Obyvatelé marockého Marrákeše hlásí následné otřesy. Podle mezinárodní nevládní organizace Evropsko-středomořská seismologická observatoř (EMSC) měly sílu 4,5 Richterovy škály. Členové řady marockých rodin se v neděli do rána choulili k sobě v ulicích Marrákeše, kde strávili pod širým nebem už druhou noc po ničivém zemětřesení, jež si vyžádalo přes dva tisíce obětí a srovnatelné množství zraněných.
V Marrákeši se opět třásla země. Lidé spali na ulici, záchranáři pátrají po přeživších
Události: Počet obětí marockého zemětřesení roste, záchranáři hledají přeživší (zdroj: ČT24)
Obyvatelé Marrákeše pocítili nové otřesy v době, kdy záchranáři usilovně pátrají v troskách po přeživších páteční katastrofy.
Nejnovější zemětřesení o síle 4,5 stupně mělo podle expertů z EMSC epicentrum 77 kilometrů jihozápadně od Marrákeše, uvádí na webu katarská al-Džazíra. O následných otřesech píše s odkazem na svědky také britský Independent.
Americká geologická služba (USGS) později uvedla, že zaznamenala zemětřesení o síle 3,9 stupně v hloubce deset kilometrů asi osmdesát kilometrů jihozápadně od Marrákeše.
„Od chvíle, co se to stalo, nepřetržitě pracujeme. Je nás tu jen deset, kdo se snažíme najít lidi v rozbořených budovách, je to zoufalé,“ popsal Mohamed v jedné z vesnic v pohoří Velký Atlas mezi Marrákešem a Agádírem. Mohamed společně s dalšími organizuje improvizované záchranné práce. Jen v jeho vesnici prý pohřbili v sobotu šestnáct lidí, v neděli pohřbí další dva a další mrtví jsou patrně pod troskami budov.
Mnoho obyvatel Marrákeše, který leží asi sedmdesát kilometrů od epicentra otřesů, které severoafrickou zemi zasáhly v pátek večer, zápasí podle Reuters s nejistotou a obavami, že jejich domovy mohou být v nejbližších hodinách či dnech znovu zemětřesením zasaženy.
Studio 6 Víkend: Následky zemětřesení v Maroku (zdroj: ČT24)
Otřesy poškodily i samotnou medínu, která je zapsaná na seznamu UNESCO, a láká tak i řadu turistů. Ti si zde během soboty fotili následky zemětřesení, stejně jako řada místních. Další si dopřávali jídlo v restauracích, zatímco ti méně šťastní se shlukli na hlavním náměstí historické čtvrti, aby tam přespali.
Osmašedesátiletý Noureddine Lahbabi, kterého doprovázely čtyři děti, novinářům při přípravách na druhou noc spánku pod širým nebem řekl, že rozsah poškození obytných domů ho rozrušuje. „Je to bolestivá zkušenost. Tím spíš, když to postihne vašeho bratra či sestru,“ svěřil se.
„Jsem si jistý, že náš marocký lid, naše společnost se dokáže spojit a projít tímhle vším pokojně,“ uvedl Američan s marockými kořeny Mohamed Aithadi, který v sobotu v marrákešské medíně zjišťoval, jak moc je poškozená mešita stojící poblíž domova jeho matky.
Maročané ovšem spali na otevřených prostranstvích a podél silnic i mimo medínu. Je mezi nimi i jedenáctiletá Jowra s otcem, která se reportérům svěřila, že jí spaní vedle cizích lidí není vůbec příjemné.
„Výjevy zkázy a zoufalství se opakují na mnoha místech ve Velkém Atlasu. Naše devadesátiminutová klikatá jízda z Marrákeše k odlehlému horskému úbočí byla obtížná kvůli balvanům na cestě,“ napsal reportér BBC Nick Beake, který na místo dorazil v podobnou dobu jako pracovníci Červeného kříže. „Při příjezdu do vesnice nás vítala naříkající postarší žena se slzami na tvářích a hlavou v dlaních. O pár metrů dál plakala skupina mladých mužů, kteří zjistili, že mezi mrtvými je jejich kamarád,“ popsal Beake.
Příjezd záchranářů přinesl jistou naději, v dalších hodinách bude nicméně i v horských vesnicích potřebná těžká technika na odklízení sutin. Dalších 24 až 48 hodin bude klíčových pro životy lidí stále uvězněných pod troskami, uvedla Caroline Holtová, operační ředitelka z Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC).
