů, aby byl každý úsek německých hranic stejně bezpečný,“ dodal bavorský premiér.

Některé spolkové země, mimo jiné Sasko, kvůli vyhrocené migrační situaci požadují obnovení hraničních kontrol s Českem, Polskem a Švýcarskem po vzoru stálých kontrol, které Německo od roku 2015 provádí na pomezí s Rakouskem. Ty však nejsou plošné po celé délce hranic, ale pouze na vybraných přechodech. Söder je nicméně v případě českých hranic nežádá.

Opozice chce pohraniční kontroly s Českem

Kontroly naopak požaduje Friedrich Merz, který je šéfem opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU), sestry Söderovy bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU). „Navrhujeme soubor opatření proti nelegální migraci, bohužel včetně potřebných kontrol s Českem, Polskem a Švýcarskem,“ prohlásil ve své středeční reakci na očekávaný počet čtyři sta tisíc azylových žádostí v letošním roce. Zároveň uvedl, že souhlasí se Söderem, podle kterého je Německo schopné zvládnout nejvýše dvě stě tisíc migrantů ročně.

Předseda Křesťanskodemokratické unie Friedrich Merz
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Místopředsedkyně bavorské pobočky policejních odborů GdP Daniela Bartelová ve středečním rozhovoru s bavorským veřejnoprávním rozhlasem Bayerischer Rundfunk řekla, že její organizace je naopak proti rozšíření stálých hraničních kontrol. 

„Stacionární kontroly jsou z policejního hlediska účinné jen omezeně, představují ale velkou zátěž pro obyvatele a také pro pohraniční region,“ podotkla. Dodala, že odbory jednoznačně podporují mobilní kontroly a takzvaná skrytá pátrání, což mohou být kontroly policistů v civilu a kontroly prováděné bez konkrétního podezření.

Bavorskou pohraniční policii posílí stovky lidí

V prohlášení, kterého se zúčastnil i bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann a zástupce velitele bavorské pohraniční policie Stephan Seiler, označil bavorský premiér práci tamních pohraničníků za vzor pro celé Německo. „Bavorská pohraniční policie je jeden velký úspěch,“ uvedl Söder.

U bavorské pohraniční policie nyní působí asi 820 policistů. Do roku 2025 by u ní podle současných plánů přitom měla sloužit tisícovka policistů. Söder řekl, že novým cílem je rozšířit řady pohraničníků do konce roku 2028 na patnáct set lidí. Bavorsko je jedinou německou spolkovou zemí, která má vlastní pohraniční policii. Založilo ji před pěti lety. Její fungování je ale úzce provázáno se spolkovou policií. Ta má v Německu na starosti ostrahu hranic.

Seiler před Söderovým vystoupením novinářům řekl, že migrační tlak se od roku 2021 výrazně zvýšil. Loni bavorská pohraniční policie zaznamenala 3068 případů nelegálního vstupu do Bavorska. „To bylo meziročně o více než polovinu více. Od začátku letošního roku máme takových případů 2300, což je meziročně o třetinu více,“ popsal Seiler. V roce 2022 bavorští pohraničníci zachytili 191 pašeráků migrantů. Letos jich bylo zatím 177, což je ovšem ve srovnání se stejným obdobím loňského roku podle Seilera o šedesát procent více.

Bavorská pohraniční policie letos zkontrolovala přes 290 000 lidí a při těchto kontrolách odhalila i další kriminální případy, mimo jiné zadržela 980 lidí, na které byl vydán zatykač. „Ukazuje se, že kontroly jsou efektivní a přispívají k bezpečnosti,“ dodal Seiler.

Ministryně: Zastavíme bezcitný obchod pašeráků

O nelegální migraci se ve středu debatovalo i na půdě Spolkového sněmu. Ministryně vnitra Nancy Faeserová poslancům řekla, že se země dohodla s Českou republikou na vytvoření společné operační skupiny proti pašerákům migrantů a jedná o zapojení Polska.

„Postupujeme rozhodně proti pašerákům. Těmto lidem nejde o lidské životy, ale jen o vlastní prospěch. Chci tento bezcitný obchod s lidmi v nouzi zastavit, proto jsem tento týden začala s dalšími opatřeními. Při spolkové policii zřídíme operační analytickou centrálu a se sousedními státy založíme novou operační skupinu,“ řekla Faeserová poslancům.

„Můj český kolega (Vít Rakušan) mi už v pátek zapojení přislíbil a měla jsem k tomu také včera (v úterý, pozn. red.) dobrý rozhovor s polským kolegou,“ dodala. Ministryně si od nových opatření slibuje výrazné zvýšení tlaku na pašeráky a účinnější boj proti nelegální migraci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael bude pokračovat v operacích v Libanonu navzdory příměří, řekl Kac

Izrael bude prozatím pokračovat v pozemních operacích v jižním Libanonu a obyvatelé, které přiměl opustit své domovy, se nebudou moci vrátit. Podle Reuters to ve čtvrtek uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Jeho komentář přichází krátce po oznámení obou zemí, že se na jednáních v USA dohodly na uplatnění příměří a zřízení několika bezpečnostních zón. Podmínkou klidu zbraní je zastavení palby ze strany teroristického hnutí Hizballáh a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od libanonské řeky Lítání.
02:31Aktualizovánopřed 40 mminutami

Po ruských útocích ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných

Dva lidé přišli o život při ruském ostřelování Chersonské oblasti, informoval náčelník regionální správy Oleksandr Prokudin. Za předchozí den kvůli ruské agresi zahynulo šest lidí a dalších 26 utrpělo zranění, dodal. Jednu oběť a čtyři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Záporoží a okolí, oznámil náčelník správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Oba regiony se nacházejí na jihovýchodě Ukrajiny.
před 1 hhodinou

AFP píše, že Izraelci zabili v Gaze nejméně osm lidí a 15 zranili

Agentura AFP napsala s odvoláním na úřady, že při izraelských náletech na město Gaza ve čtvrtek nad ránem zemřelo nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 utrpělo zranění. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.
před 1 hhodinou

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 2 hhodinami

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 3 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 8 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 10 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami
Načítání...