„Všechno je to pro nás velmi náročné. Není tu jídlo, voda, přišli jsme o elektřinu,“ prohlásil Yassin Noumghar z vesnice Moulay Brahim, která leží asi 40 kilometrů na jih od Marrákeše. Než se záchranáři na místo dostali, mrtvé tu vykopali místní obyvatelé.
Na sociálních sítích se o víkendu objevily záběry z pohřbů – na venkově daleko v horách těla obětí ukládají i do masových hrobů.
Češka: Turistický Imlíl už je přístupný
Do některých vesnic v horách včetně Imlílu, což je nejvíce turistická oblast ve Vysokém Atlasu, ale již byla uvolněna cesta, sdělila ve vysílání ČT24 spolumajitelka agentury Zažít Maroko Tereza Huclová, která v zemi dlouhodobě žije. „Dá se tam projet, dovézt zásoby i pomoc. Navíc máme zprávy, že konkrétně v tomto údolí nejsou žádní mrtví a ani domy nejsou ve velké míře poškozené,“ informovala cestovatelka. Jiné vesnice ale podle jejích zdrojů doslova „lehly a nic z nich nezbylo“.
„Žádné zprávy nemám ale od svých přátel z odlehlých berberských vesniček ve Vysokém Atlase, kde nejsou asfaltové silnice. Zprostředkovaně víme, že ke škodám došlo. Do některých vesniček vedou nezpevněné cesty, na které potřebuje člověk terénní vozidlo. Tam to musí být velmi obtížné. Navíc tam bývají sesuvy půdy, komunikace tam musejí být velice poškozené. Nefunguje tam signál, elektřina,“ popisuje situaci Češka.
Češka žijící v Maroku: Cesta do Imlílu už je průjezdná, do horských oblastí proudí pomoc (zdroj: ČT24)
OSN odhaduje, že páteční zemětřesení se dotklo zhruba 300 tisíc lidí. Někteří Maročané si na sociálních sítích stěžují, že vláda nedovoluje rozsáhlejší pomoc ze zahraničí. Řada zemí světa nabízí Maroku pomoc, zatím ale oficiální žádost obdrželo jen Španělsko. V Česku zůstává v pohotovosti speciální tým USAR.
Pocit nebezpečí podle psychologa přetrvává
Psycholog Štěpán Vymětal ve vysílání ČT24 popsal, že zemětřesení patří mezi události, které jsou rychlé a prudké. „Je tam velké překvapení, šok, ale nechci srovnávat jednotlivé velké katastrofy, protože všechny mohou mít nějaký dopad na psychiku člověka,“ řekl.
Prvotní šok podle něj ustupuje po několika hodinách. „U zemětřesení je to komplikované, že očekáváme následné otřesy, takže pocit nebezpečí přetrvává, je to odlišné například od dopravní nehody. Zasažené jsou velké skupiny lidí, ale lidé jsou odolní a mají schopnosti překonávat katastrofy,“ vysvětlil Štěpán.
V případě takové katastrofy je podle psychologa důležité posilovat pocit bezpečí, zajistit ubytování a stravu a podávat lidem informace. Pak je důležitá vzájemná pomoc, spojení s rodinami a také zapojení do likvidačních prací, doplnil.
Kamenné budovy nejsou odolné vůči zemětřesení
Po katastrofálním zemětřesení v Agadiru v roce 1960 úřady změnily nařízení týkající se výstavby budov v Maroku. Mnoho objektů, zejména venkovských, však ani dnes nedokáže odolat silným otřesům půdy.
„Většina budov byla zděná nebo kamenná, jsou to mnohdy historické budovy. Jak se staví v těchto zemích v minulosti, tak se staví i dnes,“ sdělil děkan stavební fakulty ČVUT Jiří Máca.
Takto silné zemětřesení podle něj většinou domy tohoto typu nemohou zvládnout, nejsou vůbec vhodné v oblastech, kde dochází k zemětřesení opakovaně. Máca zmínil, že vhodnější jsou právě železobetonové a ocelové konstrukce domů.
Silné zemětřesení, nejhorší za desítky let, zasáhlo Maroko v pátek večer. V sobotu večer hlásily tamní úřady 2122 mrtvých. Zraněných je 2421, informovalo marocké ministerstvo vnitra.